Článek
V poslední době se množí případy otrav vzácných dravců, ale i domácích zvířat karbofuranem. Čistý karbofuran je zákonem o chemických látkách (157/1998 Sb.), klasifikován jako vysoce toxický a nebezpečný životnímu prostředí. Karbofuran byl ale obsažen (ve vysoké koncentraci) ve volně prodejných přípravcích, takže jeho dostupnost je mnohem větší, než u jiných jedů využívaných k úmyslnému trávení zvířat. Konečně jsme se dočkali prvního rozsudku nad člověkem, který takové trávení provedl (https://archiv.ihned.cz/c7-66917710-12fpk7-5b0d906aed07fe4), ale pachatelů musí být ve skutečnosti desítky, možná stovky a dopadení většiny z nich je nepravděpodobné.
Otrava káně lesní karbofuranem je pro tisk zajímavá zprava, otrava orla už je spektákl, ke kterému se sjíždějí televizní štáby. Ale jaksi za oponou se skrývá mnohem horší divadlo. Sta a tisíce otrávených ptáků nezákonně použitým přípravkem Stutox II. Je to rodenticid (přípravek k hubení hlodavců) ve formě granulované návnady k použití v zemědělství, zahradnictví a lesním hospodářství. Účinná látka je fosfid zinečnatý.
Ústřední kontrolní zkušební ústav zemědělský povolil před pěti lety výjimku z obecného zákazu, který platí na úseku rostlinolékařských předpisů. Udělal to nezákonně a krajně nešťastně (http://jedem.adam.cz/clanek-2020020041-stutox-ii-nove-povolena-plosna-aplikace-sedlakum-problem-s-hrabosi-nevyresi-a-prirode-uskodi.html) Povolil plošné rozmetaní otrávené návnady na likvidací hrabošů. Upozorňuji, že před tím se musel přípravek vkládat ručně do nor hrabošům a nora se musela zaslepit (zašlápnout) , aby se k návnadě nedostal necílový živočich. Takže místo stovek travičů jich rázem byly tisíce. Toto povolení bylo naštěstí pozastaveno. Zajímavé je, že počty hrabošů klesly v místech, kde se přípravek aplikoval stejně jako v místech, kde nikoli. Přesto je Stutox nadále povoleným jedem a jak je v praxi aplikován - je otázkou.
V zákoně o ochraně přírody a krajiny je stanoven obecný zákaz „škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů“ (§50) s tím, že takto je chráněn i jejich biotop, který je vymezen jako životní prostředí určitého druhu. Pokud chce kdokoli škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů, a tedy mimo jiné do jejich biotopu, musí mu k tomu orgán ochrany přírody (předem) povolit výjimku podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, a to buďto v individuálních případech formou rozhodnutí na žádost, anebo vůči blíže neurčenému okruhu osob formou opatření obecné povahy. Zabývám se výzkumem užovky stromové a přesto, že jim neubližuji, musím mít na jejich odchyt výjimku. Všichni zemědělci, kteří byť v dobré víře aplikují na poli modrozelené granulky Stutoxu se dopouštějí přestupku na úseku ochrany přírody, protože uživatelé zemědělských pozemků potřebují k aplikaci Stutoxu rozhozem výjimku od orgánu ochrany přírody na všech pozemcích, které jsou biotopem zvláště chráněných druhů živočichů. Rozhazování Stutoxu na zemědělské pozemky totiž je v mnoha oblastech a na mnoha místech zcela jednoznačně škodlivým zásahem do biotopu celé řady zvláště chráněných druhů živočichů, zejména sov, dravců a jiných druhů ptáků, ale i některých savců.
To, zda určité místo je biotopem určitého zvláště chráněného druhu a jestli před aplikací Stutoxu na určitém pozemku bude zapotřebí povolení výjimky podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny , je příslušný orgán ochrany přírody povinen posoudit předem, jako předběžnou otázku, a tedy před zamýšlenou aplikací. Je pak zákonnou povinností každého vlastníka či uživatele zemědělských pozemků, aby se aplikací Stutoxu nedopustil zakázaného zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů a je jeho povinností, aby se o tom informoval u příslušného orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody (typicky například krajský úřad) je povinen mu v tomto směru poskytnout informaci i přiměřené poučení, zejména jak požádat o povolení výjimky.
Bývá žurnalistickým obyčejem lkát nad úbytkem ptáků v zemědělské krajině, často se zdůrazňuje, kolik ubylo vrabců polních a domácích. Ale už se tak moc nelká nad širokým použitím jedů v průmyslovém zemědělství, které se bere jako samozřejmost. Samozřejmost tak jasnou, jako že zemědělství je třeba řídit jako firmu a kdo nezvyšuje výnosy, toho otrávíme. Možná, že se ptáte, proč o tom mluvím teď, kdy počty hrabošů (přirozeně) klesly pod hladinu škodlivosti a žádané velké chemické manévry se nekonají. Ale právě proto, že se před pěti lety se hraboši přemnožili, lze očekávat během dvou tří let jejich gradaci znovu.
