Konec nadvlády vepřového? Evropané mění své chutě

Málokteré téma dokáže rozdělit Evropu tak nenápadně jako maso. Nejde jen o to, kolik ho lidé snědí, ale také jaké maso končí na talíři a co z něj dokážou vytvořit. Někde je národním pokladem šunka sušená dlouhé měsíce ve sklepích, jinde nedají dopustit na jehněčí pečené celé hodiny. A zatímco jedni pomalu nahrazují hovězí kuřecím, jiní zůstávají věrní tradici.

Jenže pod povrchem se odehrává tichá proměna. Evropa stále jí hodně masa, ale chutě se mění. Některé druhy ustupují, jiné naopak zažívají malou revoluci. A zajímavé je, že Češi stojí tak trochu mezi dvěma světy.

Podle dat OECD a evropských statistik zůstává vepřové nejkonzumovanějším masem v Evropské unii, zatímco spotřeba hovězího postupně klesá a drůbež si rok od roku získává stále větší oblibu a šlape na paty vepřovému.

Kdyby člověk procestoval Evropu jen podle jídelníčku, měl by pocit, že překročil hranice několika odlišných světů.

V Česku zůstává králem vepřové. Vepřové řízky, pečeně, kolena nebo zabijačkové speciality tvoří součást domácí kuchyně už po generace. Češi si dlouhodobě drží vysokou spotřebu vepřového, a právě tento druh masa tvoří největší část domácího jídelníčku. Paradoxně dnes obchody nabízí spíš vepřové dovezené ze zahraničí, protože je levnější.

Když se ale přesunete o několik set kilometrů na jihozápad, narazíte na úplně jinou kulturu. Ve Španělsku není maso jen potravina, ale je součástí identity. Stačí vyslovit jméno jamón ibérico. Jde o šunku, která zde zraje měsíce, někdy i roky, a kvalita masa se bere téměř stejně vážně jako kvalita vína.

Francouzi zase dlouhodobě staví na kombinaci masa a regionálních tradic. V některých oblastech dominují hovězí pokrmy, jinde kachny či zvěřina. V Británii a Irsku si naopak výrazné místo drží jehněčí a skopové, což souvisí s historicky silným chovem ovcí.

Na severu Evropy je situace zase odlišná. Skandinávie má vedle běžného masa silnou tradici zvěřiny a ryb, ale i tam zůstává vepřové významnou součástí jídelníčku.

Evropské statistiky ukazují zajímavý trend. Vepřové zůstává nejčastěji konzumovaným masem, ale jeho dominance už není tak neotřesitelná jako dřív. Současně roste obliba drůbeže.

Důvodů je několik. Kuřecí maso bývá levnější, lidé ho považují za lehčí a jeho příprava je jednodušší. Hovězí naopak čelí problémům s vysokými cenami a stále častěji také debatám o ekologii a zdravotních dopadech.

Podle evropských údajů se v posledních letech v EU spotřebuje na osobu přibližně kolem 34 kilogramů vepřového ročně, zhruba 32 kilogramů drůbežího, zatímco hovězí a telecí výrazně zaostává. Jehněčí a skopové zůstávají spíše okrajovou záležitostí.

To ale neznamená, že by Evropané maso opouštěli. Spíše mění jeho složení a na talířích mají menší porce.

V některých zemích už je proměna velmi viditelná.

Německo v posledních letech zaznamenalo výrazný pokles spotřeby masa, i když poslední údaje ukazují mírné oživení. Mladší generace stále častěji omezuje červené maso nebo přechází k vegetariánství a flexitariánství – tedy způsobu stravování, kdy člověk maso jí, ale výrazně méně než dříve.

Velká Británie zase sleduje jiný jev. Rostoucí ceny hovězího a jehněčího vedou část domácností k levnějším alternativám nebo častějšímu zařazování rostlinných jídel.

Česká republika zatím patří spíše ke konzervativnějším trhům. Vepřové stále dominuje a domácí kuchyně se mění pomaleji než v některých západních zemích. Přesto i u nás roste zájem o kuřecí maso a lehčí způsoby stravování.

Možná víc, než si myslíme.

Historici připomínají, že evropské chutě vznikaly stovky let. V oblastech s rozsáhlými lesy se rozšířil chov prasat. Horské regiony dávaly přednost ovcím. Bohatší oblasti si mohly dovolit více hovězího.

Jen jedna věc se mění téměř všude: Evropané sice maso z jídelníčku úplně nemažou, ale stále častěji přemýšlejí nad tím, jaké si vyberou.

Pokud jde o Čechy, pryč jsou časy, kdy měla polovina národa mastné brady od pečeného bůčku a u každého venkovského stavení byl chlév s prasátkem. Bůček už není levným masem a lidé, kteří upřednostňují vepřové, dávají přednost libovějším částem jako je panenka, kýta nebo pečeně. Ještě větší změny jsou u drůbeže. Vedle klasických kuřat se na pultem stále častěji objevují kukuřičná nebo farmářská kuřata, která mají mnohem lepší chuť a lidé si za ně rádi pár korun připlatí. Rovněž stoupá obliba krůtího masa.

Otázkou je, jak se změní chutě Čechů, až vymře generace Husákových dětí a kuchyni ovládne generace ovlivněná zdravým životním stylem.

zdroj: https://www.statista.com/statistics/679528/per-capita-meat-consumption-european-union-eu/, https://pribrat.cz/blog/veprove-maso-pri-diete/, https://www.oecd.org/en/data/indicators/meat-consumption.html?utm_source