Článek
Stejná valorizace neznamená stejné zvýšení
Invalidní důchody se valorizují podle stejných pravidel jako penze starobní. Každý se skládá ze základní výměry, která je pro všechny stejná, a z individuální procentní výměry. Právě druhá část odráží předchozí příjmy, dobu pojištění a stupeň invalidity.
Podle pravidel ČSSZ pro výpočet invalidního důchodu odpovídá procentní výměra u invalidity druhého stupně polovině a u prvního stupně třetině částky vypočtené pro třetí stupeň.
Když se zvýší základní výměra o pevnou částku, dostane stejný počet korun člověk s penzí osm i osmnáct tisíc. Procentní zvýšení naopak přidá více tomu, kdo už má procentní výměru vyšší. Výsledkem proto není jednotné navýšení všech invalidních důchodů.
Od sedmi tisíc k více než deseti
Dobře je vývoj vidět na průměrných samostatně vyplácených invalidních důchodech. Jde o penze vyplácené bez souběhu například s vdovským nebo vdoveckým důchodem.
V prosinci 2021 činil průměr u prvního stupně 7 642 Kč, u druhého 8 942 Kč a u třetího 13 422 Kč. O rok později to bylo 8 887 Kč, 10 444 Kč a 15 633 Kč.
V prosinci 2023 dosahovaly průměry 9 685 Kč, 11 412 Kč a 17 014 Kč. Na konci roku 2024 šlo o 9 906 Kč, 11 704 Kč a 17 325 Kč. V prosinci 2025 už ČSSZ evidovala 10 103 Kč u prvního, 11 953 Kč u druhého a 17 636 Kč u třetího stupně.
Nejnovější dostupný údaj z června 2026 ukazuje průměr 10 462 Kč, 12 394 Kč a 18 293 Kč. Celý vývoj zachycuje časová řada průměrných důchodů ČSSZ.
Mezi prosincem 2021 a prosincem 2025 tak průměrný invalidní důchod prvního stupně vzrostl přibližně o 32,2 procenta, druhého stupně o 33,7 procenta a třetího stupně o 31,4 procenta. Nominálně tedy šlo o výrazný růst.
Je ovšem nutné připomenout, že statistický průměr nesleduje stále stejné lidi. Jeho výši ovlivňují nově přiznané důchody, zániky nároků i přesuny mezi stupni invalidity. Proto může průměr během roku dokonce mírně klesnout, aniž by stát někomu již přiznanou penzi snížil.
Inflaci průměry dohnaly, ztracené měsíce ale nevrátily
Největší zkouškou byly roky 2022 a 2023. Průměrná roční inflace dosáhla podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2022 hodnoty 15,1 procenta a o rok později 10,7 procenta. V roce 2024 zpomalila na 2,4 procenta a v roce 2025 činila 2,5 procenta.
Pro srovnání částek na konci jednotlivých let je vhodnější prosincová meziroční inflace. Po jejím složení vzrostla cenová hladina mezi prosincem 2021 a prosincem 2025 přibližně o 30,2 procenta. Průměrné invalidní penze se za stejné období zvýšily zhruba o 31 až 34 procent.
Čistě podle tohoto srovnání tedy inflaci nejen dohnaly, ale o několik procentních bodů ji překonaly. Takový závěr však potřebuje důležitý dodatek: ceny rostly průběžně, zatímco valorizace přicházely v určitých termínech. Domácnost mohla několik měsíců platit dražší energie a potraviny ze staré částky. Pozdější trvalé zvýšení penze jí už dřívější omezení spotřeby nebo čerpání úspor nevrátilo.
U nízkého důchodu nestačí pouze udržovat kupní sílu
Inflace měří změnu cen, nikoliv dostatečnost příjmu. Pokud člověku penze nestačila před zdražením, valorizace odpovídající inflaci pouze zachová přibližně stejný nedostatek.
To je zvlášť citelné u prvního a druhého stupně invalidity. Průměr přes deset nebo dvanáct tisíc korun může na papíře držet krok s cenovou hladinou, ale samostatné bydlení z něj bývá obtížně financovatelné. Příjemci navíc mohou platit pravidelnou dopravu k lékařům, léky, rehabilitace, speciální stravu nebo pomoc v domácnosti.
Valorizační mechanismus pracuje s cenovým indexem domácností důchodců. Ani ten ovšem nemůže zachytit osobní rozpočet každého člověka. Nájemníkovi, kterému majitel zvýší nájem o deset procent, celková dvouprocentní inflace mnoho útěchy nepřinese. Stejně tak člověk odkázaný na konkrétní zdravotní pomůcku nemůže její zdražení vyřešit nákupem levnějšího zboží z jiné části spotřebního koše.
Rok 2026 pomohl hlavně nejnižším penzím
Od ledna 2026 se základní výměra zvýšila o 240 Kč na 4 900 Kč a procentní výměry již přiznaných důchodů vzrostly o 2,6 procenta. Současně začaly platit výrazně vyšší minimální procentní výměry.
Minimální invalidní důchod tak v roce 2026 činí 6 534 Kč u prvního stupně, 7 350 Kč u druhého a 9 800 Kč u třetího stupně. U lidí, kteří dříve pobírali velmi nízkou částku, mohlo mít dorovnání minima větší význam než samotná běžná valorizace. Parametry shrnuje přehled změn MPSV pro rok 2026.
Od ledna 2027 se má základní výměra zvýšit o dalších 270 Kč na 5 170 Kč a procentní část o 0,2 procenta. Nová minima mají dosáhnout 6 894 Kč u prvního stupně, 7 755 Kč u druhého a 10 340 Kč u třetího.
Verdikt proto není úplně černobílý. Z pohledu celkové cenové hladiny invalidní důchody během poslední inflační vlny svou hodnotu v průměru udržely. Valorizace ale nedokáže napravit nízký výchozí základ ani zohlednit mimořádné náklady spojené se zdravotním stavem. Chrání část kupní síly, nikoliv automaticky důstojnou životní úroveň.
