Hledá se užovka stromová

Užovka stromová je údajně symbolem lékařů. Podle staré legendy zachvátila Řím ve třetém století před naším letopočtem velká smrtící epidemie. Město před touto pohromou zachránil bůh lékařství Aesculap, který do města přišel v podobě hada, podle všeho právě užovky stromové. Z vděčnosti stavěli Římané chrámy a tyto užovky v nich chovali. Aesculapova hůl s ovinutým hadem je od těch dob symbolem lékařů. Někdy se ji proto také říká užovka Eskulapova. I u nás se k ní vázaly různé pověry a pověsti. Jiří Svoboda zaznamenal v knize Pověsti ze Znojemska vyprávění o tom, jak „obyvatelé statku, kde hádek přebýval, se vždy těšili dobrému zdraví a byli rádi na světě, dobytek prospíval, úroda byla každým rokem hojná, a tak všichni žili šťastně až do smrti. Běda rouhači nebo surovci, který na hádka vztáhl ruku, nebo ho dokonce zabil. Než se rok s rokem sešel, sešel i on násilnou smrtí“.

Užovka stromová (Zamenis longissimus) je největší had žijící v Česku. Samice dorůstají délky obvykle 90-120 cm, samci až dva metry. Má velké oči se světle hnědou duhovkou. Dospělci jsou olivově hnědí s bílými skvrnkami, břicho je žlutavé. Po stranách břicha má užovka stromová výrazné hrany, které slouží ke šplhání po stromech. Požívá zvláštní ochrany nejen v České republice, ale je chráněná i v rámci Evropské unie.

V Česku byla tato vzácná, kriticky ohrožená užovka známá pouze ze tří lokalit: v Poohří , v Podyjí a  Bílých Karpatech. Užovka stromová na východě Moravy byla potvrzena vůbec poprvé roku 1984 v Bílých Karpatech v oblasti Žítkové. Výskyt zde přechází i do oblasti Horné Súče na Slovensku a pokračuje až k Trenčínu. Zde, ale i  na jiných místech, mnoho starousedlíků, ale i chalupářů tuto užovku zná, a nijak se jí neobávají, dokonce o ni i pečují. Nyní se ukazuje, že existují další oblasti výskytu a jednou z nich jsou Kosteliska. Je to území v nivě říčky Kyjovky na Hodonínsku . Prolíná se tu mozaika vodních ploch, rákosin, luk a lesíků. Zde byla před několika lety objevena malá, ale prosperující populace. Je tedy jasné, že tento had je přítomen i v regionu jižního Slovácka, ale nejsou úplně zřejmé hranice rozšíření. Také na dolním toku řeky Vltavy u Krňan existuje zjevně prosperující populace. A možná ji najdeme i na jiných místech. Had pravděpodobně v souvislost se změnou klimatu rozšiřuje svůj areál. Máme se bát ? Rozhodně ne! Had není jedovatý a jeho kousnutí, pokud už k němu dojde, není nebezpečné. Navíc - podle francouzských herpetologů tento had vytlačuje zmiji, takže na místech, kde se setkáme s touto užovkou už zmiji nenajdete.

Pomnožte ji hledat! Ptáte se jak ? Pomůže každý údaj s fotografií hada, označený datem a místem. V dnešní době je nejlepší digitální foto poslat e-mailem. Pokud naleznete svlečku hada (takovou tu košilku, kterou hadi několikrát ročně svlékají), pošlete ji i s datem a místem nálezu klasickou poštou. Zájem je také o informace o výskytu hadích vajíček na kompostu (vypadají jako prasklé pingpongové míčky), případně jedinců, kteří byli nešťastnou náhodu usmrceni ať již na silnici či při kosení luk. Pokud se ukáže, že jde o jiného hada, třeba užovku hladkou, i to jsou cenné údaje, které pomohou rozšířit naše znalosti.

V současné době zpracovává bakalářskou práci o rozšíření této užovky Natalie Šimunková na katedře zoologie UPOL v Olomouci, pod vedením docenta Milana Veslového. Informace, fotografie a podobně můžete poslat přes QR kód v úvodu nebo na ceskofotizamenis@seznam.cz a/nebo autorovi tohoto článku.

Zdroje

Edgar, P. & Bird, D. R., 2006: Action Plan for the Conservation of the Aesculapian Snake (Zamenis longissimus) in Europe. In Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats. Council of Europe, Strasbourg, France.

Lác, J., 1970: K rozšireniu a variabilite užovky stromovej (Elaphe longissima, Laur.) – Ochrana fauny, Bratislava, 4: 19-27.

Mikátová, B., Vlašín, M. & Zavadil, V., 2001: Atlas rozšíření plazů v České republice – AOPK ČR Brno: 257.

Mikátová, B., Vlašín M.,2012 : Rozšíření a biologie užovky stromové (Zamenis longissimus) na území národních parků Podyjí a Thayatal a v jejich blízkém okolí. Thayensia (Znojmo) 2012, 9: 51–81

Musilová R & Zavadil V., 2008: K historii a vývoji areálu užovky stromové (Zamenis longissimus) v Poohří. Zoologické dny, sb. abstraktů: 137-138.

Papežík P., 2016 :Ekologie a rozšíření užovky stromové (Zamenis longissimus Laurenti, 1768) ve Vlárském průsmyku (CHKO Bílé Karpaty) Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra zoologie a ornitologická laboratoř

Vlašín, M.,1984: Užovka stromová na Moravě. – Vertebratologické zprávy, Brno: 98-102.

Vlašín, M., Mikátová, B., 2007: Metodika sledování výskytu plazů v České republice. ČSOP Veronica, Brno, 39 s

Vlašín M., Mikátová B. 2013 :Užovka stromová v národních parcích Podyjí a Thayatal a jejich okolí. Veronica 2013/2-3:52-53