Článek
Peníze mají přijít automaticky, ale nejdříve za několik let
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje nový způsob, jak přimět více lidí k preventivním prohlídkám. Pojištěnec, který absolvuje vyšetření určená pro jeho věk a pohlaví, by mohl jednou ročně získat od své zdravotní pojišťovny 500 až 1 500 korun.
Zásadní je slovo „mohl“. Nejde o schválenou dávku ani o součást nabídky pojišťoven pro rok 2026. Návrh je teprve součástí připravované novely veřejného zdravotního pojištění. Podle informací ČT24 má první část změn začít platit od roku 2028. Vláda by se novelou měla zabývat v dubnu 2027.
Pokud záměr projde, odměna má být nároková a automatická. Pojištěnec by tedy neměl schovávat účtenky, vyplňovat formulář ani zpětně dokazovat návštěvu ordinace. Pojišťovna si splnění podmínek ověří ve vykázané zdravotní péči.
Ani automatická výplata ale dosud nemá zveřejněna všechna praktická pravidla. Není například definitivně popsáno, jak bude postupovat člověk, jehož absolvované vyšetření v evidenci chybí, nebo jak dostane peníze pojištěnec, kterému pojišťovna neposílá žádné jiné platby na účet.
Nejvyšší částku nemusí dostat každý
Částka 1 500 korun představuje horní hranici připravovaného bonusu, nikoliv jednotnou slíbenou odměnu. Konkrétní sumu si má stanovit každá zdravotní pojišťovna v rozmezí od 500 do 1 500 korun.
Dva lidé se stejným věkem a shodně splněnou prevencí by tak teoreticky mohli dostat rozdílnou částku jen proto, že jsou pojištěni jinde. Právě možnost pojišťoven nastavit vlastní výši má podpořit jejich soutěž o klienty. Pro pojištěnce to však znamená, že se nebude moci řídit pouze titulkovou částkou.
Podle dosud oznámených parametrů má být bonus určen lidem od 45 do 65 let. Člověk starší 65 let by se do programu už nevešel, přestože právě ve vyšším věku přibývají preventivní vyšetření zaměřená na nemoci související se stárnutím. Věková hranice ještě může během projednávání novely vyvolat diskusi nebo se změnit.
Nehodnotí se, zda jste zdraví
Odměna nemá patřit pouze lidem s příznivým výsledkem. Smyslem screeningu je naopak zachytit nemoc v době, kdy ještě nemusí působit žádné obtíže. Pokud vyšetření odhalí nádor nebo počínající poruchu paměti, nemělo by to podle představeného principu samo o sobě znamenat ztrátu bonusu.
Rozhodující má být účast na předepsané prevenci, nikoliv bezchybná laboratorní hodnota nebo lékařský závěr „zdráv“. Konečné znění zákona však teprve ukáže, jak přesně se bude splnění podmínek posuzovat a zda se bude tolerovat například pozdější termín kvůli nemoci, hospitalizaci nebo dlouhé objednací lhůtě.
Odměna tedy nebude platbou za zdravý životní styl obecně. Pravidelné procházky, nekouření nebo rozumná strava jsou pro zdraví podstatné, pojišťovna je však nemůže jednoduše ověřit. Kontrolovat může především zdravotní výkony zaznamenané lékaři.
Čtyři screeningy neznamenají čtyři vyšetření pro každého
Ministerstvo v souvislosti s bonusem jmenovalo screening rakoviny prsu, prostaty a tlustého střeva a konečníku a program časného záchytu demence. Neznamená to, že každý zájemce musí podstoupit všechny čtyři.
Programy se liší podle věku a pohlaví. Mamografický screening je určen ženám od 45 let, vyšetření prostaty mužům od 50 do 69 let a časný záchyt demence lidem od 65 do 80 let. Screening tlustého střeva a konečníku je dostupný mužům i ženám od 45 do 74 let. Aktuální věkové hranice a intervaly shrnuje průvodce Národního portálu elektronického zdravotnictví.
Pojištěnec by měl splnit pouze ta vyšetření, která se ho v daném období skutečně týkají. U některých postačí test jednou za dva roky, jinde je interval delší. Opakovat screening předčasně jen kvůli očekávané odměně by nedávalo zdravotní ani finanční smysl.
Zatím rovněž není uzavřeno, které běžné preventivní prohlídky se připojí ke jmenovaným screeningům. Dospělý má například nárok na všeobecnou prohlídku u praktického lékaře jednou za dva roky, ženy chodí také na pravidelnou gynekologickou prevenci. Definitivní seznam musí určit až právní úprava a navazující pravidla.
Dnešní příspěvky fungují jinak
Zdravotní pojišťovny motivují klienty k prevenci už nyní. Nabízejí peníze například na pohyb, dentální hygienu, očkování nebo rehabilitační aktivity. Tyto programy se však od připravovaného bonusu zásadně liší.
Současné příspěvky z fondů prevence zpravidla nejsou automatickým zákonným nárokem. Pojištěnec musí vybrat podporovanou službu, zaplatit ji, uchovat doklad a včas podat žádost. Například podmínky VZP pro rok 2026 výslovně uvádějí, že příspěvky nejsou nárokové a u řady z nich je nutné doložit účtenku či fakturu.
Nový bonus by naopak měl být přímo odměnou za evidovanou účast na prevenci. Neměl by být vázán na následný nákup permanentky, dentální hygieny nebo jiné konkrétní služby. Dosavadní fondy prevence mají podle oznámeného záměru fungovat dál vedle něj.
Největším problémem může být dostupnost lékařů
Finanční motivace bude spravedlivá pouze tehdy, pokud mají lidé reálnou možnost podmínky splnit. V některých regionech se obtížně hledá praktický lékař, jinde se čeká na vyšetření dlouhé měsíce. Pacient by neměl přijít o peníze kvůli překážce, kterou nemohl ovlivnit.
Novela proto bude muset vyřešit nejen částku, ale také reklamace nesprávných údajů, změnu pojišťovny během roku, čekací lhůty či případy, kdy se vhodné vyšetření ze zdravotních důvodů neprovádí. Bez těchto podrobností zatím nelze bezpečně slíbit, komu přesně peníze dorazí.
Už nyní lze vlastní historii prevence zkontrolovat v aplikaci EZKarta. Její rozšířená verze podle Ministerstva zdravotnictví ukazuje absolvované prohlídky a screeningy i vyšetření, na která má uživatel nárok. Pokud některý záznam chybí, je vhodné ověřit situaci u lékaře nebo pojišťovny.
Kvůli budoucím patnácti stovkám není nutné absolvovat nic mimořádného. Rozumnější je už nyní dodržovat běžné intervaly, zjistit si svůj nárok a nenechat pozvánku na screening ležet v zásuvce. Peněžní bonus možná přijde až později. Přínos včas odhaleného onemocnění však může být podstatně vyšší než jakákoliv odměna od pojišťovny.
Další zdroj:
Komerční web VZP
