Článek
Krátce po jmenování Jakuba Kříže do Rady vlády pro lidská práva se zvedla obrovská vlna nevole. Organizace jako Amnesty International či spolky sdružené v České ženské lobby začaly ihned požadovat jeho odvolání. Při bližším pohledu na jejich argumentaci však narazíme na zásadní paradox: tyto hlasy nijak nezpochybňují jeho kvalifikaci. I jeho kritici zpravidla výslovně přiznávají, že Křížovu „právní odbornost zpochybňovat nelze“. Jde o akademika s doktorátem působícího na Univerzitě Karlově, autora řady odborných publikací s bohatou zkušeností se zastupováním klientů před Ústavním soudem i Evropským soudem pro lidská práva.
Odborné předpoklady pro členství v radě tedy Kříž prokazatelně splňuje. Co je tudíž skutečnou příčinou tak silného odporu?
Proč chtějí Amnesty International a Česká ženská lobby odvolat Jakuba Kříže?
Odpověď je poměrně prostá. Jakub Kříž zastává z pohledu progresivních organizací „nesprávné“ postoje. Dlouhodobě formuluje konzervativní názory na otázky interrupcí či stejnopohlavního manželství a jako advokát poskytuje právní služby organizacím, jako jsou Hnutí pro život nebo Aliance pro rodinu. Má ale zastávání tohoto pohledu na eticko-právní problematiku automaticky diskvalifikovat odborníka z působení ve vládním poradním orgánu?
Důvody protestů těchto lidskoprávních organizací jsou přitom celkem zjevné. Ony samy totiž prosazují dosti expanzivní a specifický výklad lidských práv. Podle jejich logiky se základním lidským právem pravděpodobně stává i možnost ženy podstoupit potrat de facto kdykoliv. Nejde o žádné zveličování; stačí se podívat do amerického státu Massachusetts, který nedávno, pod vlivem tlaku dost podobných organizací, přijal legislativu fakticky umožňující interrupce po celou dobu těhotenství, čímž odstranil dřívější právní ochranu plně životaschopných dětí.
Podobně radikální vývoj lze sledovat u snah o redefinici institutu rodiny. Zatímco Kříž trvá na vymezení manželství jako svazku muže a ženy, jinde v zahraničí vidíme posouvání hranic zcela jiným směrem. Je tomu např. již několik let, co v Kolumbii, v atmosféře progresivních lidskoprávních výkladů Meziamerického soudu, tamní úřady legálně uznaly polyamorní svazek tří mužů jako rodinu se všemi právy.
Jakub Kříž tento radikální pohled na lidská práva nesdílí a zmínění kritici se jím proto cítí ohroženi. Je však namístě se ptát: neměly by právě skupiny, které ve veřejném prostoru neustále zdůrazňují potřebu diverzity a plurality, vítat přítomnost odlišných názorů v Radě vlády? Širší názorové spektrum by mělo logicky přinést více impulzů k ochraně práv z různých perspektiv.
Problém tkví v tom, že o skutečnou pluralitu těmto organizacím nejspíše nejde. Např. práva věřících stojí na okraji jejich zájmu, nebo jim rovnou překážejí, což se nedávno projevilo například při veřejných diskusích o konkordátní smlouvě. Primárním cílem aktivistické části lidskoprávního sektoru je bedlivě střežit ideologickou čistotu, tedy určovat, kdo zastává „správný“ postoj k potratům či k rodině a kdo již nikoliv. Skutečnost, že jeden konzervativní člen poradního orgánu představuje pro tyto silné organizace tak zásadní nebezpečí, je přinejmenším zarážející.
Jakub Kříž, potraty a manželství: kdo smí určovat jediný správný výklad lidských práv?
Zásadním úskalím celého sporu navíc je fakt, že to, co tyto organizace dogmaticky prohlašují za lidská práva, jimi ve skutečnosti vůbec být nemusí. V současné době je v České republice manželství v občanském zákoníku stále definováno jako svazek muže a ženy. Co se týče ochrany nenarozeného života, sama Listina základních práv a svobod ve svém článku 6 výslovně uvádí, že „lidský život je hoden ochrany již před narozením“. Na tvrzeních těchto skupin tedy v české společnosti nepanuje zdaleka všeobecná shoda; prohlašovat je tedy za lidské právo je poněkud přehnané.
Proč by tedy právě tyto úzce zaměřené organizace měly mít privilegium lustrovat, jaký názor na lidská práva je ten jediný povolený a kdo je oprávněn se jim odborně věnovat? Pokud by měla být podmínkou členství v poradním orgánu vlády naprostá ideologická konformita, Rada vlády pro lidská práva by ztratila svůj primární smysl. Stala by se pouhou ozvěnou jednoho konkrétního názorového proudu, což s ochranou skutečných lidských práv nemá mnoho společného.
Autor: Vojtěch Círus
Použité zdroje
CEMPER, Jan. 2026. Daniel Black a Jakub Kříž v Radě vlády pro lidská práva. Co ukazují jejich veřejné postoje? Médium.cz [online]. 25. 9. 2026 [cit. 5. 10. 2026]. Dostupné z: https://medium.seznam.cz/clanek/jan-cemper-daniel-black-a-jakub-kriz-v-rade-vlady-pro-lidska-prava-co-ukazuji-jejich-verejne-postoje-325031
QULT. 2026. Výzva Babišovi: Zrušte jmenování transfobů a ultrakonzervativců do Rady vlády pro lidská práva [online]. [cit. 5. 10. 2026]. Dostupné z: https://www.qult.cz/babis/
KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY. 2026. Gratulujeme Jakubu Křížovi ke jmenování do Rady pro lidská práva [online]. 25. 9. 2026 [cit. 5. 10. 2026]. Dostupné z: https://www.ktf.cuni.cz/KTF-1132.html?locale=cz&news=30495
ČESKÁ JUSTICE. 2026. Kdo bude chránit práva lidí? O ombudsmana se uchází soudce i advokát [online]. 13. 1. 2026 [cit. 5. 10. 2026]. Dostupné z: https://www.ceska-justice.cz/2026/01/kdo-bude-chranit-prava-lidi-ombudsman/
ČESKÝ ROZHLAS. 2026. Petice za mé odvolání jsem očekával. Mými klienty jsou Aliance pro rodinu i Hnutí pro život, říká Kříž [online]. 29. 9. 2026 [cit. 5. 10. 2026]. Dostupné z: https://radiozurnal.rozhlas.cz/petice-za-me-odvolani-jsem-ocekaval-mymi-klienty-jsou-aliance-pro-rodinu-i-hnuti-9646286
THE GENERAL COURT OF THE COMMONWEALTH OF MASSACHUSETTS. 2026. Chapter 188: An Act Prioritizing Patient Access to Care [online]. Schváleno 10. 8. 2026 [cit. 5. 10. 2026]. Dostupné z: https://malegislature.gov/Laws/SessionLaws/Acts/2026/Chapter188
EL COLOMBIANO. 2017. Los 3 paisas que se casaron en notaría y formaron la primera „trieja“ del país [online]. 12. 6. 2017 [cit. 5. 10. 2026]. Dostupné z: https://www.elcolombiano.com/antioquia/TRES-HOMOSEXUALES-SE-CASAN-Y-FORMAN-LA-PRIMERA-TRIEJA-LEGAL-DE-COLOMBIA-XF6711514
ČESKO. 2012. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 655 [online]. e-Sbírka [cit. 5. 10. 2026]. Dostupné z: https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89?odkazId=38856661
ČESKO. 1993. Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, čl. 6 [online]. e-Sbírka [cit. 5. 10. 2026]. Dostupné z: https://e-sbirka.gov.cz/sb/1993/2?odkazId=27536581
ÚSTAVNÍ SOUD. 2026. Konkordát se Svatým stolcem neprošel přezkumem ústavnosti v rozsahu zpovědního tajemství a zpřístupnění kulturního dědictví [online]. 1. 4. 2026 [cit. 5. 10. 2026]. Dostupné z: https://www.usoud.cz/aktualne/konkordat-se-svatym-stolcem-neprosel-prezkumem-ustavnosti-v-rozsahu-zpovedniho-tajemstvi-a-zpristupneni-kulturniho-dedictvi
