Článek
Dva důchody ano, dvě plné částky ne
Po smrti manžela, manželky, partnera nebo registrovaného partnera může pozůstalému vzniknout nárok na vdovský či vdovecký důchod. Podle České správy sociálního zabezpečení ale musí zemřelý pobírat starobní nebo invalidní důchod, případně ke dni úmrtí splnit potřebnou dobu pojištění pro starobní nebo invalidní důchod. U rozvedeného manželství nárok není, stejně tak nevzniká po druhovi nebo družce, i kdyby spolu lidé žili třicet let.
Největší omyl přichází ve chvíli, kdy má pozůstalý už vlastní starobní důchod. Mnoho lidí čeká, že se jejich penze prostě sečte s důchodem po zemřelém. Tak to nefunguje. Důchody se skládají ze základní a procentní výměry. Základní výměra náleží při souběhu jen jednou. A z nižší procentní výměry se vyplácí pouze polovina.
Pravidlo stručně shrnuje Ministerstvo práce a sociálních věcí: pokud je současně vyplácen vlastní starobní nebo invalidní důchod a vdovský či vdovecký důchod, vyšší důchod se vyplácí v plné výši a nižší pouze ve výši poloviny jeho procentní výměry. Ne celé poloviny důchodu, ale poloviny procentní výměry. To je rozdíl, který v peněžence umí nepříjemně překvapit.
Jak se to počítá: rozhoduje procentní část
Vdovský nebo vdovecký důchod sám o sobě činí 50 procent procentní výměry důchodu zemřelého. Základní výměra vdovského a vdoveckého důchodu v roce 2026 činí 4 900 korun a minimální procentní výměra 2 450 korun, jak uvádí ČSSZ v podrobném přehledu pozůstalostních důchodů.
Modelově: Manžel měl starobní důchod 24 900 korun. Z toho základní výměra byla 4 900 korun a procentní výměra 20 000 korun. Vdovský důchod se nejdřív stanoví jako základní výměra 4 900 korun plus 50 procent z manželovy procentní výměry, tedy 10 000 korun. Samostatně by tedy šlo o 14 900 korun.
Jenže vdova už má vlastní starobní důchod 18 900 korun. Ten se skládá ze základní výměry 4 900 korun a procentní části 14 000 korun. Při souběhu se porovnávají procentní výměry: její vlastní procentní výměra 14 000 korun a vdovská procentní výměra 10 000 korun. Vyšší část zůstane celá, z nižší dostane polovinu. Výsledek tedy bude základní výměra 4 900 korun, k tomu 14 000 korun její procentní výměry a 5 000 korun z vdovské procentní výměry. Celkem 23 900 korun.
Na papíře to vypadá studeně, v životě ještě studeněji. Žena mohla čekat 18 900 plus 14 900, tedy 33 800 korun. Skutečnost je o dost nižší. Ne proto, že by jí ČSSZ něco „sebrala“, ale proto, že zákon prostý součet dvou plných důchodů nepřipouští. Stejné pravidlo platí i obráceně pro vdovce.
První rok neznamená automaticky navždy
Vdovský nebo vdovecký důchod obvykle náleží jeden rok od smrti. Po této době pokračuje jen tehdy, když pozůstalý splní některou ze zákonných podmínek: například pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o závislou osobu v daném stupni, je invalidní ve třetím stupni nebo dosáhl stanoveného věku blízko důchodovému věku. Přehled těchto podmínek uvádí MPSV.
Od roku 2025 je navíc mírnější pravidlo pro obnovu nároku. Pokud vdovský nebo vdovecký důchod po roce zanikne, může znovu vzniknout, jestliže se některá z podmínek splní do pěti let. Dříve šlo o kratší lhůtu. To může pomoci hlavně lidem, kteří při úmrtí partnera ještě nebyli dostatečně blízko důchodovému věku, ale později se do podmínky vejdou.
Prakticky je rozumné udělat tři věci. Po úmrtí partnera podat žádost na správě sociálního zabezpečení, protože rozhodnutí nepřijde samo od sebe jen z účasti na pohřbu. Potom si zkontrolovat rozhodnutí, hlavně procentní výměru zemřelého a způsob souběhu. A nakonec si pohlídat, zda nárok po roce pokračuje, nebo zda může později znovu vzniknout.
Vdovský a vdovecký důchod není náhrada celého druhého příjmu v domácnosti. Je to pozůstalostní dávka s přísným výpočtem. Pro osamělého seniora může být i tak zásadní pomocí, ale čekat dvě plné penze vedle sebe je bohužel častý omyl. Kdo ví předem, že se sčítá jen část, může aspoň lépe plánovat bydlení, energie a pomoc rodiny. Smutek po partnerovi žádný vzorec nezmenší. Ale aspoň by k němu nemělo přibýt zbytečné překvapení z částky na účtu.
