Článek
Zamítnutí neznamená, že člověku nic není
Znám případ jednapadesátileté sousedky po mozkové příhodě. Špatně se pohybuje, motá se jí hlava a cestování městskou dopravou nezvládá. Přesto posouzení v Hradci Králové skončilo zamítnutím invalidního důchodu. Pro ni i její blízké to bylo těžko pochopitelné.
Z pohledu zákona se však nehodnotí pouze závažnost diagnózy ani to, jak obtížně člověk zvládá běžný den. Rozhodující je dlouhodobý pokles pracovní schopnosti. Podle ČSSZ musí činit nejméně 35 procent. Při poklesu o 35 až 49 procent jde o invaliditu prvního stupně, od 50 do 69 procent o druhý stupeň a od 70 procent o třetí.
Úřední rozhodnutí vydává ČSSZ, zdravotní posudek je jeho klíčovým podkladem. Důvodem zamítnutí nemusí být jen závěr, že pokles pracovní schopnosti nedosáhl potřebné hranice. Člověk může nesplnit také podmínku potřebné doby pojištění. U žadatele staršího 38 let se zpravidla zkoumá pět let pojištění za posledních deset let, případně deset let za posledních dvacet let.
Proto je potřeba přečíst celé rozhodnutí, ne jen první stránku. Právě v odůvodnění bývá uvedeno, zda je problém ve zdravotním posouzení, v evidenci pojištění, nebo v obojím.
Na námitky je pouze třicet dnů
Proti samotnému posudku se samostatně neodvolává. Jakmile přijde rozhodnutí ČSSZ, lze proti němu podat písemné námitky. Lhůta činí 30 dnů od doručení, jak upozorňuje také Portál veřejné správy. V námitkách musí být jasně označeno napadené rozhodnutí, popsáno, v čem je podle žadatele chyba, a uvedeno, čeho se domáhá.
Nestačí napsat, že stav po mozkové příhodě je vážný. Lékařské zprávy by měly co nejkonkrétněji popsat následky: nejistotu při chůzi, pády, závratě, potřebu doprovodu, omezení jemné motoriky, řeči či soustředění, nezvyklou únavu nebo neschopnost delší dobu stát a sedět. Podstatné je také to, zda omezení brání původní práci a nakolik se člověk může uplatnit v jiné.
ČSSZ připouští, že posudek může vzniknout bez osobního setkání, pouze z dodané zdravotnické dokumentace. Sama tento postup vysvětluje ve svém vyjádření k posuzování invalidity. O to větší nároky systém klade na obsah zpráv od praktického lékaře a specialistů.
Pokud se blíží konec lhůty, není rozumné čekat na poslední vyšetření. Námitky je třeba podat včas a oznámit, že další zprávy žadatel obstarává. Kopii podání i doklad o doručení je vhodné uschovat. Aktuální příručka ČSSZ zároveň uvádí, že se na námitkovém řízení nepodílejí lidé, kteří rozhodovali v první fázi.
Nová žádost nenahrazuje obranu proti rozhodnutí
Častou chybou je podat bez dalšího stejnou žádost znovu. Nová žádost může mít smysl při pozdějším zhoršení zdravotního stavu, nenahrazuje však námitky proti právě doručenému rozhodnutí. Člověk by se také neměl omezit na rozhořčený dopis nebo na hromadu nálezů bez vysvětlení, co z nich vyplývá pro jeho schopnost pracovat.
Jestliže ČSSZ nevyhoví ani námitkám, lze do dvou měsíců od doručení námitkového rozhodnutí podat správní žalobu ke krajskému soudu podle bydliště. Námitkové řízení ovšem musí proběhnout nejdříve. U složitějšího případu už stojí za úvahu pomoc advokáta nebo občanské poradny.
Zamítnutý invalidní důchod současně nevylučuje jinou podporu. Při závažném omezení pohyblivosti lze samostatně žádat o průkaz osoby se zdravotním postižením či příspěvek na mobilitu, při závislosti na pomoci druhého člověka také o příspěvek na péči. Podmínky jednotlivých forem pomoci shrnuje MPSV.
Zamítnutí není soud nad tím, zda člověk skutečně trpí. Je to rozhodnutí podle konkrétních zákonných měřítek a dokumentů. První kroky proto nevedou k hádce s lékařem, ale ke kalendáři, odůvodnění rozhodnutí a přesným zprávám o tom, co nemoc člověku skutečně znemožňuje.
