Článek
Vlajkový druh (anglicky flagship species, doslova druh - vlajková loď) je v biologii ochrany přírody označení pro takový druh živočicha (vzácně i rostliny), který byl vybrán za účelem získání podpory pro ochranu biodiverzity na daném místě. Většinou jde o všeobecně známý druh zvířete, který plní roli symbolu, popularizuje určitou problematiku. U rostlin či hmyzu je to problematičtější. Člověk přijímá 80 % informací zrakem a tak oko živočicha je pro hodnocení objektu zcela zásadní. A jak říká australský ekolog Hugh Posshingham: „Je těžké zahledět se do očí rostlině.“ K tomu dodávám jen to, že zatímco některé druhy živočichů lze chránit úplné mimo jejich původní ekosystém (například sokoli stěhovaví hnízdí na New Yorských mrakodrapech), u rostlin to jaksi z principu většinou nejde.
Koncept tzv. vlajkového druhu vznikl v 80. letech minulého století. Mezi neznámější patří nosorožec dvourohý, tygr indický nebo vlajkonoš ze všech neznámější: panda velká, která se dostala dokonce do loga mezinárodní organizace na ochranu divoké přírody WWF. A právě u pandy se často uvádí, že její ochranou se podařilo zachránit i jiné druhy, žijí ve stejném prostředí. Například bažant diamantový nebo langur čínský. Čínský režim nemá zájem na skutečné ochraně přírody a jeho hlavním heslem je ekonomický rozvoj. Ovšem Čínská lidová republika považuje pandu velkou za národní ikonu. Pokud jde o ní, jde vše stranou. Někdy ale opatření na ochranu nějakého vlajkového druhu mohou selektivně podporovat některé druhy a jiné zase potlačovat, takže výsledky mohu být problematické.
Znak WWF
Je správné, že určité druhy jsou vytahovány do popředí, i když jiné druhy by si to , objektivně měřeno, zasloužily více? Většina odborníků pracujících v ochraně přírody si myslí, že ano. Důvod je jednoduchý: peněz na záchranu všech ohrožených druhů je mnohem méně, než by bylo potřeba. A to jak těch mezinárodních, či vládních anebo nevládních. Za takové situace je třeba vybírat. Na ochranu orla mořského, krásného majestátního ptáka, je jednodušší sehnat peníze než na ochranu páchníka hnědého, což je brouk, který ani není hezký, žije v trouchu odumírajících stromu a smrdí. A proto se vybírají živočichové atraktivní. Problematické ale může být u marketingové kampaně, ve které vlajkové druhy figurují, pokud vybrané finanční prostředky a další pomoc jsou jen zcela minimálně použity k ochraně vlajkového druhu. V takové situaci může být podobná kampaň označena jako zavádějící a vyvolat u dárců nedůvěru. Dárci, kteří se o podobné situaci dozví, pak mohou v budoucnosti přehodnotit své rozhodnutí posílat finanční dary na účely ochrany přírody.
Jako základní podklad pro stanovení ohroženosti druhu se bere celosvětový červený seznam, to je soupis všech ohrožených druhu světa, který každoročně vydává právě WWF. Tam se druhy dostávají podle celé řady kritérií, k nimž patří početnost populace, populační trendy (přibývání, ubývání), postavení v ekosystému a podobně. Existují ovšem i červené seznamy jednotlivých kontinentů či států.
Pro výběr, kterému druhu dát při ochraně přednost, se někdy používá představa záchranného batohu. Vychází z myšlenky, že člověk, který je schopen do malého batohu sbalit všechny důležité věci na přežití, se v divočině zachrání spíš než ten, který má velký batoh nacpaný zbytečnostmi. Tedy i druh, který ke své záchraně nepotřebuje „velký batoh“ , ale jen menší prostředky a snadnější opatření je vhodný, aby se mu věnovala pozornost. Zvířata s velkým batohem, jako je panda velká a tygr indický přežívají jen tehdy, pokud na ně příslušné vlády uvolní z politických důvodů enormní „batoh peněz“.
Jiným přístupem k výběru druhů může být zařazení druhů do skupiny evolučně jedinečných a globálně ohrožených. Zde jsou zapsány druhy, které představují unikátní evoluční větev a mají málo příbuzných. Patří sem například axolotl mexický, velemlok čínský a nebo madagaskarský primát ksukol ocasatý. Zánik těchto druhů může znamenat nezvratnou ztrátu informací o evoluci, které jsme ještě neprozkoumali. A může to mít i zcela praktické důsledky. Například zmíněný axolotl mexický má jedinečné regenerační schopnosti. Jejich prozkoumání by mohlo znamenat pokrok i humánní medicíně.
A jak je to u nás? Většina české veřejnosti považuje přírodu u nás za ohroženou. Vychází to z průzkumu na FSS Masarykovi univerzity v Brně (Krajhanzl, Chabada, Svobodová 2018): Podle 76 % respondentů je problémem mimo jiné úbytek různých druhů živočichů a rostlin. Většina české veřejnosti se staví vstřícně k ochraně volně žijících živočichů v České republice. V otázce, zda podporovat, či nepodporovat výskyt následujících živočišných druhů, vyjádřilo podporu 76 % pro rysy, 66 % pro zubry, 62 % pro vlky, 57 % pro medvědy a 54 % pro bobry. Když však spolky, které se právě ochranou volně žijících živočichu zabývají, žádají aby například v rámci stavby dálnice byla respektována ochrana zvláště chráněných druhů, málo kdy se jich media, soudy a široká veřejnost zastane.
Najednou se vynoří názor, že dálnice jsou důležitější než vlk, a přehrady důležitější než perlorodka.
A kde je těch 76 % ?
.
Zdroje:
Vlajkový druh - Slovníček - Koláčkova galerie motýlů. motyli.kolas.cz [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné online.
Global Species Programe: how WWF classifies species. wwf.panda.org [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné online. (anglicky)
Vlajkový druh – Enviwiki. www.enviwiki.cz [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné online.
Moynes, E,Bhathe, V.P.,; Brennan, Ch: Flagship Species: Do They Help or Hurt Conservation?. Frontiers for Young Minds. 2021-06-21, roč. 9. (anglicky)
Russell, S.,2023: What is a Flagship Species?. Environment Co [online]. 2023-02-20 [cit. 2025-08-23]. Dostupné online. (anglicky)
Krajhanzl, K., Chabada, T., Svobodová R.,(2018): Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí. Reprezentativní studie veřejného mínění. Muni-pres. Masarykova univerzita Brno
Dellamore Ch., 2021:Soutěž popularity a ochrana přírody. National geografic 5/2021
