Článek
Petice „Několik vět“ byl dokument, vypracovaný hnutím Charta 77 na jaře roku 1989. Hlavními iniciátory byli Václav Havel, Jiří Křižan a další. Já jsem ji podepsal na festivalu trampských písní Porta, a myslel jsem si, že to mám spočítané, že si pro mě přijdou. Nedošlo mi, že v té době měl komunistický režim (naštěstí) úplně jiné starosti – totiž zrovna se chystal do propadliště dějin. Nedávno jsem text vyhrabal a zajistil jsem, že některé jeho části ani po více než třiceti letech neztratily aktuálnost.
Tak třeba bod 3, kde petice žádá „aby přestaly být kriminalizovány a pronásledovány různé nezávislé iniciativy a začaly být konečně chápány i vládou jako to, čím v očích veřejnosti už dávno jsou, totiž jako přirozená součást veřejného života a legitimní výraz jeho různotvárnosti.“
A jako to vypadá dnes? Předseda vlády Babiš říká: „Pan Patrik z Dětí Země je největší škůdce pro váš život. Proč? Je to člověk, který je posedlý zdržováním výstavby dálnic.“ Miroslav Patrik k tomu podotýká : „Jde o klasický syndrom bezmoci mocných, kteří ve svém populismu a egoismu odmítají základní principy fungování demokratického právního státu, neboť se domnívají, že stačí dát pokyn a zvýšit hlas a vše se ihned vyplní, a to bez ohledu na různé nezávislé státní struktury. A jelikož ve své moci nemají nevládní sektor, jako jsou spolky, tak proti němu aspoň bojují svými silnými výrazy, neboť navíc se nezmohou.“
Anebo bod 4: „Aby byly sdělovací prostředky i veškerá kulturní činnost zbaveny všech forem politické manipulace a předběžné i následné skryté cenzury a otevřeny svobodné výměně názorů a aby byly legalizovány sdělovací prostředky, působící dosud nezávisle na oficiálních strukturách.“
Na prvý pohled se zdá, že cenzura byla zrušena, a že si každý říká co chce, v diskusích, blozích a na sociálních sítích dokonce i vulgárně a urážlivě. Ale podívejme se například na pořad veřejnoprávní televize „Hyde Prak – Civilizace“. Člověk by čekal, že se tam bude frekventovaně objevovat environmentální téma. A opak je pravdou. Kde je mizení druhů, otravy řek, kůrovcem zničené smrkové plantáže, spalovaní plastů, stavební zákon a další témata? Myslíte, že to lidí nezajímá? Ó nikoliv. To je právě ta skrytá cenzura: „To by se nelíbilo panu premiérovi a to zase panu prezidentovi, tak to tam nedáme.“
A na závěr bod 6: „Aby byly všechny chystané a uskutečňované projekty, které mají natrvalo změnit životní prostředí v naší zemi a předurčit tak život budoucích generací, neodkladně předloženy k všestrannému posouzení odborníkům a veřejnosti.“
Ano, máme proces posuzovaní vlivů na životní prostředí (EIA), ale seriosní diskuse se až na výjimky nevede. Vezměte si třeba dálnici přes Posázaví nebo přes Český ráj. Koná se jednostranné posouzení propagátorů stavby, kteří si vymýšlejí i manipulují, ano i nestoudně lžou a veřejnoprávní media k tomu stydlivě mlčí(až na pořad Nedej se). Žijeme v informační společnosti a z médií se řine mnoho slov. Několik vět nám ale stále chybí.
