Článek
V soutěži o nejhloupější název národního parku by u nás mohlo vyhrát jedině České Švýcarsko. Já vím, je to jen slovní hříčka, máme také Českou Sibiř, Českou Kanadu, Moravskou Amazonii. Ale představte si, kdyby byl ve Švýcarsku národní park nazvaný „Švýcarské Česko“. Asi blbost, ne?
Ale název není tak důležitý. Tento národní park byl vyhlášen v roce 2000. Hlavním předmětem ochrany se staly unikátní pískovcové útvary a na ně vázaný biotop a jako jeden z hlavních cílů bylo ponechání alespoň části území bez zásahů, ponechat zde divočinu. Jenže pár desítek let od vyhlášení je pro přírodu jen okamžik, a tak lesní porosty byly z větší části v takovém stavu, jak je zanechali lesníci po staletích hospodaření a ani zdaleka se nedá říci, že cíle bylo dosaženo. Navíc se začaly projevovat důsledky globálního rozvratu klimatu způsobného člověkem.
V národním parku vypukl v červenci 2022 během vlny veder velký lesní požár. Zasáhl více než 1 060 ha plochy parku a hasilo jej asi 700 osob. V reakci na to tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková odvolala ředitele Správy národního parku České Švýcarsko Pavla Bendu. Podle ní dostatečně nekomunikoval s obcemi a nezvládl krizové řízení. Na jedné straně je třeba ocenit, že se ministryně snažila vyvodit personální důsledky, což se za jejího předchůdce nedělo (vzpomeňme otravu Bečvy a vysmátého ředitele inspekce). Na druhé straně je třeba říci, že neodvolala toho pravého.
Kvůli požáru se chtěli obyvatelé osady Mezná, kde shořely tři domy, soudit. Podle nich mohlo vedení parku ničivému požáru zabránit. V reakci na to desítky přírodovědců a expertů v oblasti ochrany přírody a životního prostředí podepsaly výzvu k vládě a parlamentu ČR, ve které mj. praví: „O lesích je třeba přemýšlet v perspektivě, která přesahuje lidské generace. Nebylo by moudré, kdybychom pod vlivem akutně působících emocí na tuto perspektivu zapomněli a pokoušeli se změnit zákonem daný režim v bezzásahových zónách. Smyslem obnovy přirozených přírodních systémů je - mimo jiné - právě prevence škod, které vznikají lidem a podnikání. Žádáme proto veřejnost i veřejnou správu, aby i nadále podporovala tento lidem prospěšný proces, svěřený do rukou odborníků na správách národních parků.“
Jako příklad správného postupu lze uvést požár ve Švýcarském národním parku. (Ano, to je ten národní park, který leží skutečně ve Švýcarsku v blízkosti Rakouských hranic a je nejstarší v Evropě). V šedesátých letech minulého století tam propukl požár, který tehdejší ředitel zakázal hasit uvnitř parku a všechny sily se soustředily na hašení na hranicích parku. Následně byl na vedení parku vyvíjen silný tlak, aby uměle obnovil zničení porosty borovice limby (Pinus cembra). Tomuto tlaku ředitel odolal, nedovolil vysadit ani jeden strom a dnes patří tato vyhořelá dolina k nejhodnotnějším územím divočiny ve Švýcarsku. Také v našem (Českém) Švýcarsku je už několik let po požáru vidět, že příroda tuto disturbanci zpracovává a pokud se podstatná část ponechá samovolnému vývoji, bude to opravdu důležitá ukázka přírodních procesů.
Ačkoliv bylo zjištěno a opakovaně jasně řečeno, že vedeni parku nemohlo požáru zabránit a ani nemohlo snížit jeho rozsah, hledá se viník mezi oblíbenými otloukánky, což je ochrana přírody. Ano, možná se dalo udělat více razantních opatření na kontaktu národního parku s obcemi. Ovšem po bitvě je každý generál. Nikdo nemohl mít zkušenosti s požárem tohoto rozsahu. Také druhý důvod, „nezvládnuti krizové situace“, je celkem podivný, protože do vedeni instituce typu národního parku se rozhodně nevybírá odborník na krizové řešení. Takový člověk (údajný krizový manažer) byl před lety vybrán do vedení NP Šumava (Jan Stráský), který ovšem následně krizi vůbec nezvládl, jen ji zhoršil. Přesto, že si osobně vážím nasazení hasičů a smekám klobouk před jejich výkony, domnívám se že jejich nejvyšší velení situaci úplné nezvládlo a velelo hasit uvnitř parku, zatímco se mělo soustředit na ochranu lidských sídel. A pokud je už třeba hledat viníka, tak už je známa osoba, která požár úmyslné založila. Jeho rozsah však je daný dramatickou změnu klimatu. Sice nás exprezident Václav Klaus poučoval, že klimatická krize neexistuje a jeho ideologický pobratim půl-ministr životního prostředí naopak ohlásil, že v Česku klimatická krize skončila, ale pravda není ani jedno. Skutečným viníkem jsme ovšem my všichni, kteří svým plýtvavým způsobném života uvolňujeme do atmosféry obrovské množství CO2 a způsobujeme tím globální rozvrat klimatu.
Zdroje:
Požár v NP České Švýcarsko | Oficiální webové stránky NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. www.npcs.cz [online]. [cit. 2024-12-02].
K Hřensku dorazily stovky hasičů, letadla kvůli větru zůstala na zemi. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-07-30].
https://denikreferendum.cz/clanek/34349-otevreny-dopis-podpora-narodnim-parkum
