Článek
Pride je připomínka boje, a zároveň klidná, mírumilovná odpověď společnosti, která LGBTQ+ lidi stále často vnímá jako něco „mimo normu“. Jako někoho, koho je potřeba „tolerovat“. Ale tolerance nestačí.
🏳️🌈 Co z toho vůbec máte?
Hodně lidí má pocit, že Pride je jen šaškárna. Něco barevného, hlučného a zbytečného.
Ale Pride je akce pro nás, protože i v roce 2025 znamená být „jiný“ čelit poznámkám, narážkám, výsměchu. A někdy i strachu.
Pride dává hlas těm, kteří se roky museli skrývat. Těm, kterým bylo řečeno, že nejsou dost normální. A těm, kterým to říká společnost dodnes. Někdy tiše, jindy nahlas, protože si nemůžou pomoct ;)
Lidé držící se za ruce
„Ale vždyť vám nikdo nebrání…“ — o tom, že tolerance nestačí
Možná to slyšíte často. „Co ještě chcete? Vždyť vás neupaluje za to, že jste teplí, tak co byste ještě chtěli?“
A je pravda, že jsme ušli dlouhou cestu. Ale být „tolerován“ není totéž jako být přijat.
Tolerance říká: „Necháme vás být, pokud se moc neukazujete.“
Přijetí říká: „Jste stejně důležití jako my ostatní.“
A právě tenhle rozdíl se projevuje každý den. Ve vtípku poslance. Ve vyčítavém pohledu, když dva muži drží dítě za ruku. Ve faktu, že uzavřít manželství nebo adoptovat dítě stále nejde. A taky v tom, že i po letech boje musíme pořád vysvětlovat, proč „být gay“ není agenda, ale existence.
Jasně, tady to jde… ale jinde?
Je skvělé, že v České republice můžeme žít jako LGBTQ+ lidé bez strachu ze zákona. Můžeme jít po ulici a (většinou) se nebát. Ale stačí se podívat přes hranice a najdeme země, kde za stejnou identitu hrozí trest vězení. Nebo trest smrti.
Pride Vlajka
Pride připomíná, že naše svoboda není samozřejmost. Že to, co dnes bereme jako „normální“, může být zítra ohrožené. Že maďarský model zákazu Pride a stigmatizace menšin se nemusí zastavit na Dunaji.
A i když jsme tady svobodnější, pořád to neznamená, že jsme všichni v bezpečí.
Proč pořád protestujete?
Protože v některých zemích se LGBTQ+ lidem zhoršují práva. Protože slovenský premiér používá menšiny jako hromosvod. Protože v Maďarsku je Pride zakázán. A protože i v Česku zaznívá z parlamentu, že „hovězí je hovězí, kuřecí je kuřecí“. Jako by identita byla položka z jídelního lístku.
Pride je odpovědí na tyto nedůstojné výroky.
A co když mi to prostě přijde divný?
To je v pořádku. Nemusíte Prideu rozumět, abyste ho respektovali. Nemusíte mávat vlajkou, stačí nemávnout rukou nad tím, že i v roce 2025 se někdo cítí jako vetřelec, jen protože miluje.
Pride je tady právě proto, že se i dnes, v komentářích, na ulicích, nebo z řečnického pultíku opakují fráze, které nás mají zesměšňovat.
Pride vnímám jako projev odvahy a jako připomínku, že tady sice svobodně žít můžeme, ale jinde takové štěstí lidé nemají.
