Článek
Částka 590 korun zatím není schváleným přidáním
Důchodci se mohou spolehnout, že se jejich penze od ledna 2027 zvýší. Dosud však není jisté, jak velké navýšení nakonec bude. Ministerstvo práce připravilo nařízení počítající se základní variantou, podle které by se běžné důchody zvedly o 300 korun měsíčně.
Ministr práce Aleš Juchelka ovšem usiluje o vyšší částku. Jako horní hranici uvedl přibližně 590 korun u průměrného starobního důchodu. O výsledku mají rozhodnout představitelé vládních stran při jednáních o rozpočtu.
V tuto chvíli je proto přesné říkat, že 590 korun je znovu ve hře. Není to ještě schválená valorizace ani částka, kterou by měli senioři jistou. Formálně je zatím připravena varianta s navýšením o 300 korun a každá vyšší hodnota vyžaduje politickou dohodu i odpovídající peníze v rozpočtu.
Nejde o dalších 590 korun k již oznámeným třem stovkám
Částky se mohou snadno poplést. Pokud by vláda zvolila nejvyšší diskutovanou variantu, průměrný starobní důchod by nevzrostl o 300 a následně o dalších 590 korun. Celkové průměrné zvýšení by dosáhlo přibližně 590 korun.
Rozdíl mezi základní a nejvyšší variantou tedy představuje přibližně 290 korun měsíčně. Za celý rok jde u průměrné penze o 3 480 korun. Právě tato částka je nyní předmětem politického vyjednávání.
Další důležitá věc se skrývá ve slově „průměrný“. Ani při schválení nejvyšší varianty nemusí každý důchodce najít na výměru přesně 590 korun navíc. Skutečný nárůst by závisel na konstrukci vládního nařízení a na výši zásluhové části konkrétní penze.
Tři stovky by dostali téměř všichni stejně
Každý důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní část je jednotná, zatímco procentní část se odvíjí od předchozích výdělků, délky pojištění a dalších započtených skutečností. Rozdělení obou složek vysvětluje také Česká správa sociálního zabezpečení.
Připravený návrh počítá s tím, že základní výměra vzroste ze současných 4 900 na 5 200 korun. Procentní část se podle této varianty nezvýší. Výsledkem by proto bylo navýšení o 300 korun bez ohledu na to, zda člověk pobírá podprůměrný, průměrný nebo vysoký důchod.
Výjimku představují některé nejnižší penze. Od roku 2026 se totiž zvýšila také zákonná minima procentních výměr. U minimálního starobního důchodu se tak může současně zvednout základní i nejnižší procentní část. Podle podkladů k návrhu by minimální starobní penze vzrostla z 9 800 na 10 400 korun, tedy o 600 korun.
Tvrzení, že úplně každý důchod bez výjimky poroste právě o 300 korun, proto není přesné.
Vyšší varianta by znovu zapojila zásluhovou část
Pokud vláda využije prostor pro navýšení až k hranici 2,7 procenta, nebude pravděpodobně stačit pouze zvýšit pevnou část. Musela by přidat také určité procento k zásluhové výměře.
Takové řešení by rozdělilo peníze jinak. Pevných 300 korun by připadlo všem, další zvýšení by se lišilo podle dosavadní výše procentní části. Člověk s vyšší penzí by proto v korunách obdržel více než člověk s nižším důchodem.
Částka 590 korun tak představuje přibližný dopad na průměrnou starobní penzi, nikoliv univerzální poukázku pro každého seniora. Přesná čísla pro jednotlivé důchody bude možné spočítat teprve podle konečného nařízení vlády.
Zákonný výpočet je minimum, nikoliv jediná možnost
Pravidelná valorizace vychází z růstu cen a části růstu reálných mezd. Základní výměra se současně upravuje tak, aby odpovídala deseti procentům zákonem stanovené průměrné mzdy.
Pro rok 2027 vychází součet těchto vlivů jen přibližně na 1,4 procenta průměrného starobního důchodu. Zvýšení základní výměry o 300 korun tento růst samo pokryje, proto by zásluhová část podle základní varianty zůstala beze změny.
Současný zákon o důchodovém pojištění však umožňuje stanovit vyšší růst, jestliže vypočtená valorizace nedosáhne 2,7 procenta průměrné penze. Vláda může této možnosti využít, nemusí kvůli tomu měnit celý zákon v Parlamentu. Stále ale musí vyšší zvýšení schválit svým nařízením.
Nízký zákonný výsledek přitom neznamená, že stát důchodcům svévolně odmítl přidat. Odráží období relativně mírnějšího růstu cen a současná pravidla, podle kterých se do valorizace promítá pouze třetina růstu reálných mezd. To, že běžná inflace v červenci 2026 dosahovala meziročně 1,7 procenta, ukazují aktuální údaje ČSÚ.
O vyšší penzi se nehraje jen v roce 2027
Rozpočtový spor není veden kvůli jediné lednové výplatě. Pravidelné zvýšení se stane součástí důchodu natrvalo a ovlivní také základ pro další valorizace.
Nejvyšší uvažovaná varianta by podle údajů zveřejněných spolu s návrhem vyžadovala přibližně 7,75 miliardy korun navíc. Nejde přitom o jednorázový výdaj. Vyšší penze by stát vyplácel také v dalších letech a s rostoucím počtem valorizací by se náklady dále měnily. Podrobnosti k připravenému návrhu přinesly České noviny.
Pro seniora je právě trvalost hlavní výhodou oproti případnému jednorázovému příspěvku. Mimořádná platba pomůže pouze v jednom měsíci. Vyšší pravidelná valorizace zůstává v penzi a přichází znovu při každé další výplatě.
Rozhodnutí musí přijít do konce září
Zvýšení důchodů pro následující rok musí vláda stanovit do 30. září. Do té doby může schválit připravené navýšení o 300 korun, využít horní zákonnou hranici, nebo se dohodnout na částce mezi oběma hodnotami.
Důchodci nyní nemusejí podávat žádnou žádost ani kontaktovat správu sociálního zabezpečení. Lednová valorizace se po schválení provede automaticky. Smysl zatím nemají ani internetové kalkulačky slibující přesný výsledek podle varianty 590 korun, protože konečné procento pro zásluhovou část dosud neexistuje.
Jisté jsou tedy pouze dvě hranice. Připravený návrh znamená pro většinu penzí nejméně 300 korun, zatímco horní zákonná možnost by průměrné zvýšení posunula přibližně k 590 korunám. O tom, kde se vláda mezi těmito částkami zastaví, rozhodne nejen valorizační vzorec, ale především stav rozpočtu a ochota udělat z vyššího přidání trvalý výdaj.
