Článek
Průměrný Čech narazí na redukci poměrně brzy
Český zaměstnanec může celý život vydělávat přibližně průměrnou mzdu a očekávat, že tomu bude odpovídat také jeho penze. Při samotném výpočtu se však jeho příjmy nejprve výrazně upraví. Systém totiž nebyl postaven tak, aby důchod kopíroval předchozí plat.
Podle příručky ČSSZ pro rok 2026 se z osobního vyměřovacího základu započítává do částky 21 546 korun celkem 99 procent. Z části mezi 21 546 a 195 868 korunami už do výpočtu vstupuje pouze 26 procent. K příjmu nad druhou hranicí se nepřihlíží.
První hranice přitom leží hluboko pod průměrnou mzdou. Člověk s běžným celostátním výdělkem je proto při výpočtu důchodu zčásti posuzován podobně jako vysokopříjmový zaměstnanec. Z každé další tisícikoruny nad první hranicí se mu do výpočtového základu promítne jen 260 korun.
Výsledný důchod následně ovlivní počet získaných let pojištění. Za každý celý rok se u penzí přiznaných v roce 2026 započítává 1,495 procenta výpočtového základu. Nakonec se přidá základní výměra 4 900 korun, která je stejná pro všechny.
Tato konstrukce velmi pomáhá člověku s nízkými příjmy. Mnohem méně výhodná je pro zaměstnance, který se celý život pohyboval kolem průměru nebo mírně nad ním. Rozdíl mezi jeho mzdou a výplatou hůře placeného kolegy může být značný, rozdíl mezi jejich důchody už podstatně menší.
Slovensko sleduje postavení člověka mezi ostatními zaměstnanci
Slovenský systém pracuje s jinou logikou. Základem je osobní mzdový bod, který vyjadřuje, jak si výdělek pojištěnce v jednotlivých letech vedl ve srovnání s průměrnou mzdou na Slovensku. Člověk dlouhodobě vydělávající přibližně celostátní průměr se pohybuje kolem hodnoty jedna.
Jádro slovenského výpočtu tvoří součin průměrného osobního mzdového bodu, získané doby pojištění a aktuální důchodové hodnoty. Tento základní postup uvádí také Sociálna poisťovňa. Výsledek dále ovlivňují solidární úpravy, valorizace a případná účast ve druhém pilíři.
Pro rok 2026 činí slovenská aktuální důchodová hodnota 19,7633 eura. Její vývoj je navázán na růst průměrné mzdy. Každý rok pojištění tak člověku přidává část penze podle toho, jaké místo během kariéry zaujímal na slovenské mzdové škále.
Ani slovenský výpočet není dokonale zásluhový. Nízké osobní mzdové body se upravují směrem nahoru a u nadprůměrných hodnot se část příjmu krátí. Vazba mezi výdělkem a výslednou penzí však zůstává u středních příjmů silnější než v Česku.
Rozdíl není v eurech, ale v nahrazené části výplaty
Porovnat prostě český průměrný důchod v korunách se slovenskou penzí v eurech by mnoho neřeklo. V obou zemích se liší mzdy, ceny, daně i životní náklady. Vhodnější je náhradový poměr, tedy podíl mezi čistým příjmem v zaměstnání a čistou penzí.
OECD ve srovnání Pensions at a Glance 2025 odhaduje, že zaměstnanec s plnou pracovní kariérou a výdělkem na úrovni průměrné mzdy dosáhne v Česku na čistý náhradový poměr 55,9 procenta. Na Slovensku vychází 76,3 procenta.
Rozdíl přesahující dvacet procentních bodů už není kosmetický. Ukazuje, o jakou část dosavadní životní úrovně může průměrně vydělávající člověk při přechodu do penze přijít. Zatímco slovenský systém mu podle modelu ponechá přibližně tři čtvrtiny čistého pracovního příjmu, český jen o něco více než polovinu.
Čísla však nepopisují dnešní průměrné důchodce. Jde o výhled pro člověka, který vstupuje na pracovní trh, absolvuje nepřerušenou kariéru a odejde do penze za pravidel odpovídajících současné legislativě. Nezahrnuje životní situaci konkrétního čtenáře, jeho mezery v pojištění, péči o blízké ani práci v několika zemích.
Česká solidarita se nejvíce projeví uprostřed
Český systém není jednoduše méně štědrý ke každému. U velmi nízkých výdělků je rozdíl proti Slovensku podle propočtů OECD malý. Pevná základní výměra a silná redukce příjmů chrání nízkopříjmové zaměstnance a zmenšují rozdíly mezi penzemi.
Vedlejším výsledkem je však stlačení důchodů lidí uprostřed mzdového rozdělení. Právě oni odváděli pojistné z celé mzdy, při výpočtu se jim ale velká část příjmu nad první hranicí započte jen omezeně. Česká penze tak plní výrazněji sociální než zásluhovou funkci.
Tuto vlastnost potvrzuje také samostatné hodnocení českého systému od OECD. Podle něj si průměrně vydělávající člověk kvůli redukcím v budoucnu za jeden rok práce vytvoří důchodový nárok odpovídající pouze 0,77 procenta výdělku, přestože zákonná sazba bude činit 1,45 procenta. Rozdíl vzniká právě tím, že se sazba nepoužívá na celý předchozí příjem.
Navíc od roku 2026 začalo postupné zpřísňování výpočtu. Do roku 2035 se má započítávaný podíl příjmu v první redukční hranici snížit na 90 procent a sazba za rok pojištění postupně klesne na 1,45 procenta. Budoucí české penze tak budou proti mzdám růst zdrženlivěji než podle dřívějších pravidel.
Slovenský náskok má také svou cenu
Vyšší náhradový poměr neznamená, že je slovenský systém ve všech ohledech výhodnější. Ve standardizovaném výhledu OECD se u dnešních mladých počítá na Slovensku s běžným důchodovým věkem 69 let, zatímco v Česku se 67 lety. Současní senioři samozřejmě odcházejí dříve; jde o projekci pro mladou generaci podle dlouhodobého nastavení.
Část slovenského zabezpečení je navíc spojena s druhým pilířem, v němž se peníze investují. Pro lidi, kterým vzniklo první důchodové pojištění po dubnu 2023 a splňují věkovou podmínku, platí automatický vstup s možností později vystoupit. Pravidla vysvětluje slovenské ministerstvo práce. Výsledek proto ovlivňuje nejen stát, ale také délka spoření a vývoj investic.
Slovensko tedy nabízí průměrně vydělávajícímu člověku silnější vazbu mezi pracovními příjmy a budoucí penzí. Výměnou za to počítá s delší kariérou a s větší úlohou kapitálového spoření. Česko dává přednost vyrovnanějším důchodům, jejichž cenu nejvíce pocítí zaměstnanci kolem průměrné mzdy a nad ní.
Právě pro ně je hlavní závěr nepříjemně jednoduchý. Systém jim při odchodu do penze pravděpodobně nahradí menší část životní úrovně, než by čekali podle odvedeného pojistného. Slovenský náskok proto není příběhem vyšších částek na účtu dnešních seniorů. Je především rozdílem v tom, kolik z předchozí výplaty oba systémy slibují zachovat budoucím důchodcům.
