Článek
Takže co s organickým odpadem? Do popelnic ne!
Především by do popelnic neměla být odkládána tráva, listí, plevel a další rostlinné zbytky z údržby zahrádek. Jedná se o materiál, který po zpracování na kompost představuje cenné organické hnojivo. Rozhodně by se tento materiál neměl spalovat či ukládat na skládky. Je třeba ho vracet do půdy, aby nedocházelo k její degradaci. Takže i když nepěstujete zeleninu a zahrádka je místem pro odpočinek a relaxaci, je dobré udělat si místo pro kompost. Vstupní materiál pro kompostování musí obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů (půdních bakterií, hub, červů, žížal atd.). Vlhkost materiálu je dobré udržovat asi 50%. To neznamená, že každý kbelík budete měřit, ale je dobré vědět, že dobře usušené seno má vlhkost asi 20 %, zatímco hromada slupek od brambor asi 80 %. Takže když to smícháte – bude to padesát. I v průběhu kompostování je třeba kontrolovat vlhkost kompostu (kompostovaný materiál by měl být na dotek vlhký jako „dobře vyždímaný ručník“). Je třeba umožnit přiměřený přístup kyslíku a hrubší suroviny je před kompostováním vhodné podrtit na malé části. Pro urychlení procesu kompostování je dobré přidat malé množství hotového kompostu.
Jak to probíhá?
Proces rozkladu probíhá v kompostu postupně. Organické látky nejdříve napadají půdní bakterie a při jejich činnosti se začne zvyšovat teplota až na 50 °C. Tato teplota je příznivá pro množení takzvaných termofilních bakterií, které dále zvyšují teplotu až na 70 °C. Při tomto takzvaném horkém kvašení rychle dochází k rozkladu organických látek a zároveň vznikají příznivé podmínky pro činnost hub. Houby pokračují v rozkladu organických látek, pokud jich je ještě dostatek. Jejich význam je i v tom, že vlákna podhoubí zachycují čpavek, který by unikal do vzduchu a tak vlastně kompost obohacují o dusík. Kromě toho mají příznivý vliv na vytvoření drobtovité struktury kompostu. Teplota začíná postupně klesat a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu. Ihned poté, co kompost zchladne, osídlují ho drobní živočichové – svinky, hlístice, stonožky, chvostoskoci, žížaly a spousta jiných živočichů, kteří se živí právě půdními bakteriemi a opět se podílí na rozkladu organických látek. Ve třetí fázi kompostování, obecně je to 6 – 12 měsíců od založení kompostu, má zralý kompost homogenní strukturu a voní po lesní půdě. Doporučený poměr uhlíku a dusíku pro materiál dávaný do kompostu je 30:1. Zase – není potřeba to měřit. Můžeme to ovlivnit přidáváním organických látek uvedených v tabulce. Materiál zelený, čerstvý, šťavnatý obsahuje obvykle hodně dusíku, materiál hnědý, starší, dřevnatý je bohatý na uhlík. Obecným pravidlem kompostování je přidávat 2-3 díly hnědého materiálu na 1 díl zeleného materiálu.
Pokud má kompost typický sulfanový zápach (jako zkažená vejce), znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku. V tomto případě přidáme posekanou trávu nebo listí. Vysoký obsah dusíku zase signalizuje zápach po amoniaku (jako žumpa), do kompostu tedy přimícháme dřevěné třísky, kůru nebo piliny.
Přehazovat nebo ne ?
Většinou se uvádí, že při kompostování je důležité pravidelné míchání kompostu z důvodu rovnoměrného přístupu kyslíku, přibližně jednou až čtyřikrát do měsíce. Není to ale pravda. Pokud materiál dobře namícháte při ukládaní do kompostu, přehazovat kompost nemusíte vůbec. Kompostovaní však trvá o něco déle. Doba potřebná k přeměně odpadu v plnohodnotný kompost záleží na mnoha faktorech, jako je teplota, složení kompostu, postup při kompostování atd. Proces kompostování lze urychlit použitím kompostérů (zkrácení doby kompostování až o polovinu).
