Článek
Osmdesátiny by měly přinést pětistovku, ne automatickou tisícovku
V červenci 2026 platí, že starobní důchod se zvýší o 1 000 korun měsíčně v měsíci, kdy jeho příjemce dosáhne 85 let. Ve sto letech přibývá dalších 2 000 korun. Nejde o žádost ani sociální dávku, ale o zvýšení procentní výměry důchodu podle zákona o důchodovém pojištění.
Ministerstvo práce nyní navrhuje rozložit tuto pomoc do více věkových hranic. Podle návrhu by od 1. ledna 2027 přibývalo 500 korun při dosažení 80, 85, 90 a 95 let. Ve sto letech by následovalo další zvýšení o 1 000 korun. Člověk ve věku 85 let by tak měl celkem o 1 000 korun více, devadesátiletý o 1 500 korun a stoletý stejně jako nyní o 3 000 korun. MPSV ale samo používá slovo „navrhuje“. To je podstatné: dokud novela neprojde Sněmovnou, Senátem a podpisem prezidenta, zůstává pravidlem hranice 85 let.
Pro jistotu - osmdesátiletý senior si nemá na leden 2027 plánovat vyšší důchod jako jistou věc. Návrh míří správným směrem, protože nejstarší lidé mívají vyšší výdaje na péči, léky i pomoc doma. Jenže příslib a nárok jsou dvě rozdílné věci, které se v důchodové debatě pletou až příliš ochotně.
Pracující důchodce má úlevu už teď, další odměna je zatím na papíře
Zaměstnanec pobírající řádný starobní důchod v plné výši má od 1. ledna 2025 nárok na slevu 6,5 procenta z vyměřovacího základu, zpravidla z hrubé mzdy. Musí však dosáhnout důchodového věku a podmínky splňovat po celý měsíc. Zaměstnavateli se dokládá rozhodnutí o přiznání důchodu a potvrzení nebo čestné prohlášení o jeho plné výplatě. MPSV uvádí, že tato sleva nahradila dřívější pozdější přepočítávání důchodu za odpracované dny.
Pro OSVČ platí obdobná úleva, jen se neuplatňuje na výplatní pásce. Podnikající starobní důchodce může za splněných podmínek odvádět na důchodové pojištění sníženou sazbu 22,7 procenta namísto 29,2 procenta; nárok se pak uplatňuje v přehledu o příjmech a výdajích. Ani zde nejde o automatický dárek od státu. Kdo slevu neuplatní správně, tomu se sama do kapsy nenastěhuje.
Nově se má vedle této slevy vrátit i růst samotné penze za práci v důchodu. Zaměstnancům by se důchod zvyšoval automaticky vždy v lednu, u OSVČ by bylo nutné požádat v přehledu. Za 365 dnů výdělečné činnosti má jít o 1,5 procenta vyplácené procentní výměry důchodu, při kratší době poměrně. Návrh MPSV počítá s účinností od 1. ledna 2027 a se zachováním nynější slevy 6,5 procenta.
To neznamená, že každý pracující penzista dostane tisícikorunu. Má-li někdo procentní výměru důchodu 18 000 korun, plný rok práce by podle navrženého vzorce znamenal zvýšení o 270 korun měsíčně. U kratší práce bude částka nižší. Tady se láme chleba: rozhoduje zásluhová část penze, počet započitatelných dnů a nakonec také to, zda návrh vůbec začne platit.
Největší chyba je spoléhat na zaměstnavatele a titulky
Pracující důchodce by měl hned teď zkontrolovat výplatní pásku. Sleva na pojistném se má projevit nižší srážkou sociálního pojištění, ne zvláštní prémií. Kdo ji nemá, nemá mávnout rukou; ČSSZ doporučuje ověřit, zda byly doloženy všechny podmínky. U zaměstnance, který slevu několik měsíců nevyužil, může být možné řešit věc i dodatečně přes správu sociálního zabezpečení.
Lidé po osmdesátce zase nemusí obíhat úřady kvůli nynějšímu věkovému zvýšení. To se provádí z úřední moci. Jestliže ale v rozhodnutí či výplatě důchodu změna chybí, má smysl obrátit se přímo na ČSSZ a nenechat věc odplout s větou, že „to se nějak srovná“. V penzích se leccos dopočítá, ale nejjistější bývá včasná kontrola.
Stát chce seniory odměnit za dlouhý život i práci. To je rozumné. Jen nesmíme zapomenout, že odměna funguje až tehdy, když je napsaná v zákoně nebo správně uplatněná. Všechno ostatní je zatím jen hezká věta, z níž nájem ani léky nezaplatíte.
