Postava Vinnetoua z něj udělala legendu, Pierre Brice roli získal velkou náhodou a prvně ji odmítl

Dětství, dospívání a válka

Pierre Brice, vlastním jménem Pierre Louis le Bris, se narodil v roce 1929 ve francouzském Brestu v Bretani do starého francouzského rodu šlechticů le Bris, který získal šlechtický titul od dob Napoleona. Jeho matka se starala o domácnost a občas vypomáhala v hostinci, otec původní kariéru námořního důstojníka vyměnil kvůli rodině za funkci inspektora železničních drah. Vyrůstal společně se starší sestrou Yvonnou, veden k náboženství a francouzské hrdosti.

Když mu bylo jedenáct let, vtrhli do Francie Němci a rodina se pod záminkou ochrany dětí a dostupnosti potravin přestěhovala do vesnice Lesneven. Ve skutečnosti byl však Pierrův otec členem Résistance, francouzsko-belgického hnutí odporu. Nemohli tak v Brestu zůstat, protože z něj Němci udělali vojenský přístav a zahájili bezpečnostní prověrku obyvatel. K hnutí odporu se přidal po dovršení patnácti let i Pierre. V roce 1944 tak zažil bombardování Brestu a pomáhal se záchrannými pracemi, včetně vyprošťování raněných.

První herecké krůčky

Po skončení války se dobrovolně přihlásil do války v Indočíně a v roce 1951 se vrátil domů se třemi vyznamenáními za statečnost. Začal se živit prodejem psacích strojů, působil jako model a tančil se skupinou Trio Gansser, ale táhlo ho to k herectví - zapsal se na pařížskou konzervatoř a bral lekce herectví od ruského imigranta a herce Grégoryho Chmary. Již v roce 1954 byl obsazen do vedlejší role ve filmu Půjde do tuhého, známějším se stal až ve filmech Zrcadlo o dvou tvářích (1958), Podvodníci (1958) a Záletník (1960 s Catherine Deneuve). V tu dobu však Francie neměla o mladé herce nouzi, pracovních nabídek bylo málo a Brice se rozhodl zkusit štěstí v cizině. Jeho novým působištěm byla především Itálie a Španělsko, kde začínal v béčkových filmech.

Zlom v podobě Vinnetoua

Zásadní zlom v jeho herecké kariéře přišel v roce 1962. Po úspěchu španělského snímku Los atracadores odjel mladý Pierre na filmový festival do Berlína, kde si jej povšiml producent Horst Wendlandt. Ten v tu dobu obsazoval roli Vinnetoua, měl více hereckých adeptů, ale obstaral si reference, pustil si Pierrovy dosavadní filmy, doporučil ho režisérovi Haraldovi Reinlovi a ten v roli nejslavnějšího náčelníka Apačů viděl již pouze Brice.

Ten ale mezitím z Berlína odjel a tvůrci prvního „vinnetouovského“ filmu Poklad na stříbrném jezeře se poměrně dlouhou a krkolomnou cestou k hercovi dostávali. Nakonec se nabídka Briceovi podařila doručit. Pierre ale odmítl. Nakonec byl k roli doslova přemluven, a i nadále zůstával skeptický. Znal americké westerny a nelíbilo se mu vyobrazení Indiánů jako alkoholiků, hlupáků, či národa čekajícího pasivně na svůj osud. Nesedělo mu ani to, že scénář je psán podle námětu německého spisovatele, kterého ani neznal a neznal ani postavu Vinnetoua. Obstaral si francouzské vydání knih Karla Maye, aby měl přehled o co se jedná a aby se lépe vcítil do své role.

Natáčení započalo záhy na území tehdejší Jugoslávie. Brice informoval štáb, že neumí jezdit na koni, ale ujal se ho zkušený jezdec Lex Barker (představitel Old Shatterhanda) a jak čas plynul, Pierre postupně přivykl a jezdil obstojně.

První ze série indiánských filmů měl obrovský úspěch a předznamenal tak mnoho dalších pokračování (např. Vinnetou, Vinnetou - Rudý gentleman, Vinnetou - Poslední výstřel) . V rozmezí let 1962 až 1968 tak Brice hrál Vinnetoua v deseti dalších pokračování! U nás je neodmyslitelně spjat se skvělým dabingem Stanislava Fišera.

Další filmová, divadelní a pěvecká tvorba

Vedle mayovek získal herec výraznější roli např. v italsko-francouzské komedii Gangsterova milenka (1975 - s Marcellem Mastroiannim a Sophií Lorenovou), jinak se mu ale příliš nedařilo. Dojížděl hrát divadlo do Paříže, další vystoupení měl v televizi - vystoupil jako host ve svém indiánském kostýmu ve více jak stovce zábavných pořadů. Nakonec se vrátil ke své životní roli a v letech 1976 - 1986 hrál Vinnetoua v přírodním divadle v německém městečku Elspe. V roce 1979 natočil v Mexiku koprodukční televizní seriál nevalné kvality Můj přítel Vinnetou. O pár let později se pokoušel postavit na vlastní nohy - s obřím cirkusovým šapitó se chystal projet Evropu s repertoárem vlastních indiánských her. Špatná organizace a nezkušený management však způsobily finanční krach. Brice obnovil přírodní divadlo, tentokrát v městě Bad Segeberg, kde působil od roku 1988 další tři roky.

V devadesátých letech natočil poměrně úspěšnou dobrodružnou výpravu Honba za modrým diamantem a v roce 1997 se pro změnu uchýlil opět k roli Vinnetoua v neúspěšném televizním filmu Vinnetou se vrací. Pro zajímavost - zápornou postavu zde stvárnil slovenský herec Juraj Kukura. Následovalo pár dalších propadáků a v roce 2009 herec s natáčením skončil.

Od roku 1965 se pokoušel také o pěveckou kariéru, ale bez větších úspěchů.

Soukromý život a návštěvy České republiky

V roce 1981 se oženil s dlouholetou přítelkyní Hellou Krekel. Vedle své práce v divadle a televizi se Pierre zasazoval za lidská práva a pomáhal dětem v nouzi. Osobně navštívil rumunský Brasov a Zarnesti, kde se zasazoval za ochranu medvěda hnědého. Žil se svou ženou Hellou, koňmi, psy, ovcemi a prasátky na venkovském sídle blízko Paříže. Zemřel roku 2016 ve věku 86 let na zápal plic v pařížské nemocnici, v náručí svojí manželky.

Českou republiku navštívil herec několikrát, hvězdný okamžik si užíval zejména v roce 2008, kdy byl hostem rockového festivalu v Trutnově. Festival používá od počátků indiánskou symboliku a Pierre Brice byl dokonce přímo na pódiu dekorován náčelnickou čelenkou.

Použité zdroje:

https://www.novinky.cz/clanek/kultura-zemrel-legendarni-vinnetou-herec-pierre-brice-304942

https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/vinettou-piere-brice.A150606_112927_filmvideo_aha

https://www.databazeknih.cz/zivotopis/pierre-brice-10318

https://www.csfd.cz/tvurce/2058-pierre-brice/biografie/?biography=31882

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pierre_Brice