Článek
V Česku je ohrožen každý dvanáctý, v Lotyšsku téměř každý druhý
Nejnovější srovnatelná data Eurostatu za rok 2025 ukazují, že riziku příjmové chudoby bylo vystaveno 8,5 procenta českých penzistů. Průměr Evropské unie dosahoval 15 procent. Česko tak patřilo mezi země s nejnižším podílem ohrožených.
Lépe vyšlo například Slovensko s 5,1 procenta a Lucembursko s 6,9 procenta. Stejnou hodnotu jako Česko měla Belgie. Podstatně hůře však dopadlo i několik států, které si běžně spojujeme s vyššími příjmy. V Německu bylo ohroženo 18,9 procenta penzistů, v Irsku 19 procent a v Nizozemsku 15,9 procenta.
Na opačném konci srovnání stojí především pobaltské země. V Lotyšsku se pod hranicí příjmové chudoby ocitlo 49,3 procenta penzistů, v Litvě 43,3 procenta a v Estonsku 40,7 procenta. V Chorvatsku šlo o 36,3 procenta, na Kypru o 35 procent a v Bulharsku o 25,7 procenta. Kompletní údaje vycházející ze statistiky EU-SILC zveřejňuje databáze Evropského institutu pro rovnost žen a mužů.
Boháči jsme pouze v jednom druhu statistiky
Výsledek neznamená, že český senior dostává více peněz než německý, rakouský nebo nizozemský důchodce. Riziko příjmové chudoby se neposuzuje podle jedné společné evropské částky. Hranice se v každé zemi stanoví jako 60 procent tamního mediánu disponibilního příjmu domácností.
Český penzista je tedy porovnáván s českými příjmy, německý s německými a lotyšský s lotyšskými. Ukazatel odpovídá především na otázku, jak daleko důchodci zaostávají za životní úrovní uprostřed vlastní společnosti. Neříká, kdo by si za svoji penzi koupil více při cestě Evropou.
Právě proto může český senior dostávat v přepočtu méně eur, a přesto vykazovat nižší riziko chudoby než penzista v bohatší zemi. České důchody nejsou evropsky vysoké v absolutní částce, jsou však poměrně vyrovnané a velká část penzistů se nedostává hluboko pod příjmovou úroveň ostatních domácností.
Ani statistická hranice není ostrou čárou mezi pohodlným životem a bídou. Člověk několik korun nad ní může mít vážné finanční problémy, zatímco senior pod hranicí může mít vlastní bydlení, úspory a pomoc rodiny.
Český systém více chrání lidi s nízkými výdělky
Za dobrým českým výsledkem stojí především způsob výpočtu penzí. Každý důchod obsahuje stejnou základní výměru a rozdíly ve výdělcích se do procentní části promítají pouze omezeně. Systém tak zmenšuje propast mezi nízkými a vysokými penzemi.
Člověk, který celý život vydělával málo, sice nebude mít vysoký důchod, jeho příjem se však po odchodu z práce nemusí propadnout tak výrazně jako u průměrně nebo nadprůměrně vydělávajícího zaměstnance. Český systém je v tomto ohledu silně přerozdělovací.
Podle publikace OECD Pensions at a Glance 2025 patří rozdíl mezi náhradovým poměrem nízkopříjmového a průměrně vydělávajícího pracovníka v Česku k největším v OECD. Organizace zároveň hodnotí českou relativní chudobu ve stáří jako výrazně podprůměrnou.
Pomáhají také pravidelné valorizace a skutečnost, že veřejný důchod zůstává pro většinu českých seniorů hlavním a poměrně předvídatelným příjmem. Nevýhodou stejného systému je slabší vazba mezi vysokými odvody a výslednou penzí. To, co chrání nízkopříjmové seniory před chudobou, zároveň omezuje důchodový rozdíl ve prospěch lidí s vyššími celoživotními výdělky.
Vlastní byt může mít větší cenu než několik tisíc k důchodu
O skutečné životní úrovni nerozhoduje jen penze. Zásadní je bydlení. Senior ve splaceném vlastním bytě a senior se stejným důchodem v tržním nájmu mohou být ve statistice zařazeni podobně, jejich měsíční rozpočet je však úplně jiný.
Českým penzistům pomáhá rozšířené vlastnické bydlení získané před desítkami let nebo během privatizace. Majitel sice platí energie, příspěvky do fondu oprav a údržbu, zpravidla ale nemusí každý měsíc shánět vysoký nájem. Nemovitost navíc představuje majetkovou rezervu, kterou běžná statistika příjmové chudoby plně nezachytí.
Výhoda mizí ve chvíli, kdy senior zůstane v drahém nájmu, potřebuje nákladnou opravu domu nebo platí vysoké služby a energie. Evropské srovnání bydlení současně ukazuje, že problémy se netýkají pouze chudších států. Podíl lidí neschopných dostatečně vytápět domácnost dosahoval v roce 2024 v Bulharsku a Řecku 19 procent, v Litvě 18 procent a ve Španělsku 17,5 procenta. Šlo o celou populaci, nikoliv pouze seniory, čísla ale ukazují, že příjmová chudoba není jediným měřítkem skutečné nouze.
České číslo zakrývá osamělé důchodkyně
Průměr 8,5 procenta rozhodně neznamená, že se všichni čeští penzisté mají dobře. Největší rozdíl nevzniká mezi seniory a pracujícími, ale uvnitř samotné skupiny důchodců.
Dva lidé v jedné domácnosti mají dva příjmy, ale část výdajů sdílejí. Jeden člověk platí celé bydlení, energie, pojištění i vybavení sám. Po úmrtí partnera proto může přijít prudký propad životní úrovně, přestože vlastní starobní důchod zůstane stejný.
Český statistický úřad upozorňuje, že mezi starobními důchodci ohroženými příjmovou chudobou v roce 2025 tvořily přibližně dvě třetiny osaměle žijící nepracující ženy starší 65 let. Ženy mají v průměru nižší penze, častěji se dožívají vysokého věku a delší dobu vedou jednočlennou domácnost.
K nejohroženějším patří také lidé s krátkou dobou pojištění, nízkými odvody, exekucemi, drahým nájmem nebo vysokými náklady na zdraví a péči. Evropsky příznivý průměr jejich konkrétní problémy nezaplatí.
Dobré postavení není zárukou do budoucna
Český výsledek se může během několika let výrazně změnit. Ještě v roce 2022 dosahovalo riziko příjmové chudoby penzistů 16,7 procenta. Pokles na současných 8,5 procenta ovlivnil vývoj důchodů, mezd, inflace i hranice chudoby.
Současní čeští penzisté tedy nejsou evropskými boháči v běžném smyslu. Mají však něco, co v řadě zemí chybí: systém, který zatím poměrně účinně brání masovému propadu důchodců na úplný příjmový okraj společnosti.
To není důvod přehlížet drahé potraviny, bydlení nebo osamělé seniorky. Je to ale důvod přiznat, že české stáří je v evropském srovnání finančně bezpečnější, než naznačují každodenní stížnosti. V Lotyšsku, Litvě či Estonsku není chudoba penzistů okrajovým problémem několika nešťastných domácností. Podle statistik se týká obrovské části celé generace.
