Článek
Náklady monarchie můžou být v určitých ohledech větší, ale na druhé straně jsou zde i zisky. Když byla ve Spojeném království svatba prince Harryho a Meghan, stála 32 milionu liber, ale podle analytické skupiny Brand Finance dodala svatba do britské ekonomiky 1,05 miliardy liber, tedy přibližně 30 krát více, než bylo do ní vloženo.
Na položce zisků byli: turisté, reklama, kterou zajistil televizní přenos, vyšší obrat v restauracích, suvenýry související se svatbou nebo královskou rodinou a další (kalkulace zde).
Nejen svatby
Přínos královského rodu Británii však není jenom o svatbách. Monarchie totiž vydělává dlouhodobě.
Za příklad lze uvést korunovaci Karla III. Korunovace je oproti královským svatbám (ty si platí královská rodina ze svých peněz) státní akt a je tedy zaplacena z peněz daňových poplatníků. Samotná korunovace stála v přepočtu cca 2,3 miliardy Kč, v tomto okamžiku většina odpůrců monarchie končí, ale to není konec celého příběhu. Nejenže si musíme uvědomit, že korunovace jsou cca jednou za sedmdesát let (prezidentské inaugurace každých pět let a jsou rovněž z veřejných peněz), ale hlavně se musíme zaměřit na to, jak v důsledku korunovace dopadla. Zde začíná naprosto odlišný pohled, neboť díky korunovaci se Spojené království zaplnilo turisty, kteří využívali veřejnou dopravu, hotely, restaurace atd. a nesmíme opomenout i odbyt upomínkových předmětů apod. Předkorunovační odhady výdělku byly pro odvětví pohostinství ve výši přes 9 miliard Kč (čtyřikrát více než do ní Britové dali, navíc se jedná pouze o jedno odvětví).
Někteří můžou namítat, že korunovace se dějí velmi vzácně a to tedy není důkaz o výdělečnosti monarchie, ale výdělečné jsou i jiné akce spjaté s královskou rodinou a to dokonce i jejich samotná existence. Pro příklad samotná hodnota britské monarchie byla v roce 2017 67 miliard liber (v přepočtu cca 2 biliony Kč).
Brand Finance ve studii Monarchy 2017 (zde) odhaduje, že v roce 2017 do ekonomiky přispěla královská rodina částkou 1,76 miliardy liber.
Do zmíněné sumy analytici započítali odvody královny z Crown Estate (soubor nemovitostí), dále zisky ze značek jako Royal Warrant nebo Coats of Arms, přínos turismu a reklamu, kterou zemi poskytují.
Ze státního rozpočtu přitom královna Alžběta a její rodina v roce 2017 odčerpali 292 milionů liber. Roční náklady monarchie na hlavu (občana) tak byly 4,50 libry (130 korun). Je to kvůli tomu, že královská rodina není odkázána pouze na státní peníze, ale má i své vlastní výnosy. V Lichtenštejnském knížectví dokonce svému knížeti nic neplatí, protože rodina hospodaří na svém majetku.
Jak by to mohlo vypadat v Česku?
Oproti tomu náš Hrad v roce 2017 spotřeboval 522,5 milionu korun. A jaké byly přínosy prezidenta a jeho kanceláře? Dá se říct, že žádné. Prostě prezident nikdy nebude vznešený panovník, a také nebude nijak zajímavý, když je máme po celém světě.
Kdybychom teoreticky obnovili monarchii, tak bychom nemuseli platit dvě kola prezidentských voleb. Pokud bychom panovníkovi vrátili majetek zestátněný po roce 1918, tak by nemusel mít tak vysoký plat (možná by neměl žádný). Z každé svatby, korunovace, panovnického výročí a podobně by mohly plynout peníze a i nějaký ten skandálek v královské rodině by k nám připoutal pozornost, Pražský hrad by byl pravou královskou rezidencí a z protokolu by naší hlavě státu museli ostatní státníci vzdávat pokoru. Již žádné bonmoty, ztrapňující momenty v zahraničí (pokud by se nějaký objevil mohl by nám ještě vydělat), trucující prezidenti a žádní papalášové na Hradě!
Pokud bychom se teď rozhodli obnovit monarchii, tak by se z toho nejspíše stala světová senzace, která by plnila stránky nejen bulváru, to by tedy udělalo jednorázovou reklamu na Česko, pokud bychom s monarchii zavedli i ceremonii korunovace (korunovaci v Evropě pořádá pouze Spojené království), tak bychom byli na pevninské Evropě naprostým unikátem. Taková obnova by znamenala i potenciál pro vytvoření podobné značky, jako má právě britská monarchie a její královská rodina.
Děkuji za přečtení a přeji krásný den.
Autor: Tschechische Länder
