Hamburk narazil na hranice Energiewende. Evropa potřebuje jádro, obnovitelné zdroje a více trhu

Německá energetická transformace narazila na problém, který nelze vyřešit dalším politickým prohlášením ani zvýšením dotačních pobídek. Hamburk, jedno z nejvýznamnějších průmyslových a obchodních center Evropy, přestal od 2. listopadu 2026 přidělovat nové připojovací kapacity velkým odběratelům elektrické energie. Omezení se týká zejména nových projektů s požadovaným příkonem přesahujícím 1,5 MVA v síti vysokého a středního napětí. Výjimky existují pro vybrané projekty nezbytné veřejné infrastruktury. První období omezení má trvat do konce září 2027.

Provozovatel Hamburger Energienetze přiznává, že žádosti o nové připojení dosáhly přibližně tří gigawattů, zatímco dosavadní maximální zatížení městské sítě činí kolem 1,8 gigawattu. Přenosová společnost 50Hertz navíc nedokázala dodržet původní harmonogram rozšiřování propojení mezi nadřazenou přenosovou soustavou a městskou distribuční sítí. Na situaci upozornil také český server Epoch Times, který ji zasadil do širšího kontextu německé energetické transformace (Hamburger Energienetze, 2026a; Forgeng, 2026).

Hamburk se tak stal názornou ukázkou rozporu mezi politickými ambicemi a technickými možnostmi hospodářství. Země, která chce elektrifikovat průmysl, dopravu i vytápění, zjišťuje, že nemá dostatečně připravenou infrastrukturu pro připojování dalších velkých spotřebitelů. Potíže přitom nevznikly přes noc. Rozšiřování kapacit bylo plánováno již od roku 2017. Současný stav proto vyvolává otázku, zda německá energetická politika nepodcenila vzájemnou závislost výroby, přenosu, akumulace a spotřeby elektrické energie.

Německá Energiewende představuje jeden z nejrozsáhlejších energetických experimentů v moderních evropských dějinách. Jejím cílem bylo omezit závislost na fosilních palivech, vybudovat energetiku založenou převážně na obnovitelných zdrojích a současně opustit výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách. Poslední tři německé jaderné bloky Emsland, Isar 2 a Neckarwestheim 2 ukončily provoz 15. dubna 2023.

Německo tím vědomě vyřadilo významnou část stabilního nízkoemisního výkonu právě v období, kdy se evropské hospodářství připravovalo na rostoucí spotřebu elektřiny. Podle Fraunhoferova institutu dodaly zbývající jaderné elektrárny během svého posledního provozního roku přibližně 29,5 TWh, tedy 6,3 procenta čisté výroby elektřiny. Následný výpadek byl z hlediska celkového množství vyrobené energie kompenzován růstem obnovitelných zdrojů, nižší spotřebou a zahraničním obchodem s elektřinou. Současně klesala výroba z fosilních paliv (Fraunhofer ISE, 2024).

Znamená to, že německý odchod od jádra nezpůsobil okamžitý nedostatek elektřiny. Takové tvrzení by odporovalo dostupným údajům. Problém je však podstatně složitější. Roční množství vyrobené elektřiny neříká vše o schopnosti energetické soustavy dodávat potřebný výkon ve správném okamžiku, na správném místě a za přijatelnou cenu. Jaderná elektrárna poskytuje předvídatelný výkon, zatímco výroba ze slunce a větru kolísá podle přírodních podmínek. Rozdíl mezi těmito zdroji proto nelze vyjádřit pouze porovnáním jejich roční produkce.

Právě zde se nachází zásadní slabina německého přístupu. Odstavení jaderných zdrojů samo o sobě nezpůsobilo nedostatek hamburských transformátorů. Zároveň však odebralo soustavě jednu z možností stabilní nízkoemisní výroby a zvýšilo význam ostatních zdrojů, akumulace, přeshraničního obchodu a odpovídající přenosové infrastruktury. Energiewende je tak širším systémovým rámcem dnešního problému. Hamburská krize připojovacích kapacit ukazuje, jak obtížné je uskutečnit energetickou přestavbu, pokud se její jednotlivé části nerozvíjejí souběžně.

Evropská energetika přitom nepotřebuje rozhodovat, zda zvítězí atom, vítr nebo slunce. Potřebuje jejich účelnou součinnost. Stabilní jaderné elektrárny mohou tvořit jednu z opor výrobního mixu, obnovitelné zdroje využívat dostupné přírodní podmínky a akumulační technologie vyrovnávat rozdíly mezi výrobou a spotřebou. Vodík může postupně nacházet uplatnění při dlouhodobějším ukládání energie a především v průmyslových procesech, které nelze snadno přímo elektrifikovat. Každá technologie má své ekonomické přednosti i technická omezení.

Problematice akumulace a decentralizace jsme se věnovali již v článku Bateriové království. Jeho základní myšlenka vycházela ze změny vztahu mezi místem výroby a místem spotřeby elektřiny. Pokud lze část produkce ukládat přímo v průmyslových areálech, obcích nebo domácnostech, nemusí se každá vyrobená kilowatthodina okamžitě přepravovat prostřednictvím rozsáhlé přenosové soustavy (Cikán, 2026a).

Právě tímto směrem by se měla ubírat podstatně větší část energetických investic. Kombinace fotovoltaických elektráren, menších větrných turbín a bateriových úložišť vytváří možnost částečně vyrovnávat výrobu a spotřebu přímo v místě odběru. Vodní elektrárny a zejména přečerpávací soustavy mohou podle místních podmínek poskytovat další regulační a akumulační kapacity. Takové uspořádání sice neodstraní potřebu velkých elektráren a přenosových vedení, může však snížit zatížení sítě a omezit závislost některých odběratelů na vzdálených zdrojích.

Základní potíž současné energetické politiky spočívá v poněkud iracionálním zacházení s touto soustavou vzájemně závislých technologií. Politická pozornost se často soustředí na instalovaný výkon obnovitelných zdrojů, zatímco otázka jejich skutečné využitelnosti v čase, dostupné skladovací kapacity a nákladů na přenos ustupuje do pozadí. Přibývají fotovoltaické parky a větrné elektrárny, avšak schopnost přemístit jejich výrobu do období zvýšené spotřeby se nerozvíjí vždy stejným tempem.

Baterie přitom nejsou pouhým doplňkem obnovitelných zdrojů. Umožňují přenášet část denní výroby do večerních hodin, vyrovnávat krátkodobé výkonové špičky a za vhodných podmínek odlehčovat distribuční soustavě. Pro dlouhá období bez slunce a větru však samotná běžná bateriová úložiště zpravidla nestačí. Potřebujeme kombinaci akumulace, řiditelné výroby, pružné spotřeby a odpovídajících síťových kapacit.

Stavět energetickou politiku pouze na množství nově instalovaných větrníků proto není rozumné. Rozhodujícím měřítkem by měla být schopnost soustavy spolehlivě zásobovat odběratele při co nejnižších celkových nákladech. Ty zahrnují výrobu, akumulaci, přenos, záložní výkon i případná omezení produkce.

Velké větrné elektrárny s vodorovnou osou otáčení představují vyspělou a v mnoha lokalitách hospodárnou technologii. Jejich rozměry, prostorové nároky a dopady na krajinu však současně vyvolávají konflikty s místními obyvateli. Neměly by být automaticky považovány za jediné přijatelné řešení využití větrné energie (Cikán, 2026b).

Alternativu pro určité druhy instalací představují menší větrné turbíny se svislou osou otáčení, označované VAWT. Jejich konstrukční uspořádání umožňuje přijímat vítr z různých směrů bez natáčení celého rotoru proti proudění. Některé typy lze instalovat na menších pozemcích, v průmyslových areálech nebo v blízkosti budov, což otevírá prostor pro místní výrobu elektřiny. V kombinaci se střešní fotovoltaikou a vhodně dimenzovaným úložištěm mohou doplňovat energetické hospodářství menších podniků i domácností.

Také zde je ovšem nutné respektovat fyzikální realitu. Větrné poměry v zastavěném území bývají složité a turbulentní proudění může výkon malých turbín výrazně snižovat. Instalace na střechách navíc vyžadují posouzení vibrací, hlučnosti, statiky a skutečné roční výroby. Americké ministerstvo energetiky proto upozorňuje, že nevhodně umístěná střešní turbína může být méně hospodárná než zařízení na samostatném stožáru (U.S. Department of Energy, 2025).

Právě proto má o použití konkrétní technologie rozhodovat důkladné posouzení místních podmínek a ekonomické návratnosti, nikoliv předem stanovená politická preference. Vertikální turbíny nemusejí vytlačit velké větrné elektrárny. Mohou však rozšířit možnosti výroby tam, kde by výstavba vysokých stožárů byla technicky, prostorově nebo společensky obtížná.

Obce, místní podniky a jednotliví vlastníci nemusejí vystupovat pouze jako pasivní odběratelé. Mohou se podílet na výrobě, akumulaci i sdílení elektřiny a tím posilovat svoji odolnost vůči výkyvům cen a poruchám centrální infrastruktury (Cikán, 2026c).

Hamburský případ současně otevírá otázku energetického zabezpečení datových center. Jejich rostoucí počet a mimořádné požadavky na nepřetržité napájení představují významnou výzvu. Připojení rozsáhlého výpočetního zařízení není srovnatelné s připojením běžné provozovny. Datová centra potřebují značný elektrický příkon a spolehlivé napájení serverů, chlazení i dalších technologií.

Evropská legislativa již s touto skutečností pracuje. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 o energetické účinnosti ukládá provozovatelům datových center s instalovaným příkonem informačních technologií nejméně 500 kW povinnost vykazovat stanovené údaje o energetické náročnosti. U větších zařízení upravuje rovněž využívání odpadního tepla, pokud je technicky a ekonomicky proveditelné. Delegované nařízení (EU) 2024/1364 pak stanoví způsob vykazování ukazatelů udržitelnosti, včetně podílu energie z obnovitelných zdrojů.

Další významný předpis představuje směrnice (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov. Její článek 10 požaduje postupné zavádění vhodných fotovoltaických zařízení na nových nebytových budovách a za určených okolností také na těch stávajících. Rozhodující podmínkou je technická vhodnost a ekonomická i funkční proveditelnost. Pro nové nebytové budovy s užitnou podlahovou plochou přes 250 metrů čtverečních stanoví příslušný termín do 31. prosince 2026.

Evropská unie tedy již vytváří právní předpoklady pro větší energetickou účinnost a místní výrobu elektřiny. Žádný z uvedených předpisů však obecně nenařizuje datovým centrům pokrýt veškerou vlastní spotřebu z místních obnovitelných zdrojů. Právě zde vzniká prostor pro hospodářsky účelná řešení, která by jednotlivé podniky mohly rozvíjet nad rámec zákonných požadavků.

Průmyslový nebo výpočetní areál může kombinovat fotovoltaické panely, malé větrné zdroje, bateriové úložiště a zařízení pro využití odpadního tepla. Správně navržený celek může část spotřeby pokrýt místní výrobou, omezit odběr ze sítě v době špičky a zlepšit hospodaření s energií. Velké datové centrum s příkonem v řádu desítek megawattů pochopitelně nelze zásobovat několika drobnými turbínami. Místní výroba však nemusí znamenat úplnou soběstačnost, aby měla ekonomický a technický smysl.

Výstavba nových datových center by proto měla mnohem důsledněji zohledňovat možnost vlastního energetického zázemí, akumulace a flexibilního odběru. Investoři by měli mít důvod hledat úsporná řešení ještě před tím, než požádají o další megawatty připojovací kapacity. Cenové podmínky by zároveň měly spravedlivě odrážet náklady, které jejich požadavky vyvolávají v distribuční a přenosové soustavě.

Omezení využívání fosilních paliv již dávno není výlučně evropským projektem. Klimatická konference COP28 v Dubaji v prosinci 2023 přijala dohodu, která poprvé výslovně vyzvala k postupnému odklonu od fosilních paliv v energetických soustavách. Připojily se k ní státy s velmi odlišnou hospodářskou strukturou i energetickými zájmy. Jde tedy o široce přijatý mezinárodní směr, přestože mezi jednotlivými zeměmi přetrvávají výrazné rozdíly v představách o tempu a způsobu jeho uskutečnění (OSN, 2023).

Takový přechod má své opodstatnění. Závislost na uhlí, ropě a zemním plynu přináší, bezpečnostní i geopolitické náklady. Evropské hospodářství však současně potřebuje dostupnou energii, předvídatelné investiční prostředí a schopnost obstát v mezinárodní konkurenci. Pokud se dekarbonizační politika začne uskutečňovat bez ohledu na tyto podmínky, může poškodit právě průmyslové a technologické zázemí, na němž její úspěch závisí.

Rozhodující otázkou proto není samotný odklon od fosilních paliv, nýbrž způsob, jakým jej uskutečníme. Německá zkušenost ukazuje rizika politicky předem určeného pořadí technologických změn. Stát dokázal rozhodnout o ukončení jaderné energetiky, avšak nemůže stejným způsobem přikázat, aby se všechny potřebné transformátory, vedení, akumulační kapacity a nové zdroje objevily včas a na správném místě.

Evropa potřebuje energetickou politiku, která bude respektovat technické zákonitosti a ekonomické náklady jednotlivých řešení. Cenová soutěž, soukromé investice a technologická otevřenost mohou pomáhat hledat nejúčinnější kombinaci jaderné energetiky, obnovitelných zdrojů, vodíku a akumulace. Stát musí zachovat odpovědnost za bezpečnost, základní infrastrukturu a férové podmínky trhu. Neměl by však prostřednictvím dotací a administrativních preferencí předem rozhodovat o vítězi každého technologického souboje.

Hamburk není důkazem, že obnovitelné zdroje selhaly. Je varováním před energetickou politikou, která jednotlivé technologie posuzuje odděleně a při jejich prosazování nedostatečně respektuje vzájemné souvislosti. Odstavení jaderných elektráren, nedokončená infrastruktura a rostoucí požadavky na elektrifikaci představují součást širšího německého rozhodování, jehož důsledky dnes dopadají na průmyslové investice.

Silná Evropa se neobejde bez moderní, bezpečné a dostupné energetiky. Transformace energetického mixu však nesmí znamenat postupné oslabování evropského průmyslu ve jménu předem stanovených politických představ. Chceme-li zachovat konkurenceschopnost našeho hospodářství, musíme dát větší prostor trhu, technickému pokroku a odpovědnému podnikání. Energetika budoucnosti nevznikne vítězstvím jediné technologie. Vznikne jejich rozumnou součinností.

Autor: Martin Cikán

FORGENG, Maurice (2026). Síť vysokého napětí v Hamburku zavírá dveře novým projektům. Energetická transformace a datová centra ji dohnala na hranu. Epoch Times, 12. listopadu 2026. Dostupné z: https://www.epochtimes.cz/svet/eu/sit-vysokeho-napeti-v-hamburku-zavira-dvere-novym-projektum-energeticka-transformace-a-datova-centra-ji-dohnala-na-hranu-a307049.html

HAMBURGER ENERGIENETZE (2026a). Fair Grid-Projekt startet am 2. November 2026. Tisková zpráva, 2. listopadu 2026. Dostupné z: https://www.hamburger-energienetze.de/ueber-uns/presse-aktuelles/pressemitteilungen-news/fair-grid-projekt-startet-am-2.-november-2026

HAMBURGER ENERGIENETZE (2026b). Verteilungsverfahren Fair Grid. Oficiální informace provozovatele distribuční soustavy. Dostupné z: https://www.hamburger-energienetze.de/verbrauchen-erzeugen/planen-anmelden/kundenstation/fairgrid

FRAUNHOFER ISE (2024). Status Quo – One Year Since Germany’s Nuclear Exit: Renewable Capacity Expands, Electricity from Fossil Fuels Significantly Reduced. Tisková zpráva, 15. dubna 2024. Dostupné z: https://www.ise.fraunhofer.de/en/press-media/press-releases/2024/status-quo-one-year-since-germanys-nuclear-exit-renewable-capacity-expands-electricity-from-fossil-fuels-significantly-reduced.html

MONARCHISTICKÉ NOVINY (2026a). Bateriové království. Médium.cz, 24. dubna 2026. Dostupné z: https://medium.seznam.cz/clanek/monarchisticke-noviny-bateriove-kralovstvi-257339

MONARCHISTICKÉ NOVINY (2026b). Větrníky nejsou dogma. Dogma je způsob, jakým se prosazují. Médium.cz, 5. února 2026. Dostupné z: https://medium.seznam.cz/clanek/monarchisticke-noviny-vetrniky-nejsou-dogma-dogma-je-zpusob-jakym-se-prosazuji-237161

MONARCHISTICKÉ NOVINY (2026c). Komunitní energetika: energie, která zůstává mezi lidmi. Médium.cz, 26. srpna 2026. Dostupné z: https://medium.seznam.cz/clanek/monarchisticke-noviny-komunitni-energetika-energie-ktera-zustava-mezi-lidmi-313101

MONARCHISTICKÉ NOVINY (2026d). Hlavně ať to nespadne pod stůl. Médium.cz, 7. července 2026. Dostupné z: https://medium.seznam.cz/clanek/monarchisticke-noviny-hlavne-at-to-nespadne-pod-stul-292812

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EU (2023). Směrnice (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti. Úřední věstník Evropské unie. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023L1791

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EU (2024). Směrnice (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov (přepracované znění). Úřední věstník Evropské unie. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32024L1275

EVROPSKÁ KOMISE (2024). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1364 ze dne 14. března 2024 o první fázi vytvoření společného unijního systému hodnocení datových center. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32024R1364

U.S. DEPARTMENT OF ENERGY (2025). Small Wind Guidebook. WINDExchange. Dostupné z: https://www.energy.gov/cmei/systems/windexchange/small-wind-guidebook

ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ (2023). COP28 ends with call to ‚transition away‘ from fossil fuels. 13. prosince 2023. Dostupné z: https://www.un.org/en/desa/cop28-ends-call-%E2%80%98transition-away%E2%80%99-fossil-fuels%E2%80%99s-guterres-says-phaseout-inevitable