Článek
Nejnižší penze se skládá ze dvou stejných částí
Minimální starobní důchod v roce 2026 činí 9 800 Kč. Tvoří ho základní výměra 4 900 Kč a nejnižší možná procentní výměra ve stejné výši.
Od ledna 2027 vzroste základní výměra na 5 170 Kč. Protože na stejnou částku bude navázána také minimální procentní výměra, nejnižší starobní důchod dosáhne 10 340 Kč. Meziročně se tedy zvýší o 540 Kč.
To ovšem neznamená, že o 540 Kč vzroste každá penze. U běžných důchodů se základní výměra zvýší o 270 Kč a zásluhová část o 0,2 procenta. Průměrné zvýšení proto bude podle schválených parametrů činit 304 Kč. Částka 540 Kč se týká právě nejnižšího důchodu, který musí být dorovnán na novou zákonnou hranici.
Samostatně oznámený jednorázový příspěvek 2 000 Kč se do měsíční výše penze nezapočítá. Nezvýší tedy základ pro další valorizace a nelze ho považovat za trvalou součást důchodu.
Minimum není odměnou za celý pracovní život
Pojem „minimální důchod“ může vyvolávat dojem, že právě tuto částku dostane každý, kdo po celý život pobíral minimální mzdu. Ve skutečnosti jde o dvě různé věci.
Minimální důchod představuje nejnižší částku, na kterou se dorovná už přiznaná česká penze. Nejdříve však musí člověk splnit podmínky pro nárok na starobní důchod, zejména získat potřebnou dobu pojištění. Kdo potřebné roky nemá, tomu samotná existence hranice 10 340 Kč nárok na penzi nevytvoří.
U zaměstnance pracujícího dlouhodobě za minimální mzdu se naopak každý pojištěný rok promítá do zásluhové části důchodu. Jestliže pracoval čtyři desítky let bez velkých mezer, jeho vypočtená procentní výměra zpravidla překročí zákonné minimum. Výsledná penze proto může být o několik tisíc korun vyšší.
Dvě „minimální“ částky měří něco úplně jiného
Minimální mzda určuje nejnižší přípustnou odměnu za zaměstnání. V roce 2027 dosáhne při plném úvazku 24 900 Kč měsíčně. Minimální důchod je naproti tomu ochranná hranice uvnitř systému důchodového pojištění.
Při výpočtu penze se navíc nepoužije jedna aktuální částka. ČSSZ vezme evidované výdělky z rozhodného období, starší příjmy přepočítá pomocí koeficientů a vytvoří z nich dlouhodobý měsíční průměr, odborně osobní vyměřovací základ.
Člověk, který dnes vydělává 24 900 Kč, proto nemůže jednoduše vložit tuto částku do kalkulačky jako údaj za celou kariéru. Minimální mzda se během desetiletí měnila, někdy rostla rychleji a jindy pomaleji než průměrné výdělky. Roli hrají také prémie, přesčasy, částečné úvazky a období, kdy zaměstnanec pobíral více než zákonné minimum.
Nízké výdělky systém krátí podstatně méně
Český důchodový systém je výrazně solidární. Nízké příjmy se při převodu na výpočtový základ započítávají téměř celé, zatímco z části vyšších příjmů se uzná pouze menší podíl. Díky tomu má člověk s nízkou mzdou zpravidla vyšší důchod v poměru ke své předchozí výplatě než zaměstnanec s vysokými příjmy.
U penzí přiznávaných v roce 2027 se příjem do první redukční hranice započítá z 98 procent. Za každý celý rok pojištění poté náleží 1,490 procenta z výpočtového základu. Právě počet celých let může u nízkopříjmového zaměstnance vytvořit značný rozdíl.
Nízký pracovní průměr může znamenat penzi kolem 16 500 Kč
Ukažme si mechanismus na vlastním orientačním příkladu. Člověk odchází do řádného starobního důchodu v roce 2027, získal 42 celých let pojištění a jeho dlouhodobý přepočtený měsíční průměr činí 18 500 Kč.
Protože se celý vejde pod první redukční hranici, do výpočtového základu se započítá 98 procent, tedy přibližně 18 130 Kč. Za 42 let pojištění vychází procentní výměra zhruba na 11 346 Kč. Po přidání základní výměry 5 170 Kč by výsledná penze dosáhla přibližně 16 516 Kč.
Jde o zjednodušený příklad bez předčasnosti a dalších individuálních okolností, nikoliv o slib konkrétní částky. Přesto ukazuje podstatný rozdíl: i velmi nízký dlouhodobý příjem může při dostatečném počtu pojištěných let vytvořit penzi o více než šest tisíc korun nad zákonným minimem.
V tomto modelu by jeden další celý rok pojištění přidal přibližně 270 Kč měsíčně. Naopak chybějící rok se už nikdy nedopočítá jen proto, že člověk pracoval za nízkou mzdu.
Stejná výplata neznamená stejný důchod
Dva lidé, kteří v posledních letech pobírali minimální mzdu, mohou dostat rozdílnou penzi. Jeden mohl předtím pracovat za vyšší částku, druhý mít dlouhé mezery bez pojištění. Rozhoduje také počet celých roků, nikoliv pouze součet několika měsíců navíc.
Odlišný výsledek může způsobit předčasný odchod, který zásluhovou část trvale krátí. Důležité je také rozlišovat období bez práce od uznávaných náhradních a vyloučených dob. Péče o dítě, některá období nemoci nebo další zákonem uznané situace se neposuzují stejně jako roky, během nichž člověk nebyl pojištěný a nespadal do žádné chráněné kategorie.
K zákonnému minimu se proto mohou přiblížit spíše lidé s velmi nízkými evidovanými základy, kratší dobou pojištění nebo výrazně přerušenou pracovní historií. Celoživotní zaměstnání na plný úvazek za minimální mzdu automaticky neznamená nejnižší možnou penzi.
Rozhodne evidence, nikoliv označení profese
Nejpřesnější odpověď nedá současná výplatní páska, ale údaje uložené u ČSSZ. Bezplatná Informativní důchodová aplikace ukazuje evidované roky pojištění i orientační výši budoucí penze.
Před odchodem do důchodu se vyplatí zkontrolovat především chybějící zaměstnání a nesrovnalosti v evidenci. Zákonné minimum je důležitou záchrannou sítí, ale u člověka s dlouhou pracovní historií by nemělo být automaticky považováno za očekávaný výsledek. I nízká mzda totiž vytváří za každý pojištěný rok další část důchodu.
