Hlavní obsah

Nové nálezy užovky stromové na Moravě

Foto: Mojmír Vlašín

dospělá užovka stromová

Užovka stromová se u nás vyskytuje vzácně, na několika vzájemně izolovaných lokalitách.

Článek

Užovka stromová je druh hada, který se v posledních letech těší značnému zájmu jak ze strany odborné tak i laické veřejnosti. Jedná se o druh, který u nás dosahuje severní hranice svého areálu a proto se stává vhodným objektem sledování. (např. Musilová et al. 2008, Vlašín a Mikátová 2015). Na území Česka jde o druh kriticky ohrožený. Užovka stromová se u nás vyskytuje vzácně, na několika vzájemně izolovaných lokalitách. Moravské populace v Podyjí a v Bílých Karpatech jsou okrajovými výběžky souvislého areálu v sousedních zemích. Výskyt užovky stromové v Podyjí nad Znojmem byl znám již od první poloviny 20. století. První publikovaný údaj o výskytu na Znojemsku zaznamenává Radkofsky z Chvalatic u Vranova nad Dyjí (in Adolph 1929). Nález z okolí Mašovic publikoval Ambrož (1931). První nález pro Bílé Karpaty publikoval Vlašín (1984). V obou těchto oblastech jsou od osmdesátých let 20. století užovky monitorovány trvale a jedná se dnes už o tisíce nálezů. Třetím místem výskytu užovky stromové na Moravě je ptačí park Kosteliska - jedná se o malou, izolovanou populaci a byla objevena teprve v roce 2022. Zde již byly nalezeny desítky jedinců. Mimo to ale existuje celá řada ojedinělých nálezů z Moravy. Tak například Müller (in Heinrich 1856) udává nález z podhůří Pálavy, snad Bulhary. Další údaje (Pohořelice, Čejč) uvádí Vogel (1952). Podrobněji se však o těchto nálezech nerozepisuje, neuvádí ani přesná data nálezu, ani zda se jedná o jeho vlastní či převzaté údaje. Zmiňuje se pouze, že se jedná o nálezy z posledních pěti let (tedy pravděpodobně z časového období 1947-1952). Výskyt užovky stromové na těchto lokalitách však již po roce 1952 potvrzen nebyl. Z Břeclavska byl později zaznamenán pouze nález z Lednice (Jeniš in litt.). Vzhledem k ojedinělosti nálezu je však možné předpokládat, že se jednalo o náhodný nález nepůvodního jedince. Zavadil et al (2015) uvádí bez bližších podrobností nález Gajdy z Lanžhota (obora Soutok). Na druhé straně z území Rakouska je tato užovka známá z oblasti Hohenau (Cabella et al 1985) a ze Slovenska z oblasti Děvínské Kobyly (Kminiak 2005).V těchto souvislostech je velice zajímavý nález ze dne 11.7. 2025 v oblasti zámecké zahrady v Břeclavi poblíž zámku (48.7610161N, 16.8766392E). Pří běžné údržbě zahrady traktorovou sekačkou se podařilo F. Šalkovi objevit vyhřívající se užovku přímo v trávníku. Vzhledem k tomu, že v lokalitě se běžně vyskytuje užovka obojková a hladká, tak se jevilo jako nepravděpodobné, že by se zde syntopicky vyskytovala i užovka stromová. Po té, co se užovku podařilo chytit a fotograficky dokumentovat se potvrdilo, že se jedná opravdu o užovku stromovou. Za zmínku pak stojí ještě jeden nález užovky stromové z 18.8.2025, kterou objevil místní rybář poblíž rybníku Včelínek (48.7581900N, 16.8724708E). Lokalita je od zámecké zahrady vzdušnou čarou vzdálena cca 400 m. I tento nález byl naštěstí dokumentován fotograficky.

Náhodné nálezy tohoto tajemného hada jsou rozesety po celé republice, ale v naprosté většině případů se v daném místě nález neopakoval a tak je ho možno přisoudit bud jedincům uprchlým ze zajetí či úmyslně vypuštěným. Vyloučit však nelze ani možnost náhodného závleku s nákladní dopravou. Oba nálezy z Břeclavi však ukazují na to, že se možná v brzké budoucnosti dočkáme objevení zatím neznáme či znovuzrozené životaschopné populace na Břeclavsku.

Psáno pro časopis Veronica

Literatura

Adolph, R. (1929): Herpetologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. Příroda, Brno, 22 (3): 99-103.

Ambrož, J. (1931): Z přírodopisu Znojemského kraje. Krása našeho domova, Praha 23: 90-92.

Vlašín M. & Mikátová B.,2007: Metodika sledování výskytu plazů v České republice. Metodika ČSOP č. 35. ČSOP, Brno: 39 s

VLAŠÍN M. (1984): Užovka stromová na Moravě. – Vertebratologické zprávy (Brno), 98–102,1984

VOGEL Z.1952: Rozšíření užovky aeskulapovy na území Československa. Časopis Národního muzea, Řada přírodovědná 121(1): 8-18.

HEINRICH A.,1856: Mahrens und k.k.Schlesiens Fische, Reptilien und Vogel, Brno, 200 s.

MIKÁTOVÁ, B., Jeřábková L., 2023 : Atlas rozšíření plazů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

MIKÁTOVÁ, B., PELLANTOVÁ, J. et VLAŠÍN, M. 1989: Amphibia and Reptilia in South Moravian Region. - Acta Mus. Nat. Pragae, 45, B: 121-180.

KMINIAK M. 2005. Obojživelníky (Amphibia) a plazy (Reptilia). Pp. 146-151. In: MAJZLAN. O. et al.: Fauna Devínskej Kobyly. .APOP, Bratislava, 184s

CABELA A., GRILLITSCH H., TIEDEMANN F. (2001): Atlas zur Verbreitung und Ökologie der Amphibien und Reptilien Österreich: Auswertung der Herpetofaunistischen Datenbank. Naturhistorisches Museum in Wien.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz