Článek
Tři stovky nebyly rozhodnutí ani nárok
Ministr práce Aleš Juchelka dříve mluvil o možném průměrném zvýšení důchodů od ledna 2027 kolem 300 korun. Současně ale připouštěl, že jde jen o nezávazný propočet podle tehdejších čísel. Teď říká, že přesnou částku nelze znát, dokud nejsou k dispozici další údaje o cenách. A to je věcně správně, jen to mělo zaznít hned napoprvé. Celý rozhovor na webu České televize.
Důchodce si z podobné věty samozřejmě nevezme odbornou rezervu. Slyší hlavně číslo. Začne počítat, zda zaplatí léky, elektřinu nebo si konečně nechá opravit zuby. Když pak ministr řekne, že vlastně neví, jak to bude, není divu, že lidé mají pocit, že se s nimi hraje hra na naději.
Nejhorší nejsou ani malé peníze. Nejhorší je, když se o nich mluví dřív, než pro ně existuje rozhodnutí. Raději žádné falešné těšení než částka vypuštěná do prostoru, kterou pak úřad jednou větou vezme zpátky.
Mimořádná valorizace není věc, kterou ministr přihodí podle nálady
Řádné zvýšení důchodů od ledna 2027 má svůj zákonný postup. Konkrétní čísla se stanovují až podle vývoje cen a mezd; prováděcí předpis má být vydán nejpozději do 30. září roku 2026. Dokud není hotový, nikdo nemůže poctivě říct, o kolik přesně penze narostou. Pravidla obsahuje zákon o důchodovém pojištění.
Mimořádná valorizace také není běžný politický dárek. Zákon ji váže na situaci, kdy kumulovaný růst cen dosáhne alespoň pěti procent. Pak se zvyšuje procentní část důchodů, ovšem jen tak, aby u průměrného starobního důchodu odpovídala 30 procentům cenového růstu. To je dost odlišné od představy, že vláda prostě oznámí několik stovek navíc, protože se jí to zrovna hodí.
Květnová meziroční inflace činila 2,1 procenta, jak uvádí Český statistický úřad. To samo o sobě ještě neříká, zda se jednou zákonná hranice naplní, protože se sleduje souhrnný růst cen za určené období. Ukazuje to ale, proč je rozumnější počkat na výpočet než rozhazovat částky od stolu.
Opravdu ty další čtyři roky, do roku 2031, nebudou náklady na důchody stát vůbec nic, protože nám nerostou reálné mzdy.
Vláda slíbila změnu pravidel, ne hotové peníze na účtu
V programovém prohlášení vláda napsala, že chce obnovit „spravedlivý systém valorizací“, aby důchodci neztráceli kupní sílu. Zároveň mluvila o změně podílu růstu reálných mezd, který se do valorizace započítává. To je politický závazek, ne platný nárok. Programové prohlášení vlády není nařízení, podle něhož ČSSZ v lednu pošle peníze.
Ministr v březnu mluvil o tom, že se o změnách jedná s odbory a zaměstnavateli. Ani tehdy nešlo o hotovou novelu schválenou Parlamentem. Dokud zákon neprojde Poslaneckou sněmovnou, Senátem, nepodepíše jej prezident a nevyjde ve Sbírce zákonů, zůstává to návrhem. A návrh se do rodinného rozpočtu psát nedá.
Senioři nejsou děti, kterým stačí říct, že možná bude zmrzlina. Potřebují vědět, kolik skutečně přijde, kdy to přijde a podle jakého pravidla. Vláda by proto udělala lépe, kdyby o penzích mluvila až ve chvíli, kdy má v ruce data a návrh, za který je připravená nést odpovědnost. Tři stovky, které nikdy nebyly jisté, totiž nakonec zanechají víc hořkosti než ticho.
