Článek
Devět tisíc osm set korun je minimum plného českého důchodu
Nejnižší řádný starobní důchod přiznaný v roce 2026 činí 9 800 korun měsíčně. Skládá se ze základní výměry 4 900 korun a nejnižší procentní výměry ve stejné výši.
Tato hranice však neznamená, že každý člověk, kterému vznikne nárok na český starobní důchod, musí od České správy sociálního zabezpečení dostat alespoň 9 800 korun. Výjimku představují především takzvané dílčí důchody, při jejichž přiznání bylo nutné započítat také dobu pojištění v zahraničí.
U nich se minimální částka poměrně upraví podle toho, jak velká část započtené pracovní dráhy připadá na Českou republiku. Na tuto výjimku výslovně upozorňuje také příručka ČSSZ pro budoucí důchodce.
Od ledna 2027 se plné minimum starobní penze zvýší na 10 340 korun, protože základní i nejnižší procentní výměra budou činit 5 170 korun. Princip poměrného stanovení dílčího důchodu tím ale nezmizí.
Zahraniční roky pomohou k nároku, Česká republika je však celé nezaplatí
Představme si člověka, který pracoval několik let v Česku a většinu života například v Německu. Samotné české roky by mu na splnění potřebné doby pojištění nestačily. Evropská pravidla proto umožní přičíst také dobu získanou v jiném členském státě.
Tím se ale z německých let nestanou české roky a zahraniční pojistné se nepřevede do českého systému. Sčítání dob slouží především k tomu, aby člověk kvůli stěhování mezi státy nepřišel o možnost získat penzi.
Česká republika následně stanoví část důchodu odpovídající české době pojištění. Německo posoudí nárok podle svých pravidel a vyplatí svou část. Výsledkem tedy není jeden společný „evropský důchod“, ale několik samostatných penzí.
Podobně se postupuje v zemích Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a ve Švýcarsku. Koordinační pravidla se za určitých podmínek nadále používají také ve vztahu ke Spojenému království. U dalších zemí záleží na tom, zda s nimi Česká republika uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení.
Český díl může skutečně činit jen pár set korun
Při evropském výpočtu instituce nejprve zjistí teoretickou částku, která by člověku náležela, kdyby všechny započtené roky získal v jejím systému. Z ní následně určí poměrnou část podle počtu let, které byly skutečně pojištěné v dané zemi.
Současně se může provést také čistě vnitrostátní výpočet, pokud člověk splňuje podmínky i bez zahraničních let. Příslušný stát potom přizná výhodnější výsledek. Tento postup popisuje oficiální evropský portál Your Europe.
Jak nízká může být poměrná minimální částka, ukáže jednoduchý schematický přepočet. Pokud by z celkových 40 let připadal na české pojištění pouze jeden rok, český poměr by činil jednu čtyřicetinu. Jedna čtyřicetina z minima 9 800 korun je 245 korun.
Neznamená to, že každý člověk s jedním českým rokem dostane právě tuto částku. Skutečný výpočet ovlivní příjmy, přesná délka pojištění, pravidla konkrétní mezinárodní koordinace i porovnání obou způsobů výpočtu. Příklad pouze ukazuje, proč zákonné minimum nemusí být z Česka vyplaceno celé a proč se v některých rozhodnutích skutečně objevují částky v řádu stokorun.
Nízký český díl sám o sobě nevypovídá o celkovém příjmu seniora. Podstatné je přičíst důchody ze všech zemí, v nichž mu vznikl nárok.
Jednotlivé penze nemusí začít chodit současně
Další překvapení může přinést rozdílný důchodový věk. Každý stát přiznává svou část podle vlastních právních předpisů. Člověk proto může nejprve splnit podmínky v České republice, zatímco na zahraniční důchod musí ještě několik měsíců nebo let čekat.
Právě toto mezidobí může být finančně nebezpečné. Český díl je nízký, ale zahraniční část zatím nezačala chodit. Před odchodem z práce je proto nutné ověřit datum nároku v každé zemi samostatně. Nestačí znát pouze český důchodový věk.
Rozdílná mohou být také pravidla pro předčasný důchod, požadovaná délka pojištění, valorizace a způsob zdanění. Přiznání českého důchodu automaticky neznamená, že se ve stejný den spustí všechny zahraniční platby.
Při bydlišti v Česku může existovat ještě doplatek
U důchodů koordinovaných podle pravidel Evropské unie je potřeba odlišit nízký český díl od konečného součtu příjmů. Článek 58 evropského nařízení stanoví, že člověk bydlící v členském státě, z něhož zároveň pobírá důchod, nemá za stanovených podmínek zůstat se součtem příslušných penzí pod minimální dávkou daného státu.
Pokud tedy důchodce bydlí v Česku a součet jeho české a dalších evropských penzí nedosahuje českého minima, může přicházet v úvahu doplatek rozdílu. Neznamená to však, že se samotný český díl přepočítá na plných 9 800 korun. Jde o zvláštní dorovnání vázané mimo jiné na bydliště a evropská koordinační pravidla. Přesné znění obsahuje článek 58 nařízení č. 883/2004.
Kdo obdržel nápadně nízké rozhodnutí a bydlí v České republice, měl by proto zjistit nejen výši českého dílu, ale také to, zda ČSSZ zná všechny zahraniční penze a posoudila případný doplatek. U člověka žijícího trvale v zahraničí se české minimum tímto způsobem automaticky neuplatní.
Mimo smluvní státy může být situace ještě horší
Započítání zahraničních let není samozřejmé ve vztahu ke každé zemi na světě. Pokud člověk pracoval ve státě, s nímž Česko nemá použitelnou smlouvu o sociálním zabezpečení, nemusejí se tamní roky přičíst k české době pro vznik nároku.
Člověk pak může dostat samostatný zahraniční důchod podle místních pravidel, ale v Česku nárok vůbec nezíská, pokud nemá dostatek českých let. Rozhoduje také to, zda byla práce v zahraničí skutečně pojištěná. Pobyt v jiné zemi nebo příležitostná práce bez odvodů samy o sobě důchodovou dobu nevytvoří.
Jedna žádost může spustit řízení ve více státech
Žadatel zpravidla nemusí osobně podávat samostatnou žádost v každé členské nebo smluvní zemi. Žádost se podává ve státě bydliště, případně ve státě posledního zaměstnání. České okresní správě sociálního zabezpečení je nutné sdělit všechny zahraniční doby, zaměstnavatele a známá čísla pojištění. Instituce si potom předávají podklady mezi sebou.
ČSSZ upozorňuje, že mezistátní řízení bývá delší než běžné přiznání českého důchodu a že z každého státu přijde samostatné rozhodnutí. Praktický postup shrnuje na stránce Práce a pobyt v zahraničí.
Před podáním žádosti se vyplatí dohledat pracovní smlouvy, výplatní doklady, zahraniční evidenční čísla a potvrzení o pojištění. Největší chybou je předpokládat, že zahraniční úřad všechno automaticky najde podle českého rodného čísla.
Česká penze ve výši několika stokorun tedy nemusí znamenat ztracené roky ani chybu ve výpočtu. Může představovat pouze malý český díl dlouhé mezinárodní kariéry. Rozhodující není jedna příchozí platba, ale součet nároků ze všech států, jejich rozdílná data přiznání a případné dorovnání podle místa bydliště.
