Článek
Poslanci nové koalice podali ve sněmovně třináctou novelu stavebního zákona
Nově jmenovaná vláda chce co nejdříve zásadně změnit nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. , a to tak, že se v podstatě vrátí ke znění z roku 2021. Avšak namísto zrychleného projednání bez řádného připomínkového řízení nyní mluví o půlroční přípravě v rámci, které by návrh měl být projednán i s odborníky. Což je lepší než nic. Tento urychlený schvalovací proces proces v parlamentu údajné sleduje zkrácení lhůty pro povolování staveb, která prý u nás trvá roky. Tato novela ale komplexně neřeší všechny předchozí neodborné legislativní zásahy do stavebního práva, které zkomplikovaly povolování, realizaci a kolaudaci (užívání) staveb. Což kritizuje i Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě - což je veřejnoprávní stavovská organizace, která vznikla už v roce 1992
Absence metodiky sjednocující postupy dotčených orgánů a stavebních úřadů, často protichůdné požadavky dotčených orgánů (památková ochrana, životní prostředí atd.), požadavky na doplnění stanovisek dotčených orgánů, ale i nedořešené majetkoprávní vztahy: to jsou podle téměř 1 100 členů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, kteří se zapojili do anonymního průzkumu, hlavní příčiny zdlouhavých povolovacích stavebních řízení v České republice. Průzkum délky povolovacích řízení podle „starého“ stavebního zákona č. 183/2006 Sb. přinesl řadu velmi zajímavých dat, která dokládají, že existuje přímá úměra mezi kvalitně zpracovaným stavebním záměrem a délkou povolení – ať jde o rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení nebo tzv. společné územní a stavební řízení.
Otázky v průzkumu se týkaly průměrných i nejkratších termínů povolovacích řízení. Braly v potaz různé typy staveb nejen co do funkce, ale rovněž co do výše objemu stavebních nákladů. Průměrné i mediánové výsledky ve všech kategoriích ukázaly, že skutečná délka stavebního povolení či územního rozhodnutí v Česku je zcela odlišná od údajů na úrovni několika let, které prezentují na veřejnosti někteří politici nebo analytici.
Například ve sledované kategorii bytových domů činí průměrná délka územního řízení zhruba 5 měsíců, totéž platí pro stavební povolení. Společné územní a stavební řízení pak vychází v průměru na půl roku, mediánově dokonce jen na 3 měsíce. Nejdelší povolovací proces vykazují tunelové stavby (v průměru skoro rok), naopak nejkratší sklady nebo parkovací domy (cca 4,5 měsíce) – vše v případě společného povolovacího řízení.
„Téměř polovina zapojených autorizovaných osob odpověděla, že délka trvání většiny povolovacích řízení staveb v ČR, a to včetně související inženýrské činnosti, je obvykle šest měsíců až jeden rok. Prakticky ve všech kategoriích jsme narazili na relativně složitější stavby povolené během několika dní i relativně jednoduché stavby s velmi problematickým a dlouhým povolovacím řízením,“ shrnuje hlavní výstupy průzkumu Ing. Robert Špalek, předseda stavovské organizace.
Zdroje : https://www.ckait.cz/
