Invaliditu vám uznali, důchod přesto nepřiznají? O nároku nerozhoduje jen váš zdravotní stav

Nejprve přijde posudek potvrzující invaliditu. Potom rozhodnutí, že nárok na důchod nevznikl. Pro člověka, který kvůli nemoci přišel o možnost dosavadního výdělku, mohou tyto dvě zprávy působit jako protimluv. Každá ale odpovídá na jinou otázku.

Institut posuzování zdravotního stavu hodnotí invaliditu. Česká správa sociálního zabezpečení následně rozhoduje o důchodu a ověřuje také potřebnou dobu pojištění. Samotný posudek tedy ještě není příslibem pravidelné výplaty.

Z toho vyplývá důležitá věc pro další postup: zamítnutí kvůli pojištění samo o sobě nezpochybňuje uznané zdravotní omezení. Obrana proto musí vycházet z toho, proč žádost neuspěla.

U člověka staršího 28 let se zpravidla požaduje alespoň pět let důchodového pojištění během posledních deseti let před vznikem invalidity. U osoby starší 38 let existuje další možnost: deset let pojištění v posledních dvaceti letech před vznikem invalidity. Mladší žadatelé potřebují kratší dobu podle svého věku.

Vyšší stupeň invalidity tento požadavek běžně neruší. Podmínka potřebné doby se ovšem nevyžaduje, pokud invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zvláštní pravidla má také invalidní důchod z mládí pro invaliditu třetího stupně vzniklou před osmnáctými narozeninami.

Představa, že závažnější zdravotní stav vždy převáží nad chybějícím pojištěním, tak může vést ke zbytečnému soustředění na stupeň invalidity. Pokud je problém jinde, ani potvrzení těžšího omezení nemusí samo otevřít cestu k penězům.

Rozdíl ukáže vlastní modelové porovnání. U dvou lidí vznikne invalidita v padesáti letech. Oba mají za život dvacet let započitatelného pojištění a neposuzujeme žádnou ze zákonných výjimek.

První získal šest pojištěných let během posledního desetiletí. Podmínku pěti let tedy splňuje. Druhý má v posledním desetiletí čtyři roky a v posledních dvaceti letech dohromady devět. Ke dni vzniku invalidity nesplňuje ani jednu z těchto variant. Zbytek jeho pojištění leží příliš daleko v minulosti. Jde o ilustraci pravidel podle § 40 zákona o důchodovém pojištění.

Rozhodující tedy může být rozložení pojištění v čase. Samotná věta „dvacet let jsem pracoval“ výsledek nevysvětluje. A ze zamítnutí nelze vyvozovat, že žadatel celý život nepracoval. Pro kontrolu rozhodnutí je potřeba znát konkrétní období, které ČSSZ hodnotila.

Právě tady se zdravotní a pojistná část řízení propojují. Datum vzniku invalidity určuje, od kterého okamžiku se počítá rozhodné období směrem do minulosti. Jeho správnost proto může ovlivnit nejen výši důchodu, ale i samotný nárok.

Ombudsman už v roce 2020 upozornil na případy, kdy nesprávně stanovené datum přispělo k zamítnutí žádosti. Zdůraznil, že musí vycházet ze skutečného vývoje zdravotního stavu. Nemá se mechanicky ztotožnit s datem, které člověk uvedl v žádosti.

Praktický závěr je důležitý: i při zamítnutí kvůli pojištění mohou mít význam starší zdravotní podklady. Pokud dokládají, že pracovní schopnost poklesla na úroveň invalidity už dříve, mohou podpořit přezkoumání stanoveného data. Zveřejněná metodika ČSSZ počítá také s doklady o převedení na jinou práci nebo zkrácení úvazku ze zdravotních důvodů. Rozhodující je prokázaný průběh potíží; datum nelze volit podle toho, kdy by pojištění vycházelo nejlépe.

Dalším krokem je porovnání započtených dob se skutečným průběhem zaměstnání a dalších životních období. Chybějící záznam totiž ještě nemusí znamenat, že daná doba nemůže být uznána.

ČSSZ doporučuje při chybějícím zaměstnání kontaktovat správu sociálního zabezpečení. Pokud zaměstnavatel existuje, může být vyzván k dodání evidenčního listu. Pokud zanikl nebo není dostupný, správa převezme dostupné doklady a zahájí šetření. Pomoci mohou výplatní pásky, mzdové listy či výpisy s přijatou mzdou. U zaměstnání od roku 1996 samotná pracovní smlouva a doklad o skončení pracovního poměru nestačí.

Pozornost si zaslouží také péče o dítě nebo závislou osobu a další započitatelné doby. Pro splnění podmínky invalidního důchodu má zvláštní význam i studium: zákon za stanovených podmínek zahrnuje studium na střední či vysoké škole v Česku, po osmnáctých narozeninách nejvýše prvních šest let.

Než tedy začnete řešit doplacení pojistného, vyplatí se zjistit, zda nejprve není možné doložit něco, co už máte získané.

Dobrovolné důchodové pojištění může v některých situacích pomoci. Jeho možnosti ale závisejí na důvodu účasti a na tom, za jaké období se má pojistné zaplatit.

Bez uvedení zvláštního důvodu se lze přihlásit zpětně nejvýše na jeden rok bezprostředně před podáním přihlášky, přičemž platí i další podmínky. U některých doložených důvodů, například evidence na úřadu práce nebo studia, jsou možnosti zpětné účasti širší.

Před platbou je proto rozumné nechat si na správě sociálního zabezpečení ověřit konkrétní měsíce a jejich dopad na nárok. Nestačí vědět, že nějaké období doplatit lze. Musí také pomoci splnit příslušnou podmínku.

Zamítnutí navíc nemusí uzavřít možnost důchodu navždy. Zákon připouští získání potřebné doby také v desetiletém období dokončeném po vzniku invalidity. U žadatelů mladších 24 let pro tuto variantu stanoví nejméně dva roky pojištění.

Proti rozhodnutí ČSSZ lze podat písemné námitky do 30 dnů od jeho doručení. Samostatně proti posudku o invaliditě se námitky nepodávají; napadá se až rozhodnutí o důchodu. Na ePortálu ČSSZ je k dispozici formulář.

Z předchozího rozboru vycházejí tři užitečné otázky:

V podání má být jasné, které rozhodnutí napadáte, co považujete za nesprávné a čeho se domáháte.

Na systému je pro nemocného člověka obtížné právě to, že musí vedle zdravotních potíží řešit také vlastní pojistnou minulost. Srozumitelné vysvětlení zamítnutí by mu proto mělo umožnit poznat, zda potřebuje dohledat dokument, zpochybnit konkrétní závěr, nebo hledat jinou cestu ke splnění podmínek. Teprve potom může svou energii věnovat kroku, který má šanci něco změnit.

Zdroje: