Článek
Plavební stupeň Děčín je plánovaná vodní stavba na Labi. Má sloužit k zefektivnění vodní cesty, která je momentálně málo využívaná. Výstavba jezu by měla negativní vliv na říční ekosystémy v jednom z přírodně nejcennějších míst v ČR. Území se nachází v CHKO a veřejný zájem je vzhledem k nejistému efektu na lodní dopravu pochybný. Plavební stupeň má údajně zvýšit počet plavebních dní. Tedy dní, kdy budou moci řeku využívat nákladní lodě. V současné době to vodní stav umožňuje zhruba 305 dní v roce. Plavební stupeň Děčín to plánuje zvýšit na 345. Aby však byla vodní cesta efektivní, by byla nutná její úprava i na jiných místech, kde podmínky neodpovídají parametrům plavby.
Ředitelství vodních cest nyní musí žádat o udělení výjimek z ochrany přírody. V každém řízení, směřujícím k udělení či neudělení výjimky ze zákazů daných zákonem, musí žadatel o takové povolení předložit důkazy o tom, že jeho záměr je ve veřejném zájmu. Má přitom plné právo uvádět i argumenty nepřesné, zkreslené či dokonce zcela nepravdivé – správní řízení se neřídí etickými pravidly.
Je však úkolem povolujícího orgánu tato tvrzení kriticky přezkoumat, nikoli je mechanicky přebírat jako fakt jen proto, že pocházejí od vládního resortu. Ministerstvo dopravy a „motor“ všech snah o realizaci plavebního stupně - Ředitelství vodních cest, již po tři desetiletí předkládají nepravdivá tvrzení o veřejném zájmu na podpoře lodní dopravy, která vzhledem k ekonomickým a přírodním faktorům nemohou obstát. Nelze očekávat, že tyto dvě vládní instituce náhle obrátí a budou uvaádět objeticní a ověřeníé inforamce. Představa, že ministerstva a státní organizace doopravdy hájí zájmy státu a daňových poplatníků, je u nás bohužel jen čítankovou teorií. Je zde však ještě vláda jako celek, kdo má v podobných případech rozhodnout. Ta současná zoufale hledá cesty, jak snížit obří deficit státního rozpočtu. Všude se škrta, na obraně, na životním prostředí… Přitom ale nadále vláda podporuje zcela nesmyslné projekty v oblasti lodní dopravy a na návrh Ministerstva dopravy dokonce uvažuje o zařazení plavebního stupně do tzv. kritické infrastruktury státu – větší ironii si lze stěží představit.
Náklady na vybudování se před rokem 2020 odhadovaly na 5,8 miliard Kč; spolu s dalšími stavbami, údajně potřebnými pro plné zprovoznění labského dopravního koridoru, na 17,6 miliardy Kč. Dnes by tyto cifry díky nárůstu cen materiálů a inflaci byly již nejméně dvojnásobné. Podobné je to s dalšími plánovanými záměry na labské vodní cestě, zejména s prosazováním výstavby (opět z veřejných prostředků) nových kotvišť a přístavišť pro malé soukromé osobní lodě na Labi (i na Vltavě). Jak lze odůvodnit veřejný zájem na financování takových zařízení?
Závěr, vyplývající z uvedených faktů, je prostý. Na zlepšování plavebních podmínek na Labi (ani na budování malých přístavišť) žádný veřejný zájem neexistuje. Další plánování a realizace záměrů od plavebního stupně až po malá přístaviště pro soukromé lodě lze naopak kvalifikovat jako naprosto neoprávněné mrhání veřejnými prostředky. Bude tedy vláda tyto záměry i nadále prosazovat a financovat?
Zdroje :
https://arnika.org/publikace-dopravni-tepna-labe-202210261252
Cenia (2019) Informační systém EIA. Portál Cenia. Dostupné z: https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP102
ŘVCČR (2014) Plavební stupeň Děčín. Ředitelství vodních cest České republiky. Dostupné z: http://www.rvccr.cz/strategicke-zamery-a-stavby/zlepseni-splavnosti-dolni-labe/plavebni-stupen-decin Archivováno 12. 8. 2016 na Wayback Machine.
https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDEwMl9wcmlsb2hhRG9rdW1lbnRhY2VET0NfODcyNjQxNTQyODA1Njg3NDE5OC5wZGY/MZP102_prilohaDokumentaceDOC_1.pdf
