Hlavní obsah

Má vlněný svetr menší dopad na životní prostředí než svetr z polyesteru?

Foto: Pixabay

Při posuzování dopadu jakéhokoliv výrobku na ŽP se většinou bere dopad na emise sklenikových plynů. Jenže je to složitěší a to je třeba si přiznat.

Článek

Záleží na tom, který dopad srovnáváme. A taky jestli myslíme svetr z české ekofarmy, která udržuje louky, které by jinak zarostly. A nebo jestli myslíme běžný svetr z obchodu, jehož vlna je většinou z Austrálie, Nového Zélandu či Patagonie. To jsou dva různé svetry a odpověď bude u každého jiná.

Dopad na přírodu. Z hlediska dopadu použitého svetru jako odpadu je lepši vlna. Neprodukuje mikroplasty a je rozložitelná

Český ekosvetr. Extenzivní pastva ovcí může podporovat druhově bohaté louky. Ekologické farmy navíc také poskytují maso v biokvalitě.

Korporátní svetr. Pastva ovcí nemusí být vždy přínosem. Třeba v Austrálii, kde může naopak chov ovci některé biotopy ničit a podporovat dezertifikaci. Vlna se musí zpracovávat a pak vozit přes celou planetu. Finančně to vychází, environmentálně moc ne.

Dopad na klima. U skleníkových plynů na kilogram vlákna je to trochu jinak.

I nejnižší odhady pro vlnu (10–12 kg CO₂/kg) jsou několikanásobně nad novým polyesterem (2,5–3 CO₂ /kg). Ovšem výsledek u vlny závisí na tom, jak se emise ovcí (produkuji metan a CO2 v průběhu celého svého života) rozdělí mezi vlnu a maso. Pokud je ovce chována hlavně kvůli masu a péči o louky, připadne vlně menší díl emisí, který muže být srovnatelný s polyesterem. Navíc polyester se vyrábí z ropy a je tedy z neobnovitelných zdrojů. V průběhu celého „života“ polyesterový svetr produkuje mikroplasty, které se dostávají při praní do odpadních vod a putují až do moře, protože je v čistirnách většinou nezachytíme. Uhlíková stopa polyesterového svetru je trochu falešná, protože se bere jen výroba. Po konci životnosti skončí typicky ve spalovně (nelze jej recyklovat) a při spálení se uvolní další uhlíkové emise.

Závěr: Obecně šetrnější není ani jeden svetr. Polyester vychází lépe pro klima a zábor půdy: na kilogram vlákna se vypustí několikrát méně skleníkových plynů než u vlny, hlavně kvůli metanu z trávení ovcí. Vlna vychází lépe v tom, co zůstane v přírodě: nerozpadá se na mikroplasty. Vlna z místní ekofarmy, která pastvou udržuje louky, může být dobrou volbou i pro krajinu. Nejvíc ale rozhoduje, jak dlouho svetr nosíme: kvalitní kus nošený roky má menší dopad než levný kus z jakéhokoli materiálu vyhozený po jedné sezóně.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz