Článek
Jednoduchý pohřeb dnes začíná přibližně na 20 tisících
Jednotná cena pohřbu neexistuje. Rozhoduje region, způsob pohřbení, vzdálenost převozu, počet dnů v chladicím zařízení, zvolená rakev i rozsah obřadu.
Podle aktuálního přehledu Pohřebních a hřbitovních služeb města Brna vychází kremace bez obřadu přibližně od 20 000 Kč, kremace s obřadem od 35 000 Kč a pohřeb do země od 45 000 Kč. Podobné částky uvádí také pohřební služba Via Ultima, podle níž začíná kremace s obřadem přibližně na 40 000 Kč.
Nejdražší nemusí být samotné zpopelnění. Konečný účet zvyšuje převoz, rakev, úprava zesnulého, pronájem síně, řečník, hudba, květiny, parte nebo delší uložení těla. U pohřbu do země se přidává otevření a uzavření hrobu, pronájem místa a případně nový náhrobek. Celková částka potom může snadno překročit 60 000 Kč.
Velmi levná nabídka nemusí zahrnovat všechny potřebné úkony. Před podpisem je proto vhodné chtít písemný rozpis ceny včetně DPH a zeptat se, které položky se mohou dodatečně změnit. Největší překvapení bývá u převozu mimo základní oblast a u poplatků za každý další den chlazení.
Pohřební službě odpovídá ten, kdo objednávku podepsal
Rodina si někdy představuje, že fakturu automaticky zaplatí dědictví. Pohřební služba však uzavírá smlouvu s konkrétním objednatelem. Kdo pohřeb sjedná a podepíše, stává se vůči ní plátcem bez ohledu na to, kdy skončí pozůstalostní řízení.
To neznamená, že musí celý výdaj definitivně nést ze svého. Podle § 114 občanského zákoníku se náklady pohřbu a opatření pohřebiště hradí z pozůstalosti. Pokud tedy zesnulý zanechal peníze, automobil, nemovitost nebo jiný majetek, má vypravitel pohřbu oznámit notáři, kolik zaplatil, a předložit fakturu i potvrzení o úhradě.
Z majetku zesnulého se nahrazují přiměřené náklady. Luxusní rakev, mimořádně nákladná hostina nebo nový pomník za statisíce nemusejí být bez dalšího uznány v celém rozsahu, zejména pokud neodpovídají přání a majetkovým poměrům zemřelého.
U pozůstalosti nepatrné hodnoty může soud majetek se souhlasem předat tomu, kdo se postaral o pohřeb, a řízení zastavit. Vypravitel se však může rozhodnout, zda takový majetek přijme. Ústavní soud potvrdil, že požadovat úhradu nákladů pohřbu je právem, nikoliv povinností vypravitele. Ten proto nemá být nucen převzít bezcenný nebo problematický majetek. Tento závěr vyplývá z nálezu Ústavního soudu II. ÚS 550/18.
Příbuzenství samo o sobě účet nevytváří
Dítě zesnulého není automaticky smluvním dlužníkem pohřební služby pouze proto, že je jeho potomkem. Pokud nic neobjednalo ani nepodepsalo, nemůže mu pohřební ústav jednoduše poslat fakturu na základě příbuzenského vztahu.
Jiná situace nastane, pokud se člověk stane dědicem. Občanský zákoník zavazuje dědice k úhradě nákladů pohřbení a opatření hrobového místa, nebyly-li uhrazeny přímo z pozůstalosti. Při více dědicích se náklady řeší mezi nimi v rámci vypořádání.
Kdo dědictví odmítne, nestane se dědicem. Tím se však nezbaví vlastního závazku, pokud pohřeb předtím osobně objednal. Smlouva s pohřební službou a postavení dědice jsou dvě rozdílné věci.
Pohřebné 5 000 Kč většina rodin nedostane
Státní pohřebné už není plošným příspěvkem na každý pohřeb. Činí 5 000 Kč a příjem domácnosti se při něm neposuzuje, nárok je však omezen jen na některé případy.
Podle aktuálních podmínek pohřebného zveřejněných MPSV může dávku získat člověk, který vypravil a uhradil pohřeb nezaopatřeného dítěte nebo osoby, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte. Vztahuje se také na pohřbení plodu po potratu nebo umělém přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů.
Dospělý potomek, který vypraví pohřeb svému starému rodiči, proto obvykle na pohřebné nedosáhne. Výjimkou by byla situace, kdy zesnulý byl v době smrti například rodičem dalšího nezaopatřeného dítěte.
O pohřebné se žádá u Úřadu práce. Je potřeba doložit vypravení a zaplacení pohřbu. Nárok na výplatu zaniká, pokud žádost není podána do jednoho roku. Jestli podmínky splňuje více lidí, příspěvek dostane pouze jednou ten, kdo o něj požádá jako první.
Když se nikdo pohřbu neujme, musí zasáhnout obec
Jestliže zesnulý nemá majetek a nikdo není ochoten nebo schopen pohřeb objednat, zákon počítá s pohřbením zajištěným obcí. Někdy se mu říká sociální pohřeb, nejde však o dávku, o kterou by rodina požádala po objednání vlastního obřadu.
Pokud do 96 hodin od oznámení úmrtí žádná fyzická ani právnická osoba pohřbení nesjedná, povinnost přechází na obec, na jejímž území člověk zemřel. Obec zajistí slušné pohřbení podle místních zvyklostí. Nemusí však financovat obřad, květiny a další služby podle přání příbuzných. Postup a následné vymáhání nákladů vysvětluje Ministerstvo pro místní rozvoj.
Náklady se následně přihlásí do pozůstalosti. Existují-li dědicové, může po nich obec požadovat úhradu podle zákonných pravidel. Pokud pozůstalostní řízení skončí bez použitelného majetku nebo bez dědiců, účelně vynaložené náklady může obci nahradit stát.
Rodina tedy nemůže objednat obřad za 40 000 Kč a následně přinést fakturu na obec s tím, že ji nemá z čeho zaplatit. Obec vstupuje do situace jako vypravitel tehdy, když pohřbení v zákonné lhůtě nesjedná nikdo jiný.
Nedostatek peněz je nutné řešit před podpisem
Pokud rodina nemá hotovost, měla by ještě před objednáním zjistit, zda zesnulý zanechal použitelný majetek, životní pojištění nebo předem sjednané pohřební služby. Poté je vhodné oslovit několik provozovatelů, vyžádat si konečnou cenu nejjednodušší kremace a zeptat se na odloženou platbu či splátky.
Současně je rozumné kontaktovat notáře, pokud už byl pozůstalostním soudem pověřen, a oznámit mu předpokládané náklady. Neexistuje-li majetek ani možnost úhrady, je bezpečnější neuzavírat smlouvu, kterou rodina nedokáže splnit, a bez odkladu se obrátit na obec v místě úmrtí.
Důstojné rozloučení nemusí znamenat nejdražší nabídku. Skutečné finanční nebezpečí vzniká ve chvíli, kdy pozůstalý pod tlakem podepíše objednávku, aniž ví, co obsahuje, kdy je splatná a zda se mu náklady budou mít z čeho vrátit.
Další zdroje:
Komerční web Pohřby
Komerční web pohřební služby Viaultima
