Článek
Vážený pane ministře,
v prosinci 2024, tedy zhruba před rokem, byl na návrh EU snížen status ochrany vlků podle Úmluvy o ochraně evropských volně žijících živočichů a přírodních stanovišť . Tento krok poškodil reputaci EU jakožto globálního zastánce ochrany přírody. Tento politicky motivovaný a nevědecký obrat v ochraně vlků byl skutečně široce kritizován vědci, odborníky na ochranu přírody i environmentálními organizacemi. Věda však hovoří jasně: zatímco populace vlků se v některých zemích EU obnovuje, a to především díky jejich přísné ochraně, v šesti ze sedmi biogeografických regionů EU má tento druh stále nepříznivý stav z hlediska ochrany (data z období 2013–2018, které vykazuje zpráva o ochraně přírody podle článku 17). Iniciativa pro velké šelmy v Evropě vyjádřila vážné obavy ohledně návrhu na snížení statusu vlka , protože se „nezdá být opodstatněný“ a rozhodnutí o ochraně a managementu volně žijících živočichů by měla být „založena na spolehlivých vědeckých poznatcích, nikoli (pouze) na politických důvodech“. Navzdory této situaci EU novelizovala svou stěžejní směrnici o stanovištích a přesunula vlka z přílohy IV (přísně chráněný) do přílohy V (chráněný). Členské státy EU mají do 15. ledna 2027 na provedení této cílené změny do vnitrostátního práva, ale mohou se také rozhodnout nesnížit status ochrany tohoto druhu na svém území. Rádi bychom vás také upozornili na dva probíhající soudní spory týkající se rozhodnutí o statusu ochrany vlka a zdůraznili, že informované rozhodnutí by mohlo být učiněno pouze na základě jejich výsledků. Tímto dopisem níže podepsané organizace občanské společnosti vyzývají vás a vaši vládu, abyste nesnižovali status ochrany vlka na svém území a abyste zintenzivnili úsilí o dosažení koexistence vlků a venkovských komunit. Navzdory nedávné změně právních předpisů EU Komise potvrdila možnost, aby si členské státy zachovaly vyšší status ochrany vlka. Změna směrnice o stanovištích navíc neruší povinnost členských států dosáhnout a udržovat příznivý stav ochrany daného druhu. Je skutečně nezbytné, aby každá země podnikla nezbytné kroky ke splnění tohoto požadavku. Dne 12. června 2025 Evropský soudní dvůr znovu potvrdil, že stav ochrany chráněného druhu musí být posouzen a dosažen v každé jednotlivé zemi, nikoli napříč většími, přeshraničními regiony. Kromě toho jsou zohledněny ekonomické, sociální a kulturní požadavky, jakož i regionální a místní požadavky.
Nejdůležitější je, že Evropská agentura pro životní prostředí dosud tato data neanalyzovala za účelem stanovení stavu populací na regionální úrovni. Žádné rozhodnutí o provedení snížení stupně ochrany a/nebo aktivním řízení populací vlků by nemělo být přijato dříve, než transparentní, aktualizované a vědecky podložené údaje o populaci potvrdí, že taková rozhodnutí neohrozí dlouhodobé přežití populací. Jsme odhodláni přispět k nadcházející veřejné konzultaci o datech pro nový cyklus podávání zpráv a nadále budeme k dispozici, abychom členským státům poskytli odpovídající podporu pro řádné monitorování populací vlků. V návaznosti na výše uvedené jsme pozorovali, že snížení stupně ochrany vlka také podkopává stávající úsilí o podporu koexistence mezi vlky a místními komunitami, protože podporuje mylné vnímání, že lov vlků je řešením problematiky ochrany hospodářských zvířat. Desítky let získaných znalostí by neměly být zastíněny politickými debatami o lovu. Vědecké důkazy ukazují, že komplexní strategie pro soužití lidí a velkých masožravců je nezbytná pro účinné zmírňování konfliktů a podporu dlouhodobé ochrany přírody. Správné hospodaření s (extenzivně) chovanými zvířaty a přijetí preventivních opatření jsou nejracionálnější, nejúčinnější a společensky přijatelnou metodou prevence predace . Kompenzační systémy mohou zvýšit toleranci, pokud jsou podmíněny zodpovědnými postupy chovu hospodářských zvířat, aby zůstaly spravedlivé a udržitelné. Ústředním bodem této strategie koexistence je aktivní zapojení zúčastněných stran – zejména zemědělců – které musí mít přístup ke spolehlivým informacím a technické podpoře poskytované veřejnými institucemi a zkušenými odborníky. Rozhodovací procesy by měly být transparentní a založené na vědeckých důkazech, etických principech a právních závazcích. Ochrana velkých masožravců se musí v konečném důsledku vyvíjet směrem k inovativnímu modelu, který integruje prevenci, podmíněné kompenzace, zapojení zúčastněných stran a vědecky podloženou správu věcí veřejných, podporovanou iniciativami v oblasti informování veřejnosti a vzdělávání. Ochrana vlků v Evropě není jen otázkou ekologického významu, ale také odrazem našeho závazku k ochraně biodiverzity a hodnot koexistence a tolerance. Vlci jsou nedílnou součástí evropského přírodního dědictví a hrají zásadní roli v udržování rovnováhy ekosystémů a biodiverzity. Návrat vlka do částí Evropy, kde byl tento druh dříve vyhuben, je značným ochranářským úspěchem, který nesmí být ohrožen. Z výše uvedených důvodů vás níže podepsané organizace důrazně naléhavě žádají, abyste nesnižovali status ochrany vlka na vašem území a zajistili zavedení opatření na podporu soužití.
S pozdravem
Patrick ten Brink, generální tajemník
European Environmental Bureau,
jménem níže podepsaných organizací (213 organizací)
(https://eeb.org/en/library/over-200-ngos-call-on-national-ministers-to-uphold-wolf-protection/)
S ohldem na to, že jmenovaný ministr slavnostně ukončil klimatickou krizi, tak by se mohl věnovat plně chraně přírody. Vlci, těšte se !
