Článek
Mám silný pocit, že dnes má člověk největší šanci se zorientovat problémech. Když chce, může si podstatné informace sehnat přímo z domova prostřednictvím svého počítače. Jak je tedy možné, že někteří přesto stále věří tomu, že na Šumavě, v prvních zónách národního parku, se mělo proti kůrovci bojovat kácením. Myslím, že těch důvodu je celá řada, ale významných je asi pět :
1. Antiekologismus
„Vypálit, počůrat, posolit.“
U nás je velmi silný odpor proti environmentálním organizacím, který zasel už Václav Klaus, který se posléze ztrapnil knihou Modrá nikoliv zelená planeta. I když v této knize předpovídal pravý opak toho, co se ve skutečnosti stalo, mnohá jeho úsloví , např. „Ekologie není věda“ nebo „Ochrana životního prostředí je třešnička na dortu“ žijí svým vlastním životem. Pokračoval v tom i Miloš Zeman, který považuje ekologické organizace za škůdce společnosti (viz citát). Mnozí lidé sice nemají na problém vyhraněný vlastní názor, ale rádi se přidají na stranu „kácečů“ prostě jenom tak.
2. Strach
„Co když nám kůrovec sežere i stromy na zahradě?“
Spousta lidí považuje přírodu za nebezpečnou, s obavami sledují množství klíšťat v lese, výskyt zmijí a přemožení hrabošů. Obávají se, že příroda puštěná ze řetězů nás zahubí. Do toho ranku patří i ponechání části přírody bez zásahu. V tomto rejdišti divoké přírody pak podle nich vyskočí jak čertík ze škatulky kůrovec. A může pak napadnout cokoliv. Tento strach je živen i obavou, že ochránci přírody chtějí, aby se kůrovec ponechal bez kontroly i v hospodářských lesích, že kůrovec patří ke zvláště chráněným druhům a podobné nesmysly.
3. Dezinformace
„Kůrovec, jak hnědý mor, blíží se k nám od Bavor.“
Pokud člověk začne získávat většinu informací z alternativních (dezinformačních) médií a sociálních kanálů, dříve či později se přestane orientovat v realitě. A i když se osobně může přesvědčit, jak to na Šumavě vypadá, neudělá to. Zjevná protichůdnost informací získaných na sociálních sítích není překážkou, protože účelem těchto zpráv není vytvářet reálný obraz, ale zahltit prostor balastem, ze kterého si každý vybere to, co mu nejlépe zapadá do jeho světonázoru. Káceči investovali spoustu peněz do manipulace, do korumpování známých či vlivných osobností (Zeman). Existuje celá řada lidí, kteří prostě nejsou schopni registrovat jasná fakta, a tak hledají alternativní výklady skutečnosti. Je zřejmé, že vyvrácení lží takto naočkovaným lidem je jen ztrátou času. Přesto není úplně zbytečné se zapojovat do diskuze, ať už na internetu, v práci nebo u oběda doma. Neboť smyslem dezinformace není hádat se s někým, kdo zná pravdu, ale dostat na svou stranu neinformované.
4. Osobní finanční a sociální problémy
„Nevím, jak vyjdu s penězi, a ještě splácím dluhy. Někteří se mají tak dobře, že jim ještě zbývá čas přivazovat se ke stromům.“
Antiekologicky orientovaní lidé často patří k těm, kteří v životě dosáhli jen málo úspěchů. Věří, že společnost je neprávem ponižuje kvůli tomu, že neměli štěstí. Domnívají se, že jsou ve skutečnosti lepší než ostatní. Dřevařů, kteří chtěli pod záminkou kůrovce vyplenit národní park Šumava, se pak zastávají na protest. Nemají rádi tzv. chytráky. A pokud se nakonec ukázalo, že chytráci měli na Šumavě pravdu, je to jen další důvod je nenávidět.
5. Příslušnost k „cechu“, stavovská čest
„O les se starají lesníci, ti tomu rozumějí.“
Lesníci jsou historický cech. Byl vytvořen bohatými vlastníky lesa (šlechtou) k tomu, aby zajistili kácení lesů navzdory protestům místních obyvatel. Teprve později byli nuceni (za Marie Terezie) les sázet, a to ještě ve zcela nevyhovující druhové skladbě. Cech funguje tak, že se vlastních lidí zastane i když lžou, podvádějí, kradou. V okamžiku, kdy začnou mít , či dokonce veřejně projevovat jiný názor, než je ten stavovský, cech je zavrhne. Postupuje v podstatě ve třech krocích. V prvním se snaží šiřitele apokryfních názorů označit za pomatené a nabízí jim ruku k návratu do lůna cechu. V druhém kroku označí šiřitele jiných názorů za zaprodance protistrany a snaží se dokázat, že za to dostává od někoho peníze. Ve třetím kroku „vyvrhele“ zlikvidují, většinou ne fyzicky, ale vyloučí ho ze všech stavovských organizací náležitě ho poplivou. Proto také lesnické organizace a instituce působí navenek jako názorový monolit.
Shrnutí
Národní park Šumava není žádný experimet. Postupuje se zde už 15 let v souladu se základním posláním národních parků. Správnost bezzásahového řežimu v přírodních zónách parku je rok od roku zřjemější. Než to uznají dezinformátoři, tak to bude ještě nějaký čas trvat.
Zdroje :
chromeextension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2025/12/gelnarova_web.pdf
https://www.databazeknih.cz/knihy/co-vypraveji-sumavske-smrciny-86089
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/bezzasahova-zona-np-sumava-se-asi-rozsiri-novy-plan-musi-schvalit-ministerstvo-a-rada-parku-45143
