Článek
Kormoránů žije po celém světě asi 45 druhů a všechny jsou rybožravé, což je často staví do pozice konkurenta člověka. To platí i pro kormorána velkého (Phalacrocorax carbo), druh který je rozšířen na celém světě vyjma Jižní Ameriky a Antarktidy. Velikostí připomíná husu, ale je štíhlejší. Má dlouhý zahnutý zobák a nohy opatřeny plovací blánou. České jméno je převzato z francouzského cormoran. Do francouzštiny se dostalo jako zkratka latinského corvus marinus, což znamená „mořský havran“ Starší český název je nesyt, což pěkně vystihuje kormorání vlastnost nenasytně se cpát rybami. Kormorán jich může za den spotřebovat až 1 kg.
V Česku se kormoráni pokoušeli neúspěšně zahnízdit již v minulosti, ale první stálá kolonie vznikla na jižní Moravě až v roce 1982. V roce 2001 hnízdilo na našem území asi 200 párů, v roce 2010 přibližně 350 párů kormoránů v šesti koloniích. Během zimního období k nám pravidelně putuje deset až patnáct tisíc těchto ptáků ze severských zemí. Česko se tak stalo významnou migrační cestou pro početná hejna kormoránů a dochází tak k enormnímu vyžíracímu (predačnímu) tlaku na rybí společenstva. Na popud rybářů a myslivců byl vyřazen ze seznamu zvláště chráněných druhu ČR. I přes tyto skutečnosti zůstává kormorán druhem, který je takzvaně obecně chráněn podle čl. 5 evropské směrnice o ptácích. Je tedy možné regulovat jeho stavy odstřelem, ale má tom jistá omezení. Například není možné ptáky střílet v hnízdních koloniích. Což je dobře, protože právě takovým způsobem se na Slovensku zničila hnízdní kolonie na tzv. Kormoráním ostrově v Podunají a dones se to uvádí jako odstrašující případ zpackané regulace početnosti.
Je ovšem pravda, že kormoráni způsobí ročně škody za desítky milionů korun. Paradoxem je, že škody hradí rybářům stát, stejně jako u zvláště chráněných druhů, ačkoli k nim kormorán už deset let nepatří. U vlka je to pochopitelné, jeho početnost (až na výjimky) nelze kontrolovat odstřelem či odchytem. Ale proč kormorán ? A hlavně : rybáři přeměnili rybníky v necky plné ryb. A pak se diví. Rybníky totiž mají také další velice významné funkce. Vedle nesporné krajinotvorné hodnoty poskytují životní prostředí celé řadě zvláště chráněných druhů organismů, mají funkci odbourávání znečištění a také zachycení vody v krajině. Problém je, že ve vodním zákoně není nic o plnění mimoprodukčních funkcí rybníků. V praxi to pak vypadá tak, že majitelé rybníků nechtějí být v produkcí kaprů nikým a ničím omezováni. Konkurenční boj je natolik silný, že rybníkáři použijí jakékoliv dostupné technologie, chemikálie a živiny, jen aby ještě zvýšili již tak neúnosnou produkci kaprů. V ekonomii se takováto devastující hospodářská soutěž nazývá „závod ke dnu“, což u rybníkářů má i silnou sarkastickou příchuť. Dalším paradoxem je, že přirozené rybniční ekosystémy se zachovaly pouze tam, kde jsou rybníky chráněny jako zvláště chráněné území (např. Lednické rybníky) a/nebo tam, kde převažuje rekreační funkce (např. Máchovo jezero). Všechny ostatní rybníky jsou vystaveny závodu ke dnu, tedy soupeření rybářských společností, kdo vyrobí levnějšího kapra.
Díky chovu kapra je kvalita vody v českých rybnících katastrofální. V posledních desetiletích se zde zabydlely sinice a řasy, především kvůli obecnému nadbytku živin, zejména fosforu. Pole jsou často hnojena umělými hnojivy s vysokým obsahem fosforu, který se z půdy snadno vymývá. Je tedy velmi obtížné zabránit nadměrnému vstupu fosforu do rybníka. A tam, kde do rybníka dostatečné množství fosforu nepřitéká, tam ho rybáři kvůli produkci dodávají. Kvalita vody v hospodářských rybnících se zhoršuje s tím, jak se zvyšuje produkce rybníků.
Na jedné straně má české rybnikářství slavnou historii, krajinotvorný a hydrologický význam. Na druhé straně produkuje zničené vodní ekosystémy, zakalenou vodu, plnou kaprů. Nalezení ideálního postupu není snadnou záležitostí, přesto se to na mnoha rybnících může podařit, když budeme opravdu chtít. To, že s rybníky není něco v pořádku ukazuje nadmíru plasticky právě kormorán. A platí to, co již před 200 lety napsal ukrajinský dramatik Nikolaj Gogol : „Nezlob se na zrcadlo, když máš křivou hubu.“
Zdroje :
Šebela, M., Vlašín, M.,1983: Hnízdění kormorána velkého na Moravě. Naší přírodou 3/83: 10-11
https://ebird.org/species/grecor?siteLanguage=cs
https://www.ecosia.org/search?q=rybn%C3%ADky+a+kormor%C3%A1ni&addon=chrome&addonversion=7.2.0&method=topbar&addon=opensearch
https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A1chovo_jezero
