Článek
Čtyřicet procent má platit jen do třicátých narozenin
Princip navrhované změny je jednoduchý. Účastník doplňkového penzijního spoření, který ještě nedosáhl 30 let, by dostával státní příspěvek ve výši 40 procent vlastního měsíčního vkladu.
Při úložce 1 000 korun by tak stát přidal 400 korun. Na penzijní účet by za měsíc směřovalo celkem 1 400 korun, ještě před případným příspěvkem zaměstnavatele a zhodnocením fondu. Za celý rok by mladý člověk vložil 12 000 korun a stát by přidal 4 800 korun.
Nejde však o peníze vyplacené na běžný účet. Státní podpora bude stejně jako dnes připisována do penzijního spoření a podléhat pravidlům pro jeho výběr. Nelze ji tedy chápat jako běžný bonus, který mladý člověk okamžitě utratí.
Podle přesného znění vládního návrhu zákona má čtyřicetiprocentní sazba platit pro vlastní vklad od 500 do 1 699 korun. Od částky 1 700 korun bude příspěvek zastropován na 680 korun měsíčně.
Třicáté narozeniny podporu sníží na polovinu
Věková hranice má být poměrně ostrá. Od měsíce, ve kterém účastník dovrší 30 let, už bude státní příspěvek činit současných 20 procent vkladu.
Ze stejné tisícikoruny tedy stát nepřidá 400, ale 200 korun. Maximální podpora při vlastní úložce alespoň 1 700 korun klesne ze 680 na 340 korun měsíčně. Vyšší zvýhodnění tak nebude člověka provázet po celou dobu spoření. Má především odměnit brzký začátek a pomoci vytvořit základ úspor v prvních pracovních letech.
Pro získání příspěvku se má počítat pouze vlastní platba účastníka. Pokud člověk posílá například méně a zbývající část mu doplácí zaměstnavatel, neznamená to automaticky vyšší státní podporu. Příspěvek firmy je samostatnou výhodou, ale do rozhodujícího osobního vkladu se nezahrnuje.
Dospělý ve věku od 18 do 29 let zároveň nedostane nic, pokud bude posílat méně než 500 korun měsíčně. Výjimku mají představovat děti. U nich by nárok vznikal už od vkladu 100 korun, ke kterému stát přidá 40 korun. Maximem zůstane i pro nezletilé 680 korun při měsíční úložce 1 700 korun nebo vyšší.
Kvůli změně nebude nutné rušit starou smlouvu
Vyšší sazba nemá být určena jen lidem, kteří si penzijko sjednají po přijetí zákona. Návrh stanovuje příspěvek podle věku a výše vlastního vkladu, nikoliv podle data uzavření smlouvy.
Pokud tedy novela projde v nynější podobě, mladý člověk s existujícím doplňkovým penzijním spořením by měl vyšší podporu získat bez uzavírání nové smlouvy. Penzijní společnost zná jeho datum narození i přijaté platby a příspěvek se vypočítá podle nových pravidel.
Rušit současnou smlouvu pouze kvůli očekávané změně by proto nedávalo smysl. Předčasné ukončení může být spojeno s vracením státních příspěvků, zdaněním některých částek nebo dalšími nevýhodami. Dokud zákon není definitivně schválený, není důvod podnikat ukvapené kroky.
Čtyři stovky samy o sobě dobré spoření nezaručí
Vysoký státní příspěvek je atraktivní, ale o konečném výsledku rozhoduje také délka spoření, zvolený fond, jeho výkonnost a náklady. Mladému člověku příliš nepomůže, pokud bude desítky let držet peníze v nevhodně konzervativní strategii, jejíž výnos dlouhodobě nepokryje zdražování.
Proto novela zavádí také strategii životního cyklu. Pokud si nový klient neurčí jinou strategii, má se tato možnost považovat za výchozí. U účastníka mladšího 50 let má být nejméně 75 procent prostředků investováno do akcií nebo obdobných nástrojů. S blížícím se důchodem se má riziková část postupně snižovat.
Strategie nebude povinná. Klient si může zvolit jiné rozložení peněz nebo je později změnit. Musí však počítat s tím, že dynamičtější fondy kolísají. V některém roce mohou výrazně růst, v jiném mohou skončit ve ztrátě. Státní příspěvek je jistý pouze při splnění zákonných podmínek, výnos investic jistý není.
Méně poplatků může znamenat víc než jednorázový bonus
Další část novely má snížit náklady většiny účastnických fondů. Poplatek za obhospodařování má mít strop 0,5 procenta ročně a výkonnostní odměna penzijní společnosti se má zrušit. Výjimkou zůstávají alternativní účastnické fondy.
Rozdíl několika desetin procenta nevypadá výrazně. Při spoření trvajícím několik desetiletí se však poplatek odečítá opakovaně i z dříve dosažených výnosů. Jeho snížení proto může mít na konečný zůstatek značný vliv.
Právě tato část návrhu vyvolává největší odpor penzijních společností. Asociace penzijních společností tvrdí, že sazba 0,5 procenta nepokryje náklady na provoz a získávání klientů. Ministerstvo financí naopak očekává, že nižší příjmy vyrovná větší počet střadatelů. Spor může ještě přinést změny při projednávání ve výborech.
Část vlastních peněz půjde vybrat dříve
Mladým střadatelům má pomoci také volnější částečný výběr. Po nejméně deseti letech spoření by mohli do 36. narozenin jednou požádat o vyplacení až třetiny vlastních vkladů a jejich zhodnocení, aniž by celé penzijko ukončili.
Do této částky se ovšem nezahrnou státní příspěvky ani peníze zaměstnavatele. Ty zůstanou dál určené na stáří. Částečný výběr navíc není další státní pomoc. Člověk si pouze vezme část svých úspor dříve, čímž sníží sumu, která se mu může zhodnocovat až do důchodu.
Od ledna ještě nic jistého není
Navrhovaná účinnost je 1. ledna 2027, legislativní cesta však zdaleka neskončila. Poslanecká sněmovna novelu 24. září 2026 propustila teprve prvním čtením a poslala ji rozpočtovému a hospodářskému výboru. Další projednávání je podle sněmovního tisku 285 možné od 25. října. Následovat musí další čtení, Senát a podpis prezidenta.
Tisícikoruna doplněná čtyřmi stovkami tedy odpovídá skutečnému výpočtu obsaženému v návrhu. Zatím však nejde o platné pravidlo. Mladým lidem se vyplatí sledovat výsledek projednávání, nikoliv uzavírat smlouvu pouze podle slibované částky. Penzijko má smysl posuzovat jako dlouhodobý celek: podle vlastního rozpočtu, investiční strategie, poplatků a podmínek výběru.
