Článek
Nejdříve přijde dobrá zpráva
Podvodník tentokrát nemusí vyhrožovat dluhem ani zablokováním důchodu. Může naopak tvrdit, že seniorovi po přepočtu vznikl nárok na doplatek nebo vyšší penzi. V e-mailu či jiné elektronické zprávě pošle dokument, který připomíná úřední rozhodnutí.
Nechybí logo, označení úřadu, spisová značka, podpis ani přesně vypadající částka. Samotný vzhled už ale pravost nepotvrzuje. Logo lze stáhnout z internetu, podpis vložit do dokumentu a úřední jazyk vytvořit během několika sekund.
Na zprávu může navázat telefonát údajného pracovníka České správy sociálního zabezpečení. Volající oznámí, že peníze jsou připravené, ale senior musí „dokončit ověření“, přihlásit se do banky nebo postupovat podle jeho pokynů. Nabídne pomoc prostřednictvím videohovoru, případně doporučí instalaci aplikace.
Právě před touto kombinací falešné písemnosti a následného telefonátu varovala v září 2026 přímo Česká správa sociálního zabezpečení. Cílem není vyplatit doplatek, ale získat přihlašovací údaje, autorizační kódy nebo přímý přístup k zařízení a bankovnímu účtu.
Rozhodující není logo, ale požadovaný úkon
Skutečný doplatek důchodu se neuvolňuje tím, že se příjemce pod vedením cizího člověka přihlásí do internetového bankovnictví. ČSSZ po občanech kvůli výplatě důchodu nebo doplatku nechce PIN, přihlašovací heslo, autorizační kód ani vzdálený přístup k telefonu či počítači.
Podezřelé je především několik požadavků:
- otevřít bankovnictví během hovoru,
- nadiktovat kód z SMS nebo potvrdit oznámení v bankovní aplikaci,
- nainstalovat program umožňující ovládání obrazovky,
- zaplatit poplatek za uvolnění doplatku,
- odeslat malou „ověřovací platbu“,
- převést peníze na dočasný či bezpečný účet,
- oskenovat QR kód zaslaný volajícím,
- před nikým se o hovoru nezmiňovat.
Podvodník obvykle pracuje se spěchem. Tvrdí, že nárok brzy zanikne, platbu je nutné schválit ještě během hovoru nebo systém za několik minut dokument uzavře. Skutečnému úřadu nebude vadit, když člověk telefon položí a sdělení si samostatně ověří.
Skutečný doplatek nevyžaduje platbu předem
ČSSZ již zná způsob, kterým seniorovi vyplácí pravidelný důchod. Pokud skutečně rozhodne o zvýšení penze nebo doplacení chybějící částky, nepotřebuje kvůli tomu získat kontrolu nad jeho účtem. Příjemce už vůbec nemusí nejprve posílat vlastní peníze.
Pravost oznámení lze ověřit přes oficiální kontakty ČSSZ, nikoli na čísle uvedeném v podezřelém e-mailu. Použít lze například klientské centrum na čísle 800 050 248 nebo osobní návštěvu příslušné správy sociálního zabezpečení. Informace o aktuálně vypláceném důchodu jsou dostupné také v příslušné službě ePortálu ČSSZ.
Adresu ePortálu je bezpečnější napsat ručně do prohlížeče nebo použít dříve uloženou záložku. Odkaz z nečekané zprávy může vést na téměř nerozeznatelnou kopii skutečné stránky.
Bankovní identita může člověka zmást
Do státních portálů je možné přihlašovat se prostřednictvím bankovní identity. To však neznamená, že úředník potřebuje vstoupit do internetového bankovnictví nebo vidět pohyby na účtu. Banka při správném použití pouze potvrdí totožnost uživatele; státní služba přístup k jeho penězům nezíská. Takto rozdíl vysvětluje také služba Bank iD.
Bezpečné přihlášení začíná tím, že se člověk sám rozhodne navštívit známý státní portál. Nebezpečná situace vzniká, když jej k přihlášení přivede nečekaný e-mail nebo volající a současně mu diktuje, co má potvrdit.
Před každým potvrzením v bankovní aplikaci je proto nutné přečíst celý text. Přihlášení k ověření totožnosti není totéž jako potvrzení platby, přidání dalšího zařízení nebo změna limitu. Jestli se na displeji ukazuje jiný úkon, než který chtěl člověk sám provést, nesmí jej schválit.
Nelze spoléhat ani na telefonní číslo zobrazené na displeji. Podvodníci dokážou napodobit číslo úřadu či banky. Bezpečnější je hovor ukončit, chvíli počkat a instituci zavolat samostatně na číslo nalezené na jejím oficiálním webu.
Po zadání údajů rozhodují minuty
Pouhé otevření podezřelé zprávy ještě nemusí znamenat ztrátu peněz. Jestliže však senior zadal heslo, nadiktoval autorizační kód, potvrdil neznámou operaci nebo umožnil vzdálený přístup, neměl by čekat, zda se něco stane.
Prvním krokem je okamžitý telefonát do banky na její oficiální bezpečnostní linku. Bance je potřeba přesně popsat, které údaje člověk zadal, co potvrdil a zda instaloval nějakou aplikaci. Banka může zablokovat přístup, kartu nebo se pokusit zastavit odchozí platbu. Česká národní banka upozorňuje, že po zjištění podvodu je nutné jednat bez prodlení a následně kontaktovat také policii.
Pokud byla nainstalována aplikace pro vzdálené ovládání, není rozumné ze stejného zařízení znovu otevírat bankovnictví. Zařízení je vhodné odpojit od internetu a další kroky řešit s bankou z jiného telefonu. Uchovat se mají e-maily, telefonní čísla, odkazy, snímky obrazovky i doklady o platbách. Policie ČR připomíná, že rychlá reakce může omezit škodu a současně pomoci zajistit důkazy.
Stud za chybu pomáhá hlavně pachateli
Podobný podvod není známkou hlouposti. Je připravený tak, aby spojil radost z nečekaných peněz s autoritou státního úřadu a časovým tlakem. Člověk pak nejedná v klidu, ale snaží se splnit postup, o kterém věří, že jej nadiktoval úředník.
Rodina může pomoci jednoduchou dohodou: kdykoliv přijde nečekaná zpráva o penězích, senior nic nepotvrzuje během prvního hovoru. Nejprve zavolá blízkému člověku nebo přímo instituci. Nejde o odebrání samostatnosti, ale o vytvoření krátké bezpečnostní přestávky.
Doplatek důchodu může být skutečný. Nikdy však nepotřebuje znát seniorův PIN ani ovládat jeho telefon. Ve chvíli, kdy se slibované peníze mají odemknout vstupem do bankovnictví, přestává jít o pomoc státu a začíná boj o obsah účtu.
