Článek
Nejde o průměrný věk zemřelých
Nejprve je potřeba vysvětlit, co se vlastně počítá. Naděje dožití při narození neříká, kolika let se dožije konkrétní dítě narozené v daném roce. Ukazuje, jak dlouho by teoreticky žilo, kdyby po celý jeho život zůstaly zachovány současné úmrtnostní poměry.
Nejde tedy o jednoduchý průměr věku lidí, kteří v daném roce zemřeli. Výpočet zohledňuje pravděpodobnost úmrtí v jednotlivých věkových skupinách. Proto se také naděje dožití mění při pandemiích, válkách nebo výrazném zlepšení zdravotní péče.
Podle nejnovějších kompletních údajů za rok 2024 dosáhla v Česku naděje dožití mužů 77,5 roku a žen 83,2 roku. Rozdíl mezi pohlavími tak činil 5,7 roku. Obě hodnoty byly historicky nejvyšší, jak ukazuje Demografická příručka Českého statistického úřadu.
Společná hodnota za celou českou populaci vychází přibližně na 80,3 roku. To je důležitá hranice, která nás ve světovém měřítku řadí mezi země s poměrně dlouhým životem.
Světový průměr překonáváme přibližně o sedm let
Celosvětová naděje dožití dosáhla v roce 2024 podle Populačního fondu a projekcí OSN přibližně 73,3 roku. Česká hodnota je tedy asi o sedm let vyšší.
Takové srovnání však není možné chápat pouze jako známku lepších nemocnic. Světový průměr zahrnuje státy s velmi rozdílnými podmínkami. V chudších zemích jej snižuje dětská a mateřská úmrtnost, infekční nemoci, podvýživa, nedostupnost základních léků, válečné konflikty i chybějící pitná voda.
Česko proti tomu těží z všeobecně dostupného zdravotního pojištění, očkování, bezpečné vody, kanalizace, relativně nízké kojenecké úmrtnosti a léčby nemocí, které byly ještě před několika generacemi smrtelné. Výrazně pomohla také antibiotika, moderní operace srdce, onkologická léčba a schopnost dlouhodobě kontrolovat vysoký tlak či cukrovku.
Překonat světový průměr proto pro evropskou zemi není překvapivé. Mnohem náročnější měřítko představují státy Evropské unie.
V Evropské unii ztrácíme hlavně u mužů
Naděje dožití v Evropské unii činila v roce 2024 průměrně 81,5 roku. U žen dosahovala 84,1 roku a u mužů 78,9 roku, uvádí Eurostat.
České ženy tak za evropským průměrem zaostávají přibližně o devět měsíců. U českých mužů už rozdíl dosahuje zhruba jednoho roku a pěti měsíců. Právě muži tedy podstatnou část českého odstupu od západní a jižní Evropy vysvětlují.
Nejdelší život přitom v rámci EU nenabízí pouze jedna konkrétní země. Na předních místech se pravidelně objevují Španělsko, Itálie, Švédsko nebo Francie. Roli hraje dostupnost a kvalita péče, ale také stravování, pohyb, pracovní prostředí, vzdělání, příjmy a schopnost zachytit nemoc dříve, než způsobí nevratné škody.
Česko má poměrně dobře dostupnou akutní zdravotní péči. Slabší stránkou zůstává předcházení nemocem a životní styl. Výborně zvládnutá operace totiž může zachránit člověka po infarktu, ale sama neodstraní dlouhé roky vysokého tlaku, kouření, nadváhy nebo nadměrného pití alkoholu.
Šestiletý rozdíl mezi ženami a muži není jen příroda
Ženy žijí déle téměř ve všech evropských zemích. Část rozdílu může souviset s biologickými vlastnostmi mužského a ženského organismu. Rozdíl 5,7 roku v Česku však nelze vysvětlit pouze geny.
Význam mají nemoci srdce a cév, nádory i dlouhodobé působení rizikového chování. Aktuální zdravotní profil Česka zpracovaný OECD a Evropskou observatoří WHO upozorňuje, že vyšší rozdíl mezi českými muži a ženami souvisí mimo jiné s kouřením a rizikovou spotřebou alkoholu.
Srdečně-cévní nemoci v roce 2023 způsobily téměř 39 procent všech úmrtí v Česku. Dalších více než 24 procent připadalo na nádory. Výskyt srdečně-cévních onemocnění byl podle zdravotního profilu u mužů odhadován o 16 procent vyšší než u žen.
Česká spotřeba alkoholu zůstává jednou z nejvyšších v Evropské unii. Problémem je také nadváha, méně pohybu a jídelníček s nedostatkem ovoce a zeleniny. Nejde přitom o jednu sklenici piva nebo vynechanou procházku, ale o účinek návyků, které se opakují desítky let.
Českému průměru nepomáhají ani rozdíly podle příjmů a vzdělání. Rizikové chování bývá častější u lidí v horší sociální situaci, kteří současně mohou mít fyzicky náročnější práci, více stresu a menší možnosti věnovat čas prevenci. Jediné celostátní číslo tak zakrývá podstatně větší rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatel.
Delší život automaticky neznamená více zdravých let
Ženy mají před muži výrazný náskok v celkové délce života. Neznamená to však, že všechny získané roky prožijí v dobrém zdraví. Ve vyšším věku u nich častěji přichází omezení pohyblivosti, chronická onemocnění a potřeba pomoci při běžných činnostech.
Zdravotní profil Česka upozorňuje, že lidé ve věku 65 let u nás prožijí menší část zbývajícího života bez zdravotního omezení než průměrní obyvatelé EU. Bez postižení či významnějšího omezení by mělo být přibližně 44 procent zbývajících let českých mužů a jen 39 procent let českých žen.
Úspěchem proto není pouze posunout věk úmrtí. Stejně důležité je oddálit dobu, kdy člověk přestane být soběstačný. Pravidelná kontrola tlaku, cholesterolu a cukru, účast na doporučených screeningových programech, přiměřený pohyb a omezení tabáku či alkoholu mohou ovlivnit právě roky prožité ve zdraví.
Statistika nikomu nepředpoví datum úmrtí. Člověk, kterému je dnes 75 let, si také nemá odečíst svůj věk od hodnoty 77,5 nebo 83,2. Když už určitého věku dosáhl, jeho další očekávaná délka života se počítá znovu a bývá podstatně vyšší než prostý rozdíl.
Česko tedy ve světě rozhodně nepatří mezi země s krátkým životem. Evropské srovnání ale ukazuje, že prostor ke zlepšení zůstává značný. Největší rezervu nemáme v léčbě vzácných nemocí, nýbrž v předcházení těm běžným – a u českých mužů je tento dluh vidět nejvýrazněji.
