Článek
Tři stovky zatím nejsou konečným rozhodnutím
Informace o zvýšení důchodů o 300 korun působí jednoznačně. Ve skutečnosti však zatím nejde o definitivně schválenou částku, se kterou by mohli penzisté bezpečně počítat.
Ministerstvo práce vložilo do připomínkového řízení návrh nařízení, podle něhož by se od ledna 2027 základní výměra důchodu zvýšila ze 4 900 na 5 200 korun. Zásluhová procentní část by v této variantě nevzrostla vůbec.
Na začátku září je materiál v oficiální databázi vlády stále veden jako návrh s ukončeným připomínkovým řízením. Datum jeho projednání vládou uvedené není. Kabinet musí konečnou podobu valorizace stanovit nejpozději do 30. září.
Pokud by zůstalo pouze u předložené varianty, zvýšily by se starobní, invalidní i pozůstalostní důchody díky růstu pevné základní výměry. Člověku pobírajícímu jeden důchod by tak měsíčně přibylo právě 300 korun bez ohledu na jeho předchozí výdělky.
Pozor však na souběh důchodů, například starobního a vdovského. Základní výměra se v takové situaci nevyplácí dvakrát, takže nelze očekávat dvě zvýšení po 300 korunách.
Zákonný výpočet vládě ponechává prostor
Nízké přidání není výsledkem rozhodnutí, že si senioři více nezaslouží. Vychází především ze současného valorizačního mechanismu. Ten sleduje růst životních nákladů domácností důchodců a část růstu reálných mezd.
Pro lednovou valorizaci se podle ministerských podkladů pracuje s růstem cen o 0,7 procenta. Reálné mzdy se navíc ještě nevrátily nad úroveň, ze které se při předchozích valorizacích vycházelo, a tentokrát proto výslednou částku nezvyšují.
Samotný valorizační vzorec by u průměrné penze vyžadoval růst přibližně o 153 korun. Pevná část důchodu se ale musí dostat na deset procent průměrné mzdy. Její zvýšení o 300 korun už zákonný výsledek převyšuje, a proto v základním návrhu nezbývá žádné další procentní přidání.
Tím však možnosti vlády nekončí. Zákon o důchodovém pojištění dovoluje, aby kabinet při nízké valorizaci zvýšil procentní výměru více. U průměrného starobního důchodu může celkové navýšení dosáhnout nejvýše 2,7 procenta.
Ministr práce Aleš Juchelka už v červencovém Interview ČT24 označil odhadovanou valorizaci za velmi nízkou a mluvil o snaze částku přibližně zdvojnásobit. Horní varianta nyní odpovídá zvýšení průměrné penze zhruba o 590 korun.
V takovém případě by ale už nešlo o stejnou částku pro každého. Pevná část by se zvýšila o 300 korun všem, zatímco další přidání by se promítlo do procentní výměry. Člověk s vyšší zásluhovou částí důchodu by proto získal o něco více než penzista s nízkou penzí.
Vyšší valorizace znamená trvalý účet
Rozdíl mezi 300 a přibližně 590 korunami nevypadá v jednom měsíci dramaticky. Z pohledu státního rozpočtu se však násobí počtem příjemců a pokračuje také v dalších letech.
Juchelka v rozhovoru pro Novinky uvedl, že návrh rozpočtu na rok 2027 počítá na důchody přibližně se 740 miliardami korun. Zákonné zvýšení o 300 korun už má být v této částce zahrnuté. Posun k horní hranici by si příští rok vyžádal dalších zhruba 7,8 miliardy.
Nejde přitom pouze o výdaj roku 2027. Vyšší procentní výměra by se stala trvalou součástí důchodu a ovlivnila by také další valorizace. Právě proto musí o případném přidání nad vypočtenou úroveň rozhodnout celá vládní koalice, nikoliv pouze ministr práce.
Jednorázový bonus je levnější, ale rychle zmizí
Druhou zvažovanou cestou je mimořádný jednorázový příspěvek. Pro státní pokladnu je přijatelnější hlavně proto, že vytvoří náklad pouze jednou. Důchodci dostanou peníze, jejich pravidelná měsíční penze se však nezmění.
Rozdíl je podstatný. Vyšší valorizace zůstane v důchodu natrvalo a stane se základem pro budoucí zvyšování. Jednorázový bonus může pomoci s jedním větším účtem nebo nákupem, po jeho vyplacení se ale senior vrátí k původní měsíční částce zvýšené pouze o řádnou valorizaci.
O bonusu navíc zatím neexistuje konkrétní návrh zákona. Není oficiálně určena jeho výše, termín ani přesný okruh příjemců. Není tedy jisté, zda by připadl pouze starobním důchodcům, nebo také příjemcům invalidních a pozůstalostních penzí.
Samotná dohoda vlády by k jeho vyplacení nestačila. Zatímco pravidelnou valorizaci lze stanovit nařízením, pro samostatný jednorázový příspěvek by bylo potřeba vytvořit zákonná pravidla a získat souhlas Parlamentu. Částky, které se nyní objevují v médiích, proto nelze považovat za slíbené peníze.
Jisté jsou zatím pouze tři hranice
Debata se může během září změnit, zejména po zveřejnění nových ekonomických údajů a po koaličním jednání. Současný stav lze shrnout jednoduše:
- Návrh ministerstva počítá se zvýšením základní výměry o 300 korun.
- Vláda může využít zákonnou možnost a průměrnou penzi zvýšit až přibližně o 590 korun.
- Jednorázový příspěvek zůstává pouze politickou úvahou bez známé částky a schválených pravidel.
Pro domácí rozpočet je proto zatím bezpečnější nepočítat ani s horní valorizací, ani s mimořádným bonusem. Rozhodující nebude, kolik variant politici během léta zmínili, ale co vláda skutečně schválí do konce září.
Juchelkovo přiznání, že tři stovky představují velmi nízké zvýšení, ještě samo o sobě žádné peníze nepřináší. Odpověď na otázku, zda stát seniorům pomůže trvale, jednorázově, nebo zůstane pouze u zákonného minima, teď musí dát rozpočet a dohoda vládních stran.
