Článek
Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Rozsah území těchto zón dělá asi jedenáct procent původně navržené plochy. Předchozí vláda se vůči Evropské unii zavázala vymezit akcelerační zóny o rozloze 2685 kilometrů čtverečních, současná vláda jejich rozsah snížila na 297 kilometrů čtverečních.
Debata o akceleračních zónách neustává. Další rozvoj větrných parků by se měl zaměřit na lokality, kde jsou dobré větrné podmínky, odpovídající infrastruktura a kde je nízký konflikt se zdravotním vlivem na obyvatelstvo a vlivem na životní prostředí. Vždy by se měl zohlednit i vliv těchto zařízení na ptáky a netopýry. Zatím ale bylo vyvinuto jen málo ekonomicky efektivních kompenzačních opatření ke snížení rizika kolize. Je třeba si uvědomit, že rozvoj větrné energie znamená také zvyšující se se riziko konfliktů.
Vzhledem k rychlému tempu rozvoje se zatím nedostatečně rozvíjejí zmírňující opatření ke snížení úmrtnosti ptáků a netopýrů v důsledku kolizí s větrnými turbínami. Je třeba hodnotit jejich vliv ze senzorického, aerodynamického a kognitivního hlediska ptáků. (Ještě jiný je pohled z hlediska netopýrů, ale to ji mimo rámec tohoto pojednání). Většina úhynů ptáků ve větrných elektrárnách nastává v důsledku kolize s pohybujícími se lopatkami rotoru turbíny. Zraková ostrost a časové rozlišení zraku umožňují ptákům vyhýbat se překážkám a pronásledovat kořist za plného letu i za slabého osvětlení. Ve srovnání s lidmi mají ale ptáci úzké frontální zorné pole. V otevřeném vzdušném prostoru proto ptáci nemusí vždy vnímat překážky před sebou, čímž se zvyšuje riziko srážky. Ke snížení možnosti srážky může dopomoci zajištění vizuálních signálů: zlepšit viditelnost listů rotoru, což ptákům umožní včas provést úhybný manévr. Experimentální laboratorní studie ukázaly, že natření jednoho z listů rotoru na černo může pomoci zvýšit viditelnost. V laboratorním prostředí se testoval potenciální vliv sedmi vzorů lopatek (pruhované, stupňovité, celé černé, červené atd) na kvalitu obrazu na sítnici u poštolek amerických (Falco sparverius). Pasivní vizuální signály mohu zlepšit viditelnost lopatek rotoru, což ptákům umožní včas se jim vyhnout.
Laboratorní experimenty ukázaly, že natření jedné ze tří lopatek rotoru na černo minimalizuje rozmazání vnímaného obrazu pohybem (Hodos 2003). Na základě toho vědci doporučili další terénní testy s plným černým vzorem jednoho listu turbíny, aby se zjistila jeho praktická účinnost při snižování úmrtnosti. Ukázalo se, že tento vzor vede k největšímu efektu ve snižování rozmazání vizuálního vjemu pohybem. Hypotézu, že by natření zvýšilo viditelnost lopatek a že by to snížilo míru úmrtnosti otestovali norští ornitologové ve větrné elektrárně Smøla v Norsku. Roční míra úmrtnosti byla u turbín s jednou natřenou lopatkou významně snížena (o více než 70 %) ve srovnání se sousedními kontrolními (tj. nenatřenými) turbínami. Aplikace kontrastního nátěru na listy rotoru významně snížila riziko kolize u řady ptáků. Ošetření mělo největší vliv na snížení úmrtnosti dravců; po nátěru nebyla zaznamenána žádná úmrtí orla mořského. Natírání u provozovaných turbín však bylo náročné na zdroje, protože musely být natírány na místě (pomocí horolezecké techniky). Pokud by se ale provedlo před zahájením výstavby, tyto náklady by se minimalizovaly.
Pokud tedy jde mořské orly (a nejen ty norské), vidí větrníky s jednu černou lopatkou daleko lépe než ty nenabarvené. Co to takhle zkusit i u nás?
Zdroje :
Hodos, W. (2003). Minimization of motion smear: Reducing avian collisionswith wind turbines. Period of performance: July 12, 1999-August 31,2002. (NREL/SR-500-33249). Retrieved from Golden, Colorado,USA. https://www.nrel.gov/docs/fy03o sti/33249.pdf
