Článek
O Thajsku toho moc nevíme. Dozvídáme hlavně o probíhajícím konfliktu s Kambodžou a že se v oblasti kolem chrámu Preah Vihear bojovalo kvůli sporu o podobu hranice z roku 1907. Jinak se Češi zajímají o Thajsko hlavně jako o místo pro své dovolené. Thajsko je ovšem zajímavé svojí jedinečnou přírodou a nastupující rok 2026 přináší v této souvislosti Thajcům (jak už to tak bývá) jednu dobrou a jednu špatnou zprávu.
Tou dobrou zprávu je, že jedna nejohroženějších kočkovitých šelem na světě, považovaná v Thajsku za vyhubenou, byla nečekaně objevena v jižním Thajsku. Jde o kriticky ohroženou kočku plochočelou (Prionailurus planiceps). Její rozšíření je velmi mozaikovité, protože je vázána na mokřady a vodní plochy. Je velká asi jako domácí kočka, má širokou hlavu s plochým čelem, což jí dalo jméno. Tato kočka, stejně jako její příbuzná kočka rybářská, se zaměřuje především na lov ryb a obojživelníků. Po téměř třech desetiletích bez potvrzených pozorování v Thajsku se na fotopasti podařilo zachytit samici s mládětem v mokřadní oblasti na jihu země.
Ta špatná zpráva zní, že v roce 2026 chystá Thajská vláda megaprojekt dopravního koridoru v oblasti Kra Isthmus Land, jehož cílem je zkrátit dobu přepravy nákladů mezi Tichým a Indickým oceánem. Navrhovaný koridor by sestával z víceproudé dálnice a dvoukolejné železniční tratě přes úzký pas poloostrova, od Chumphonu v Thajském zálivu až po Ranong na břehu Andamanského moře. Bude sice zahrnovat tunely a estakády, ale z větší části bude tvořit pozemní betonovou bariéru, která přeruší pohyb volně žijících živočichů.
Oblast Kra není jen tak ledajaká krajina. Ekologové ji nazývají „Kra Ecotone“: vzácná kontinentální přechodová zóna, kde se příroda jihovýchodní Orientální oblasti setkává s přírodou reprezentující Australsko-oceánský bioregion. Tam, kde se bioregiony potkávají, bývá biodiverzita vysoká. A právě zde jsou poslední lokality kočky plochočelé, která přežívá v provincii Narathiwat. Nejbližší paralelou je panamská šíje, kde úzký pruh pevniny spojuje kontinenty a rozděluje dva oceány.
Chystaný dopravní koridor zde zahrnuje nejzávažnější dlouhodobé riziko – fragmentaci biotopů. Jakmile jsou populace volně žijících živočichů odděleny silnicemi, železničními tratěmi a průmyslovámi areály, snižuje se genetická rozmanitost a často to vede k vyhubení některých druhů. Thajsko si nemůže dovolit brát to jako abstraktní problém. Zdravé mangrovové a lužní lesy spolu s mokřady poskytují vodu, úrodnou půdu, ochranu před povodněmi a odolnost vůči změnám klimatu. Ochránci přírody správně upozorňuji, že projekt musí projít posouzením vlivů na životní prostředí (EIA). Pokud nebudou k dispozici základní terénní data, není možné v přípravě projektu pokračovat. Pokud Thajsko zvažuje záměr v hodnotě bilionu bahtů (1 bath je asi 0,66 Kč), ekologické náklady musí být posuzovány se stejnou vážností jako náklady na výstavbu – a správnými odborníky s využitím transparentních výchozích dat.
Biolog Kitichate Sridh (emeritní profesor Univerzity prince Songkhla) k tomu říká :
„Kra Ecotone je národním i globálním přírodním dětstvím. Pokud nelze dopravní koridor vybudovat se smysluplnými ochrannými opatřeními, která by tento živý ekoton chránila, nejmoudřejším postupem je radikálně jej přehodnotit a nebo jej zrušit.“
Zdroje :
https://www.bangkokpost.com/opinion/opinion/3166509/land-bridge-will-harm-nature. View our policies at http://goo.gl/9HgTd and http://goo.gl/ou6Ip. © Bangkok Post PCL. All rights reserved.
