Článek
Rád bych se vyvaroval expresivního vyjadřování, ale je to obtížné, protože jmenovaní ,,strážci demokracie a morální vzory“ jsou reprezentanty jiné demokracie a jiné morálky než jsem schopen jako demokracii a morálku akceptovat či dokonce sdílet. Já si na rozdíl od nich nedělám iluze, protože hluboce zasvěcen do poměrů vím, že Česku nestačilo ani pětatřicet let k tomu, aby se stalo nepotěmkinovským demokratickým a právním státem. Ale to by bylo dlouhé povídání, na které dnes nemám čas ani energii. Připouštím, že na rozdíl například od premiéra Fialy, Markéty Pekarové a dalších prominentů současného režimu jsou ke svým občanským postojům a aktivitám vedeni čistými úmysly, byť Vašáryové ze spojení s ,,havloidními“ strukturami plynul a nadále plyne nemalý prospěch, zatímco chudák Vetchý, který nikdy nebyl konjukturálním oportunistou, nijak si nepolepší, a to ani mezi kolegy, ani u veřejnosti. Pokud ovšem není jeho cílem kráčet ve stopách Ježíše Krista a ve finále se nechat přibít na kříž. Ale vraťme se k meritu věci, jímž je autorkou nahozené téma vznešené oběti za ideje demokracie a morálky. Jako bytostný demokrat, který se jím nestal až PO Sametové revoluci, jako mnozí jiní dnešní (pseudo)demokraté, nevnímám aktivity obou protagonistů jako pro-demokratické a jako prospěšné individuální i společenské morálce. Oba jsou stoupenci určité vývojové větve na impozantním kmeni demokracie, jedné z variant, která se však již očividně přežila, protože se neosvědčila a na níž se urodilo jen trpké ovoce – červivá Evropa propadající hnilobě. Jasně, špatní zahradníci, kteří jsou tím vinni, budou až do posledního dechu obhajovat své nevydařené mičurinské pokusnictví, aby nemuseli přiznat, že sice správně nehnojili, ale jinak pohnojili co mohli. Vzhledem tomu, že agilní ukrajinofil a rusofob Ondra Vetchý se tak nesmírně angažuje ve prospěch Ukrajiny, resp. režimu Volodymyra Zelenského, mám za vhodné vyslovit názor, že mnohem více by Ukrajině prospěl (a vlastně my všichni), kdyby se se stejným nasazením angažoval před vypuknutím konfliktu, aby k němu vůbec nedošlo. Všichni, kteří dnes i za cenu sebeobětování pomáhají bojující Ukrajině, měli možnost učinit vše, co bylo v jejich silách i v kolektivních možnostech, aby k válce nedošlo. Ale konstruovat konfliktní situaci s cílem vyprovokovat Rusko a pak svou podporou jen prodlužovat válku, kterou Ukrajina nevyhraje a z níž se bude vzpamatovávat celá desetiletí (pokud vůbec má naději, protože, jak se zdá, většina obyvatel Ukrajiny neruského původu emigruje na Západ) je vlastně stejným příběhem jako ten o dobrovolném hasiči, který byl odhalen jako žhář, neboť zakládal požáry, aby se pak mohl vyznamenat při jejich hašení. Co je ale z mého úhlu pohledu podstatné je fakt, že jak Vašáryová, tak Vetchý na cestě k demokracii v některém okamžiku omylem odbočili na nesprávnou kolej a po ní dnes ujíždějí do cílové stanice Totalita. Jak lze rozpoznat, že frčí po špatné koleji? Vyjádřeno oblíbeným úslovím premiéra Fialy ,,signály jsou jasné“: jakmile kdokoli začne vnímat a ostrakizovat osoby s odlišnými názory jako ideologické nepřátele, jakmile se stylizuje do role morální autority, povolané k tomu, aby jiné poučovali a dehonestovali, jakmile jeho slovník rozbují o moralistní fráze a přitom přestanou ostatním naslouchat, natož aby se snažili pochopit co vlastně říkají, když začnou ironizovat, zesměšňovat, bagatelizovat, segregovat, diskvalifikovat a překřikovat oponenty (jak to činí například drahá Magda ve vztahu k Ficovi), a když obraz života suplují kolorovanou drobnokresbou, pak už není pochyb o tom, že nám ve společnosti metastázuje rakovina totality. Opravdu pozorně sleduji a vnímám mediální výstupy Magdy Vašáryové, proto vím, proč si myslím to co si myslím. Stále ještě mezi námi přežívají a sémě bludů rozsévají blouznivci z časů Velkých nadějí, dělají zle, rozdělují společnost na uvědomělé a odpovědné ,,Pražáky“ (viz např. Pehe, Foltýn, Fendrych, Pospíšil, Pekarová, Votápek, Hřib, Novotný, otec a syn Kolářové, Černochová, atd.) a ostatní, kteří jsou v pojetí výše jmenovaných nevzdělanými dezoláty většinou seniorního věku a pátou kolonou Kremlu. Co dodat? Snad jen to, že:
*
Ach Ondro, Ukrajina není středem světa,
dokonce není ani středem malé Evropy!
A Zelenskyj? Ten není světec, ale sketa,
snad to po Trumpovi i jiní brzy pochopí!
*
Ach Magdo jako exorcista vymýtáš ďábla,
Fica každý den ženeš na ohnivou hranici,
ale bacha, aby ti svatost do hnoje neupadla,
kdo tě slyší jako by slyšel kdákat slepici.
*
Ach, Magdo a Ondro, nemyslím v žertu,
když vám navrhuji řešení vašich potíží:
vezměte se za ruce a spolu běžte k čertu,
a to dříve než vám váš aktivismus ublíží.
