Článek
Spolky a další neziskové organizace jsou často uváděna pod anglickou
zkratkou NGO (non-govermental organization). Jejich role je velmi
důležitá a zdá se, že v souvislosti ses současnou situací stále
poroste. Jaká tedy je (a nebo měla by být) role takových organizací
při ochraně přírody a životního prostředí:
1. Hlídací pes (sleduje, zda někdo nepřekračuje zákon, zda státní
orgány dělají to, co mají a nedělají to, co nemají) – typicky např.
Hnutí Duha.
2. Liška Bystrouška (získává informace o chystaných akcích, o stavu
životního prostředí a předává je jiným, zejména tisku, rozhlasu a
televizi) – typicky např. ČSOP Veronica.
3. Eserchia coli – střevní bakterie (urychluje peristaltiku státních
orgánů, způsobuje, že věci, které tvrdnou a zahnívají na úřadech se
dají do pohybu) – typicky Děti Země.
4. Jelen Zlaté parohy (když má občan smůlu a ocitne se v nesnázích,
přispěchá jim na pomoc) – typicky Arnika.
5. Moudrá sova (učí děti i dospělé tam, kde stát selhává a nebo se mu
nedostává sil) – typicky Rezekvítek, Tereza.
6. Had z ráje (navádí občany a organizace, aby se zajímali o to, co se
kolem nich děje a aby na sebe vzali svůj díl odpovědnosti) – například
Děti Země, Nesehnutí.
Role, které by NGO plnit neměly:
1. Dutá vrba (občan se vypovídá o svých problémech, věc se ale neřeší).
2. Rambo (organizace vezme zákon do svých rukou a vyhází zkorumpované
úředníky oknem).
3. Popelka (organizace sbírá odpadky v lese, zatímco jiní tam další
naváží. Zodpovědné osoby berou plat a točí si palci.).
4. Kazatel (členové organizace ví všechno nejlépe, všechny poučují a
naznačují jim, jak jsou blbí).
Některé příklady:
Jedličky
Nevládní organizace Veronica ČSOP, Hnutí Duha a školské zařízení Dům
Ekologické Výchovy Lipka začali v roce 1999 akci Vánoční stromky -
stromky pro život. Akce sledovala dva cíle: udělat z vánočních stromků
symboly života (strom jakou živoucí organismus) místo dosavadních
symbolů konzumu a zmaru (uříznout, spotřebovat, zahodit) a pomoci
většímu zastoupení jedle bělokoré v našich porostech. Akce se setkala
s kladným ohlasem u Lesů města Brna i u Školního lesního podniku
Mendlovy university v Brně. V areálu Lipky a na Zelném rynku v Brně se
prodávali sazenečky jedle v květináčích (kontejnerované), které
zájemcům sloužili v době vánoc jako symbolický stromek a 1. dubna byly
vysazeny do předem vytypované lokality na pozemcích Lesů města Brna.
Pálava
Nevládní organizace vydaly petici za vyhlášení CHKO Soutok. Pod tuto
petici se podepsalo postupně tisíce osob. Spolky nepřišly s žádným
novým požadavkem, pouze akcentovali jeden bod ze Státního programu
ochrany přírody a krajiny a zdůraznily závazky vyplývající z
mezinárodních úmluv.
Rajchéřov
V roce 1993 přišla skupina holandských investorů s plánem postavit v
příhraniční oblasti přírodního parku Česká Kanada rekreační areál
Rajchéřov. Ve volné krajině v oblasti výskytu několika kriticky
ohrožených druhů rostlin a živočichů měl vyrůst komplex s denní
kapacitou 2700 návštěvníků (bugalovy, hotely, kasina, krytá sportovní
hala, bazény…). Stavba byla posuzována v rámci EIA. Díky aktivitě
několika občanských sdružení (ČSOP, Duha, Děti Země, Rosa, Liga lesní
moudrosti, Konzultační centrum EIA) se podařilo (poprvé v ČR) navrátit
dokumentaci EIA k přepracování. Díky rozvinuté mediální kampani byl
OkÚ v Jindřichově Hradci donucen vydat nesouhlasné stanovisko k záměru
výstavby rekreačního parku. Postupně začala vznikat Asociace
Rajchéřov, což bylo neformální sdružení různých organizací z celé ČR
(v závěru jich bylo 42), jejímž cílem bylo zajistit regulérní
projednání projektu s dotčenou veřejností. Investor, který chtěl do
projektu vložit 2,8 miliardy korun, se přesto nevzdával. Avšak v roce
1997 po obdržení záporného stanoviska od MŽP nakonec od projektu ustoupil.
Občané mohou řešit především lokální problémy prostřednictvím svých
obcí. Mohou se obrátil na příslušného zastupitele, radního, v menších
obcích přímo na starostu nebo mají možnost se ucházet o zastupitelské
křeslo v nejbližších volbách. Je důležité vědět, že každé zasedání
zastupitelstva obce je ze zákona veřejné a každý občan má právo se ho
zúčastnit. V případě, že jde o hlasování o rozpočtu má právo vystoupit
v diskuzi a vznést svůj názor. Dalším právem občana je vyjádřit se k
územnímu plánu obce v době je ho projednávání. Mimo tuto dobu může
vznášet podněty ke změnám a doplňkům územního plánu Těchto základních
občanských práv využívá žalostné procento občanů. A pak se diví.
Zapojení veřejnosti do řešení lokálních problémů a jak postupovat při
řešení konfliktů. Stupně zapojení připomínají schody a je na každém,
kam až vystoupá.
Stupně zapojení:
5. řešit problém
4. účastnit se na řešení problému
3. vyžadovat řešení problému
2. hovořit o problému
1. zajímat se o problém
Velké množství občanů postává na prvním schodě našeho pomyslného
schodiště, což ve skutečnosti není tím hlavním problémem. Horší je, že
velká většina občanů ke schodišti vůbec nedorazila. Ač se to zdá
neuvěřitelné, již pouhý zájem o problém u většího počtu lidí může vést
k jeho řešení. Mnohem lepší je o problému hovořit či vyžadovat jeho
řešení. Pokud jste na čtvrtém nebo pátém schodě – čtěte dál.
Proč je důležité řešit problémy?
1. Ono konfuciovské: Je lépe rozsvítit byť jen malou svíčičku, než
proklínat temnotu stále platí. (I když proklínat temnotu je mnohem
zábavnější!)
2. Každý problém má svoji důležitost. Nelze říci, že problém atomové
elektrárny je důležitější než problém smetiště za domem (ale ani
opačně). Důležitost problému se zjistí při jeho řešení. (I když
nedůležitější jsou moje vlastní problémy.)
3. Je třeba rozlišit problémy skutečné a problémy zdánlivé a také
problémy řešitelné a neřešitelné. Často je dokážeme odlišit, až když
je začneme řešit. (I když - kdo nic nedělá, nic nezkazí.)
4. Při řešení problémů zjistíte skutečnosti a naučíte se věci, které
by zůstaly utajeny. (I když co se v mládí naučíš, ve stáří jako když utne)
5. Stále platí to římské přísloví : O tebe jde, hoří- li sousedův dům.
Je to i poselství pro ostatní - dělejte to taky. (I když - nehas co tě
napálí)
