Článek
Sedmdesátka umí změnit cenu přes noc
Cestovní pojištění není vlaková jízdenka, kde člověk po určitém věku automaticky čeká slevu. U pojištění bývá vyšší věk naopak důvodem k vyššímu pojistnému, protože pojišťovna počítá s větším rizikem úrazu, hospitalizace nebo zhoršení zdravotního stavu. Neznamená to, že senior cestovat nemá. Znamená to, že má přestat věřit větě „to bude stát pár korun“.
V modelových propočtech stejné týdenní cesty po Evropě vycházelo pojištění pro člověka od 70 let často zhruba o 80 procent dráž než pro osobu 69letou, u některých nabídek i dvojnásobně. V Evropě jde někdy pořád „jen“ o stokoruny za týden. Jenže při třítýdenním pobytu, cestě mimo EU nebo vyšších limitech už rozdíl vyleze nepříjemně rychle. Měšec také upozorňuje, že klienti 70+ musí u řady pojišťoven počítat s vyšší cenou.
Kdo slaví sedmdesátiny v červnu a jede v červenci k moři, nemá počítat s loňskou cenou. Věková hranice se posuzuje podle podmínek pojišťovny a konkrétního data sjednání či cesty. Není jednotná pro celý trh, ale sedmdesátka je hranice, na které se rozdíl objevuje velmi často.
Kartička pojišťovny v EU pomůže, ale není kouzelný štít
Po Evropě má český pojištěnec evropský průkaz zdravotního pojištění. Evropská komise uvádí, že EHIC zajišťuje přístup k nezbytné státní zdravotní péči v zemích EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku a ve Spojeném království, a to za stejných podmínek jako místním pojištěncům.
Jenže „stejné podmínky“ neznamenají české podmínky. Pokud místní pacient platí spoluúčast, registrační poplatek nebo část hospitalizace, zaplatí ji i český turista. EHIC se nevztahuje na soukromou kliniku, repatriaci, ztracené zavazadlo ani škodu, kterou způsobíte někomu jinému. VZP navíc připomíná, že v zahraničí je potřeba mít plastový průkaz fyzicky u sebe; fotografie v aplikaci nemusí stačit.
V EU není cestovní pojištění vždy povinné, ale často je rozumné. Zvlášť u seniora, který bere více léků, hůře se pohybuje nebo cestuje do hor, k moři na ostrov či do místa, kde nejbližší veřejná nemocnice není za rohem. Nejlevnější pojistka bez pořádného limitu a asistence je někdy jen lístek pro dobrý pocit.
Chronické nemoci a dlouhé pobyty čtěte dřív než cenu
U seniorů nejde jen o věk. Pojišťovnu zajímá i zdravotní stav. Cukrovka, nemoc srdce, vysoký tlak, plicní potíže nebo nedávná hospitalizace nemusí automaticky znamenat zákaz cestování, ale mohou rozhodovat o tom, zda pojišťovna v cizině zaplatí komplikaci. Měšec upozorňuje, že u chronických onemocnění pojišťovny často vyžadují stabilizovaný stav; lhůta se liší, někde jde o několik měsíců, jinde až o rok.
To je věc, kterou člověk nezjistí z velkého tlačítka „sjednat online“. Ptejte se přímo: kryje pojistka zhoršení stabilizované chronické nemoci? Co když se v posledních měsících měnily léky? Jaký je limit léčebných výloh? Platí pojištění pro celou délku pobytu? Kdy musím volat asistenční službu? Podle České asociace pojišťoven cestovní pojištění obecně kryje rizika spojená s náhlým onemocněním, úrazem, zavazadly nebo odpovědností, ale rozsah vždy záleží na sjednaném produktu.
U delších cest pozor ještě na jednu past: roční pojištění k účtu nebo platební kartě může znít výhodně, jenže často omezuje délku jedné nepřerušené cesty. Kdo jede na dva měsíce za rodinou do Kanady nebo na zimu k moři, musí ověřit, zda mu pojištění neskončí uprostřed pobytu. Stát ani banka za něj tuhle kontrolu neudělají.
Drahý háček po sedmdesátce tedy není důvod sedět doma. Je to důvod počítat dřív. Porovnat stejnou destinaci, stejné limity, stejnou délku cesty a pravdivě přiznat zdravotní stav. Cestování v penzi má být svoboda, ne ruleta s účtem z nemocnice.
