Článek
Říká se, že v Bibli je téměř všechno, ale ve Švejkovi je úplně všechno. Tak například část „V zázemí“, kde Hašek popisuje inspekce vojska a kde generál von Fink dává nesmyslné pokyny, je nečekaně aktuální. Všichni věděli, že von Fink je blázen, ale protože je generál a šlechtic, nikdo se to neodvážil říci nahlas. Dílem jeho nesmyslné rozkazy plnili a dílem ignorovali. Hašek tak před sto lety kongeniálně popsal situaci, kdy prezident USA, nepochybný klinický blázen a narcis, vydává dekrety o tom, jak má vypadat sprcha a žvaní, co mu slina na jazyk přinese. Ale protože je prezident a republikán, nikdo se mu neodváží odporovat. Respektive, ti co se mu odvážili odporovat, jsou již v propadlišti dějin. Generál von Fink se shodu okolností objevuje ve slavném románu na ukrajinském bojišti u Lvova, což ještě podtrhuje domněnku, že je předobrazem Trumpa.
Ovšem skutečnost přebijí románovou předlohu. Americký prezident Donald von Trump v dopise norskému premiérovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet na mír poté, co nedostal Nobelovu cenu za mír. Trumpův dopis je odpovědí na krátkou zprávu, kterou mu poslal Störe o nesouhlasu s plánem uvalit cla na evropské spojence kvůli tomu, že odmítají úsilí amerického prezidenta získat za každou cenu Grónsko. Störe Trumpovi následně vysvětlil, že Nobelovu cenu za mír neuděluje norská vláda, ale nezávislý Nobelův výbor. Trump připomíná věřícího, který se naštve na boha a rozhodne se proto zmlátit kostelníka. Ale ještě spíš připomíná malého pětiletého kluka, kterému odmítali dát jeho oblíbenou hračku. Prezident nedostal Grónsko, a tak kope kolem sebe a je mu úplné jedno, jestli kope do kamaráda a nebo do nepřítele. Korunu tomuto absurdnímu dramatu dala venezuelská opoziční politička a skutečná laureátka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová. Předala americkému prezidentovi svou medaili a ten si ji rozhodl ponechat, přestože je podle Nobelova výboru nepřenosná. Žurnalisté jsou na rozpacích, ale já si myslím, že ze strany Machadové šlo o kanadský (a možná i trochu Gronský) žertík. A jak říká klasik Karel Jaromír Erben: „Hraj si, tu máš kohouta!“, tedy o pokus uklidnit rozeřvané dítě. Ale jak víme, v Polednici to dopadlo špatně.
Americká demokracie se mi vždy zdála velice „pevná v kramflekách“. I když tady byly doby, kdy demokratické principy byly porušovány, vždy se prosadili kontrolní mechanismy. Mccarthismus po druhé světové válce znamenal lavinu obvinění z podvratné činnosti nebo velezrady, bez ohledu na důkazy. Aféra Watergate vypukla poté, co do sídla Demokratické strany v v roce 1972 násilně vnikli pracovníci aparátu republikánského prezidenta Richarda Nixona. Dokonce i podněcovaní k násilí ze strany současného prezidenta USA a následný útok na budovy obou komor Kongresu americká demokracie ustála. Současné střečkování prezidenta už ovšem otcové zakladatelé Spojených státu nepředpokládali a je otázkou, zda to americká ústava ustojí.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/trump-gronsko-norsko-store-nobelova-cena-miru.A260119_094234_zahranicni_bro
