Článek
Téměř všechna velká města u nás i ve světě provozují hromadnou dopravu ve své režii a jízdenky stojí jen část skutečných nákladů na provoz. Proč ? No prostě proto, že fungující MHD je pro život města zcela zásadní. Ponechání dopravy napospas „neviditelné ruce trhu“ by města dopravně zablokovalo a způsobilo zmatek. Prostě od Pekingu po San Francisko všichni uznávají význam fungující hromadné dopravy. Nikdo nepochybuje o tom, že úspěch separace a recyklace domovního odpadu závisí zejména na tom, jak k tomu přistoupí obce, zejména velká města, jak budou motivovat své občany. Také zásobovaní pitnou vodu si drží obce ve svých rukou a ty, které to svěřili nadnárodním korporacím, už začínají litovat. Zcela zásadní význam pro fungovaní měst má však také elektřina. Několik „blekautů“, především ten v New Yorku, všechny přesvědčilo, že bez elektřiny se život velkého města ponoří do chaosu. Přesto až na výjimky neuvažují města o převzetí zásobovaní elektřinou do svých rukou.
Rychlý přechod energetického sektoru na bezuhlíkové technologie je nezbytný ke zmírnění negativních důsledků klimatické krize. Dohoda z Glasgow potvrzuje dlouhodobý cíl vyplývající z takzvané Pařížské dohody z roku 2016: udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupňů Celsia. Přitom přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie je více než pouhé technologické řešení. Decentralizace, která je s ním spojená, je příležitost k uplatnění demokratičtějších forem výroby a distribuce elektřiny, s vyšší mírou účasti místních obyvatel. Většina elektřiny, asi 80 %, je vyrobená spalovaním fosilních paliv, což významně přispívá k změnám klimatu. Obnovitelné zdroje energie (slunce, vítr, voda) jsou klíčové pro proces snižovaní produkce emisí oxidu uhličitého. Tyto zdroje je možné v různé míře využít po celém světe a na rozdíl od fosilních zdrojů (uhlí, ropa, plyn), kterých je omezené množství a zároveň jsou po světe nerovnoměrný geograficky rozmístěné. Města tedy mohou do určité míry budovat ostrovní či poloostrovní energetické systémy, které nebudou nezávislé na výrobě elektřiny kdesi na druhé straně kontinentu. Zároveň mohou přispět k řešení energetická chudoby. Co to je ? Některé domácnosti si nemohou dovolit, aby byly jejich domovy dostatečný vyhřáté, osvětlené a připojené ať už z důvodu zvyšujících se cen za energie či kvůli nevhodným podmínkám bydlení. Těžko bude úspěšně studovat dítě z rodiny, kde se po setmění nesvítí a nefunguje počítač. A tady už to přestává být soukromá záležitost! Nejde o to sociálně slabým či exekucí postiženým rodinám dodávat energie zadarmo, ale umožnit, aby ji mohli splácet alternativně (práce pro město, bezúročná půjčka atd). Kvůli sociální povaze těchto řešení je vhodné rozvoj obnovitelných zdrojů energie spojit se společenskými, ekonomickými a legislativními změnami. Co tím má na mysli?
Člověk, který přemýšlí o tom, kde sežene peníze na zálohy, aby ho neodpojili od sítě, bude jen těžko přemýšlet o naplnění cílů klimatické dohody. Ovšem občan města, který má na střeše fotovoltaický panel zapojený do městské energetické sítě, což mu umožňuje částečně snížit poplatky ze elektřinu, už bude uvažovat jinak. A tady má vznikající vláda šanci. Změnit legislativu tak, aby i v energetice mohly obce hrát první housle.
