Článek
Asi drtivá většina rodičů bude v první moment zářit štěstím. Jooo, můj kluk bude hvězda. Bude hrát v sešívaném, rudém nebo jiném dresu. Na první pohled nejúžasnější zpráva na světě. Brzy ovšem může dojít k vystřízlivění.
Už samotný přestup (i když do toho úžasného klubu) nemusí být pro mnohé děti pouze radostí. Přecijen musí opustit prostředí, které dobře znají. Kamarády, s kterými odehráli velké množství utkání. A jít do něčeho nového. To může způsobit nervozitu a zejména v začátcích ovlivnit i formu mladého fotbalisty.
Navíc se musíte často smířit s tím, že budete muset někdy i podstatně dále dojíždět. Ze začátku si řeknete, že to je jen malá oběť. Ale postupem doby začnete zjišťovat, že toho ježdění navíc je opravdu dost. Když navíc musí někdo dojíždět třeba autobusem, stráví cestováním třeba i delší čas než samotným tréninkem.
Ale dobře, jsme ochotní tohle všechno zvládnout. Ve výběrových klubech se ovšem musíte smířit i s výrazně větší konkurencí a tlakem na výkon. I když má váš kluk nebo holka třeba teprve 8 nebo 10 let, už si prostě nemůže jen tak odfrkávat. Na jeho místo totiž čekají mnozí další. Jasně, je to napsané trochu s nadsázkou. Určitě za ním nebude utíkat trenér s bičem. Pravdou ovšem je, že může v budoucnu klidně přijít o své místo.
To se bohužel stává poměrně často. Máte radost z toho, že jste součástí takového velkého celku. Fotbalových talentů se ovšem najde i v dalších klubech dost. A velkokluby typu Slavie či Sparty je buď skautují na různých turnajích a zápasech nebo třeba vytahují z partnerských klubů. A místa v tom top jsou omezená. Lehce se tak může stát, že váš potomek už nebude stačit vzrůstajícímu tempu a nahradí ho někdo šikovnější. Takový odchod pak může být pro dítě psychicky náročný a třeba způsobit i ztrátu touhy hrát fotbal.
Nezanedbatelnou položkou jsou i peníze. Čím prestižnější klub, tím častější jsou výjezdy na turnaje, například i zahraniční. A to už v přípravkovém věku. S tím se samozřejmě pojí platba za ubytování, cestu atd. Například Slavie se rozhodla hledat své soupeře právě pro přípravky zejména v zahraničních vodách. V těch domácích bohužel moc konkurence nemají. Asi si dokážete představit, že to prostě není levná záležitost.
Když už jsme u sešívaných. Slavný pražský klub se rozhodl postupně zrušit kategorie U6, U7 i U8. A je to právě z oněch důvodů, že nechtějí vytrhávat kluky z jejich prostředí. Podobně to chodí i v akademiích slavných zahraničních týmů. Navíc se v tomto věku ještě nedá rozpoznat, jestli je dítě opravdovým talentem, které třeba budou jednou hrát profesionální fotbal.
Ještě zmíním jednu nevýhodu u Sparty. Malí ruďoši trénující na Strahově jsou během tréninků a vlastně často i domácích zápasů striktně oddělení od rodičů. Zatímco v jiných klubech mohou stát opatrovníci hned vedle hřiště, na větrné hůrce (Strahov je na kopci) můžete vše sledovat maximálně ze vzdálené tribuny. Někdy ovšem kluci trénují na druhé straně stadionu, takže stejně nic nevidíte. Takže tam vlastně děti na několik hodin odevzdáte, můžete se jít projít třeba do parku, a pak si je zase vyzvednout. Nezažil jsem to na vlastní kůži, ale slyšel jsem na to dost negativních reakcí.
I když důvod je na druhou stranu pochopitelný. Rodiče se velice často snaží na své děti (v tom lepším případě) něco pokřikovat a koučovat je. Mladé fotbalové mozky tak značně rozhodí, když mají třeba zcela jiné pokyny než trenér. „Koho mám poslouchat, tátu nebo trenéra“?
Určitě by se našli i další důvody. Rozhodně tímto článkem nechceme rodiče a jejich děti vyloženě odrazovat od toho, aby si plnili své sny. Jen je potřeba si to dopředu pořádně rozmyslet. Předně není kam pospíchat. Dávat rychle přestupovat své dítě třeba v 9 letech může být v některých případech spíše kontraproduktivní. Jestliže má talent a v budoucnu ho ukáže na hřišti, určitě ho pár let navíc v menším klubu nijak nedegraduje.
Asi to nelze vzít jako pravidlo. Určitě se najdou i děti, které ve velmi nízkém věku nastoupí do špičkového klubu, budou tam šťastné a probojují se až do prvoligového áčka. Rozhodně je jich ovšem menší množství, než byste možná čekali. A nesprávně zvolená cesta potom může mít i špatné následky.
