Článek
Přesto, že ve starších slovnících cizích slov byste tento výraz marně hledali, dnes můžete mít i dvě správné odpovědi:
1. Systém pro navrhování trvale udržitelných lidských sídel, který uspokojuje potřeby člověka i krajiny a vytváří tak harmonicky fungující celek podobný přírodním ekosystémům.
2. Mezinárodní občanské sdružení (Permkultura CS) založené v roce 1997, sdružující absolventy kurzů permakulturního designu a zájemce o permakulturu z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska (a hodí se dodat: i jedna z mála stále ještě Česko- Slovenských organizací).
Permakultura ve světě
Permakulturu objevil, definoval, nazval a do světa uvedl Bill Mollison spolu s Davidem Holmgrenem v Austrálii. Vznikla jako reakce na zhoršující se životní prostředí. Mollison si uvědomoval rozdíl mezi přirozenými ekosystémy a lidskou společností, která vykazovala známky trvalé neudržitelnosti. Přírodní systémy však neustále přežívaly a vyvíjely se. Mollison vypozoroval, že se řídí určitými zákony a ty se dají aplikovat i na lidskou společnost. Přišel tedy s pozitivním řešením, jak začít situaci měnit na trvale udržitelnou, právě pomocí aplikace přírodních zákonů do lidské společnosti. Permakultura je založena i na moudrosti tradičního zemědělství a zároveň zahrnuje také moderní vědecké poznání. Ve stejnou dobu na mnoha místech světa si i další lidé uvědomovali vážnost situace, začali sami vytvářet podobné systémy a později se přidali k permakultuře.
Permakultura u nás
U nás má největší zásluhu na rozšíření permakultury Karol Končko: Založil nevládní organizaci „Spoločnosť dúhové údolie“ se sídlem v Revúci, zaregistrovanou dne 1.11.1991. Dnešní občanské sdružení Permakultura (CS) má (jak se sluší a patří na mezinárodní organizaci) sídla/kanceláře dvě: Permakultura (CS), Lipová 20, CZ-602 00 Brno a Permakultúra (CS), Hajnalov mlyn 68, SK-962 65 Medovarce. Posláním organizace je uvádět v život permakulturu, tj. etický systém navrhování a realizace trvale udržitelných lidských sídel v Česku i na Slovensku. Své poslání naplňuje jak praktickou činností na zahradách i usedlostech, tak vzděláváním veřejnosti a šířením informací. Permakultura je svým způsobem ochranná známka, tak jako například ekologické zemědělství. Permakulturní principy (stejně jako principy ekologického zemědělství) ale může praktikovat každý, komu je to sympatické.
Několik teoretických principů:
Základem etického permakulturního chování je věnovat spravedlivý podíl (svého času, peněz a surovin) péči o Zemi (to znamená o všechno živé i neživé, půdu, vodu, vzduch i přírodní druhy a jejich biotopy) a péči o lidi (to znamená zabezpečení našich základních potřeb: potravin, příbytku, vzdělání, přátelských mezilidských vztahů i uspokojivého zaměstnání). Klíčem ve vztahu člověka k okolnímu světu je nahradit konkurenci spoluprací. Každá živá věc má svoji hodnotu sama o sobě, bez ohledu na její „nulovou“ ekonomickou (užitnou) hodnotu.
Několik praktických příkladů:
Násilné rytí je možno nahradit šetrným nastýláním (mulčováním). Pokud „permakulturista“ přece jen někdy obrací zem, je to proto, že z ní vydobývá tu brambory, řepu, tu topinambury anebo mrkev. Půdu před zárostem nežádoucími rostlinami kryje mulčem ze sena, kůry, listí či papírů.
Nepoužívají se „zbraně hromadného ničení“ - umělé pesticidy ani energeticky náročná chemická hnojiva. Využívá se přirozených vlastností rostlin: některé se mají rády a vzájemně si pomáhají od škůdců. Je vhodné je sesadit tak, aby se jim to líbilo. Pak dají slušnou úrodu. Přírodní ekosystémy jsou věkově, prostorově a druhově pestré. To znamená, že obdélníkový záhon mrkve vysazený v řádcích a v jeden okamžik je totálně nepřirozený. Přirozenější je nepravidelný útvar na kterém rostou stromy a keře a v podrostu několik druhů plodin zasetých v různých obdobích roku. Takový ekosystém přináší s minimálním vynaložením energie mnohonásobně více potravin než třeba obilné pole.
Na výrobu energie se používají přednostně nízkoenergetické ekologické (sluneční, větrné, vodní) a biologické (rostliny, zvířata) systémy. Podobně jako v přírodě, kde nevznikají žádné odpady, jsou v permakulturních systémech odpady využity opět jako suroviny, připravené k další aplikaci (vše se recykluje).
zdroje:
https://www.permakulturacs.cz/
