Článek
Nepojištěný rok není jen prázdné místo v životopise
Když člověk pár let před penzí přijde o práci, není to jen nepříjemnost. Je to strach. Mladším se řekne, ať si najdou něco jiného. Šedesátníkovi se to radí hůř. Zaměstnavatelé se tváří slušně, ale často už počítají, kolik mu je, jak dlouho vydrží a jestli nebude za chvíli „problém“. A mezitím běží čas do důchodu.
U předčasné penze je čas zvlášť citlivý. MPSV uvádí, že pro předčasný trvale krácený starobní důchod je potřeba alespoň 40 let pojištění a do řádného důchodového věku mohou chybět nejvýše tři roky. To je po zpřísnění pravidel tvrdší síto než dřív.
Rok úplně mimo pojištění může škodit dvakrát. Jednak může chybět do potřebné doby pojištění. A jednak může zhoršit výpočet, pokud se v rozhodném období objeví prázdný rok bez příjmu, který není nijak chráněný. Přeloženo z úředničtiny: když se z nulového období stane jen díra, průměr pro důchod se může rozmělnit.
Evidence na Úřadu práce není ostuda, ale pojistka
Tady přichází důležitá věc, kterou si mnozí lidé nechávají říct pozdě. Evidence na Úřadu práce může být pro důchodové účely náhradní dobou pojištění. Podle ČSSZ se započítává doba, kdy je člověk veden jako uchazeč o zaměstnání a pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Po určitou dobu se počítá i evidence bez podpory, nejvýše v rozsahu tří let, přičemž před 55. rokem věku se započítá nejvýše jeden rok.
Tohle je pro lidi těsně před penzí zásadní. Kdo po skončení podpory zůstane dál evidovaný, nemusí být pro důchod automaticky v prázdnu. A protože tato doba může být zároveň vyloučenou dobou, nulový příjem z evidence nemusí zkazit osobní vyměřovací základ stejným způsobem jako obyčejná nepojištěná mezera.
Jen pozor, evidence není kouzelná guma. ČSSZ připomíná, že náhradní doby se v mnoha případech pro výši důchodu hodnotí jen z 80 procent. Takže rok na Úřadu práce nemusí mít stejnou sílu jako rok normálního zaměstnání s odvody. Ale pořád je to mnohem lepší než sedět doma bez evidence, bez příjmu a doufat, že se to při žádosti o důchod nějak přehlédne. Nepřehlédne.
Předčasný důchod se má počítat, ne uspěchat
Předčasná penze láká hlavně ve chvíli, kdy práce není a podpora končí. Jenže podle ČSSZ je krácení předčasného důchodu trvalé a běžně činí 1,5 procenta výpočtového základu za každých započatých 90 dnů předčasnosti. Přiznání předčasného důchodu je nevratné. To je věta, která má člověka zastavit dřív, než podepíše žádost jen ze zoufalství.
Někdy tedy může dávat smysl vydržet v evidenci na Úřadu práce do chvíle, než vznikne nárok na předčasnou penzi, nebo dokonce do řádného důchodu. Jindy je lepší vzít i méně placenou práci nebo kratší úvazek, pokud zakládá účast na pojištění. Práce za nižší mzdu sice nemusí udělat z důchodu žádný zázrak, ale může přidat celý rok pojištění a snížit tlak na předčasný odchod.
Úřad práce zároveň není jen štempl v systému. MPSV uvádí, že do evidence se lze přihlásit osobně i online a podpora má svá pravidla. Starší člověk by se měl ptát nejen na podporu, ale i na to, jak se evidence promítne do důchodu. Není to otravování. Je to obrana vlastních let.
Nejhorší varianta je zmizet ze systému. Nepřihlásit se, nepracovat, neplatit dobrovolné důchodové pojištění a za rok si říct, že to snad nebude tak hrozné. Papír, ten starý neřád, si takovou mezeru pamatuje velmi dobře.
Kdo má před důchodem rok bez práce, nemá hned propadat panice. Ale musí jednat. Zkontrolovat evidované doby pojištění, zeptat se na Úřadu práce, ověřit si údaje u ČSSZ a nechat si spočítat rozdíl mezi různými daty odchodu. Předčasná penze může být někdy rozumné řešení. Jen by neměla vzniknout z mlhy, strachu a špatně pochopené mezery v pojištění.
