Článek
Nedoplatek potěšil, rozhodnutí už méně
Herec Václav Vydra patří k lidem, kteří rozhodně nevypadají, že by celý život proseděli u kamen. Hraje, moderuje, stará se o statek, kolem koní má práce víc než dost. Když ale přišel čas na důchod, radost podle jeho vlastních slov dlouho netrvala.
V rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že si důchod vyřizoval až s odstupem zhruba roku a půl. Příjemný prý byl nedoplatek za dobu, kdy už měl na penzi nárok. Samotná výše důchodu pro něj ale byla smutným pohledem. Dodal, že pracoval od osmnácti let bez přerušení a představoval by si jinou částku.
Tohle zní jako věta slavného herce, ale ve skutečnosti ji může říct i řidič autobusu, zdravotní sestra nebo řemeslník. Jen nemají mikrofon před obličejem. Člověk celý život odvádí pojistné, vstává do práce, řeší daně, zakázky, směny a účtenky. A pak přijde papír z úřadu, ten starý neřád, a na něm číslo, které se s celoživotním pocitem dřiny nějak nepotkává.
Důchod se nepočítá podle únavy
Tady je potřeba být spravedlivá, i když to není líbivé. Stát při výpočtu důchodu nehodnotí, jak byl kdo známý, oblíbený, unavený nebo potřebný. Podle České správy sociálního zabezpečení záleží hlavně na získané době důchodového pojištění a na výdělcích, ze kterých se odvádělo pojistné. Jinými slovy: nerozhoduje počet odpracovaných večerů ani potlesk po představení, ale evidované roky a vyměřovací základy.
Právě tady mnoho lidí narazí. Dlouhá práce ještě neznamená vysoký důchod, pokud část příjmů nebyla započitatelná, pokud byly výdělky kolísavé, pokud člověk podnikal s nízkými odvody nebo měl období, která v evidenci nejsou tak pěkná, jak si pamatuje. U umělců, živnostníků a lidí s nepravidelnými příjmy to bývá zvlášť zrádné. Jeden rok dobrý, druhý slabší, třetí papírově hubený. Důchodový systém si z toho udělá průměr a neptá se, kolik nervů za tím bylo.
A pak je tu ještě jedna věc, o které se mluví málo. Český důchodový systém je hodně solidární. Nízké příjmy trochu nadzvedne, vysoké naopak nepustí do penze celé. To je záměr, ne chyba v kalkulačce. Díky tomu nejsou důchody tak rozjeté jako mzdy. Jenže pro člověka, který celý život pracoval víc než dost, to může působit jako studená sprcha. Co to vlastně znamená: stát vám neslibuje, že penze bude férovým zrcadlem celoživotní námahy. Slibuje jen výpočet podle pravidel.
Průměr je jedna věc, vlastní rozhodnutí druhá
Ministerstvo práce uvedlo, že po valorizaci od ledna 2026 má průměrná starobní penze dosáhnout 21 839 korun měsíčně, jak stojí v informaci MPSV k lednovému navýšení důchodů. To číslo vypadá docela slušně, dokud ho člověk nepostaví vedle nájmu, energií, léků, oprav a ceny obyčejného nákupu.
U známé osobnosti navíc snadno vznikne škodolibá debata. Někdo řekne: „Ať si nestěžuje, určitě vydělával dost.“ Jenže to je laciné. Vydrův případ není o závisti ani o soucitu s hercem. Je to zrcadlo systému, který u každého člověka nakonec sečte hlavně papíry. Kdo má v evidenci mezery, nízké odvody nebo nečekaně nevýhodné období, může být překvapen, ať je slavný, nebo úplně neznámý.
Pro lidi před penzí z toho plyne praktické varování. Nečekat až na rozhodnutí. ČSSZ nabízí důchodovou kalkulačku a informativní výpočet, kde si člověk může zkontrolovat údaje vedené na důchodovém kontě. Není to zábavné čtení k nedělní kávě, ale lepší nepříjemná kontrola v šedesáti než překvapení ve chvíli, kdy už se s tím špatně hýbe.
A kdo už důchod má a dál pracuje, měl by vědět, že od roku 2025 platí pro pracující starobní důchodce sleva na pojistném. ČSSZ k ní uvádí, že zaměstnanci se sleva 6,5 procenta počítá z vyměřovacího základu a OSVČ odvádí nižší sazbu sociálního pojistného. Není to náhrada za zklamaný důchod, ale pár korun navíc v čistém příjmu se ve stáří neodhazuje z okna.
Václav Vydra tedy neodkryl žádné tajemství celebrit. Jen nahlas řekl věc, kterou mnoho lidí po otevření obálky z ČSSZ spolkne potichu. Pracoval jsem celý život, a čekal jsem víc. Ta věta není účetní argument, ale lidský pocit. A u důchodů se bohužel často stává, že pocit spravedlnosti a státní vzorec spolu sedí u jednoho stolu, ale každý mluví jiným jazykem.
