Článek
Výši penze neurčuje jen poslední zaměstnání
Mýtus: Rozhodují hlavně výdělky těsně před důchodem
Vyšší mzda v posledních dvou či třech letech sama o sobě penzi nezachrání. Do výpočtu vstupují příjmy z dlouhého rozhodného období, které začíná rokem 1986 a končí kalendářním rokem předcházejícím přiznání důchodu. Starší výdělky se přepočítávají pomocí koeficientů na současnou úroveň.
Pokles mzdy před penzí proto obvykle nezpůsobí takovou škodu, jaké se lidé obávají. Zároveň však nelze čekat zázrak od krátkého období s vysokým platem. Výpočet ovlivňuje celoživotní průběh pojištění i počet jeho celých let. Základní princip popisuje důchodová kalkulačka ČSSZ.
Mýtus: Každá odpracovaná brigáda zvýší důchod
Rozhodující není samotná práce, ale účast na důchodovém pojištění. Jestliže se z výdělku pojistné neodvádělo, daný měsíc se zpravidla do pojištěné doby nezapočte. V roce 2026 vzniká u dohody o provedení práce účast na pojištění při měsíčním příjmu alespoň 12 000 korun. U zaměstnání malého rozsahu a dohody o pracovní činnosti je rozhodná hranice 4 500 korun.
Člověk může několik let pracovat na drobné dohody, a přesto si do důchodu nepřidat ani potřebnou dobu. Aktuální limity shrnuje přehled Důchody snadně a přehledně.
Mýtus: Dvojnásobná mzda znamená dvojnásobný důchod
Český systém je nastaven solidárně. Příjmy se při výpočtu redukují, takže vyšší mzda penzi zvyšuje, nikoli však ve stejném poměru. Dvojnásobek hrubého platu proto nepřinese dvojnásobný důchod.
Vedle výdělků hraje velkou roli délka pojištění. U penze přiznané v roce 2026 se za každý celý rok započítává 1,495 procenta výpočtového základu. Několik chybějících let tak může bolet více než slabší mzda v závěru pracovní dráhy.
V evidenci mohou zůstat nečekané mezery
Mýtus: ČSSZ si všechny roky dohledá sama
Evidence bývá rozsáhlá, není však neomylná. Chybět mohou údaje od zaniklého zaměstnavatele, starší studium, péče nebo práce v cizině. Pokud na nesrovnalost člověk přijde až při žádosti, může se řízení protáhnout a shánění dokladů po desetiletích nebývá snadné.
Ve službě Moje konto na ePortálu ČSSZ lze zkontrolovat evidované doby a navrhnout doplnění chybějících údajů. Kdo elektronickou identitu nemá, může od roku 2026 získat informativní výpis osobně na správě sociálního zabezpečení. Kontrola několik let před penzí dává větší smysl než krabice výplatních pásek otevřená na poslední chvíli.
Mýtus: Studium a pobyt s dětmi se započítají vždy celé
Péče o dítě se jako náhradní doba hodnotí nejvýše do jeho čtyř let. Další roky strávené v domácnosti se zdravým dítětem už automaticky pojištěné nejsou. Podobně složité je studium: záleží na období, kdy probíhalo, věku studenta i druhu studia. Běžné studium po roce 2009 se zpravidla do důchodu nepočítá; od roku 2026 platí zvláštní úprava pro první úspěšně dokončené doktorské studium, nejvýše v rozsahu čtyř let.
Přehled uznávaných období zveřejňuje ČSSZ na stránce o náhradních dobách pojištění. Domněnka „byla jsem doma, stát to započítá“ může skončit citelnou mezerou.
Mýtus: Důchod začne chodit automaticky po narozeninách
Dosažení důchodového věku ještě neznamená, že ČSSZ sama začne posílat peníze. O starobní důchod se žádá a žadatel si volí datum, od něhož ho chce přiznat. Žádost lze podat osobně nebo elektronicky. Podmínky a potřebné doklady uvádí ČSSZ.
Není ani povinnost odejít do penze přesně v den dosažení důchodového věku. Kdo pokračuje v pojištěné práci bez pobírání důchodu, může si pozdější penzi zvýšit. Takové rozhodnutí je ale vhodné předem propočítat.
Předčasnost a práce v penzi mají vlastní pravidla
Mýtus: Krácení předčasné penze jednou skončí
Neskončí. Krácení předčasného důchodu je trvalé a nezmizí ani po dosažení řádného důchodového věku. V roce 2026 činí běžná srážka 1,5 procenta výpočtového základu za každých i započatých 90 dnů předčasnosti. Při získání 45 let zákonem vymezených dob se u nově přiznávaných penzí použije poloviční sazba 0,75 procenta. Do těchto 45 let se však nepočítá každá náhradní doba.
Podmínky vysvětluje MPSV. Datum odchodu je dobré konzultovat před podáním žádosti – i několik dnů může otevřít další devadesátidenní úsek.
Mýtus: Práce při pobírání penze automaticky zvyšuje důchod
Staré pravidlo zvýšení penze za každých 360 odpracovaných dnů při jejím pobírání skončilo na konci roku 2024. Nahradila je sleva na pojistném ve výši 6,5 procenta z vyměřovacího základu. Zaměstnanec ji ovšem musí uplatnit u zaměstnavatele a prokázat splnění podmínek. Podrobnosti uvádí ČSSZ.
Nejspolehlivější obranou proti důchodovým mýtům není rada od známého, ale kontrola vlastní evidence a propočet podle konkrétního data. Dva lidé stejného věku a s podobnou mzdou mohou dostat rozdílnou penzi – kvůli několika měsícům pojištění, staré mezeře nebo špatně načasované žádosti.
