Článek
V této chvíli je situace taková, že poplatníkem koncesionářských poplatků ČT a ČR se ze zákona stává v podstatě každý, kdo odebírá elektrickou energii. Kontrolní orgány proto porovnávají evidenci poplatníků s databázemi odběratelů elektřiny. Od roku 2017 tato veřejnoprávní média obesílají všechny obyvatele, kteří odebírají elektřinu a neplatí poplatky. Vyhrožují pokutami, když se občan do 30 dnů k placení poplatků nepřihlásí nebo nepošle čestné prohlášení, že radiový či televizní přijímač nevlastní. Všichni neplatiči, kteří nesvítí svíčkami a mají ledničku, jsou tedy předem podezřelí, že okrádají veřejnoprávní média a oni sami musí dokazovat, že neokrádají. Ten, kdo je obviňuje, nemusí dokazovat nic. Presumpce neviny zde jaksi nefunguje a ČT nic neopravňuje provádět jakékoliv osobní kontroly domácností. Všichni jsou viníci, pokud sami neprokážou opak.
Podle stejného principu by bylo možné obvinit všechny vlastníky nože z vraždy a vyžadovat, aby oni sami dokázali, že ji nespáchali.
Koncesionářské poplatky nyní činí 135,- Kč měsíčně za televizi a 45,- Kč měsíčně za rádio. Kdo může přijímat TV vysílání, musí platit i za rádiové. Poplatky se kupodivu nevztahují na neslyšící a nevidomé občany a na domácnosti s příjmy nižšími, než 2,15násobek životního minima (musí to každý půlrok znovu dokazovat).
V tuto chvíli platí, že pokud stolní počítač nebo notebook mají tuner VKV/FM nebo DVB-T/T2/C, musí vlastník rozhlasové poplatky rovněž platit.
Z pera ministra kultury Martina Baxy (ODS) však vzešel návrh nového zákona, který si klade za cíl
1. navýšení koncesionářských poplatků
2. rozšíření poplatnosti na všechna zařízení schopná přijímat vysílání, včetně chytrých telefonů, počítačů či tabletů (platit se má jen za domácnost, ne z každého přístroje).
Zákon prošel prvním čtením ve sněmovně a před dalším schvalováním (25. září) jej projednává mediální výbor sněmovny s předsedou Patrikem Nacherem (ANO).
Tato změna by měla do rozpočtu ČT a ČR přinést zhruba 600 000 nových poplatníků. ČT tak stoupne výnos z asi 5,7 miliardy Kč na 7,1 miliardu Kč. ČR stoupnou příjmy z 2 na 2,6 miliard Kč. Ministr Baxa hájí tento nárůst jako nezbytný pro zajištění ekonomické stability obou médií, v nichž se ovšem rozdávají štědré odměny. Loňské vyplacení odměn v ČT ve výši 60 miliónů korun bylo odůvodněno velmi dobrou hospodářskou situací ČT.
Nově budou platit poplatky i firmy a podniky vlastnící přístroje schopné přijímat internet, bez ohledu na to, zda je v těchto firmách užívání internetu či sledování médií zaměstnanci provozními řády zakázáno a trestáno:
Firmy do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají být od platby osvobozeny.
Firmy od 25 do 49 zaměstnanců mají platit pětinásobek poplatku,
Firmy do 99 zaměstnanců mají platit desetinásobek.
Firmy nad 500 zaměstnanců mají platit stonásobek.
Firmy, které pronajímají auta, mají platit rozhlasový poplatek za každý vůz.
Jednou věcí je diskuse o výši, koncesionářského poplatku. Zde by musela nastoupit skutečně nezávislá kontrola, která by posoudila skutečnou hospodářskou situaci médií a vyhodnotila, zda je zvýšení nezbytné, nebo zda by spíše pomohlo provést vnitřní reorganizaci obou médií a odstranit chytré pijavice přisáté na těla obou médií.
V tomto případě také nechceme hodnotit, zda jde skutečně o nezávislá a objektivní veřejnoprávní média. Pokud by totiž šlo jen o politické a propagandistické nástroje někoho, kdo se převléká za stát, nebyl by ze strany občanů žádný důvod takové převlečené PR agentury platit.
Na tomto návrhu je skutečně děsivé pojetí rozšíření agendy poplatníků. Platit by měli všichni, kdo vlastní přístroj, který může teoreticky a potenciálně přijímat vysílání ČT a ČR. Tedy ne ten, kdo přejímá, ale jen by mohl přijímat. Podle této logiky bychom měli být všichni dávno ve vězení i když jsme nic nespáchali a neporušili žádný zákon, protože bychom to mohli udělat.
Přitom není žádný důvod k obavám, že by lidé napojení na internet mohli neoprávněně a zdarma přijímat vysílání ČT a ČR. Velmi jednoduchým a dnes již zcela běžným opatřením lze příjem tohoto vysílání přes internet podmínit registrací, která by umožnila zjistit, zda dotyčný platí či neplatí a příjem mu umožnit nebo blokovat.
Pokud má platit každý, kdo může přijímat internet, nejde fakticky o nic jiného, než o skryté zdanění internetu. Protože oficiálně by to zřejmě neprošlo a narazilo by to na jisté nadnárodní dohody a záruky, bude se to kamuflovat zájmem veřejnoprávních médií a téměř všichni občané v zemi se preventivně označí za zloděje.
Námitek je více:
Asociace provozovatelů soukromého vysílání tento návrh označuje za skrytou daň, která nespravedlivě zatíží zejména firmy.
Neexistuje jasné vymezení toho, co přesně má veřejnoprávní služba zahrnovat, což brání efektivnímu plánování a kontrole využití veřejných prostředků. Opakované návrhy na modernizaci této definice byly ministerstvem kultury ignorovány.
Návrh je především nespravedlivý. Firmy budou nuceny platit poplatky i za zařízení, která nejsou využívána k příjmu vysílání, což je v mnoha případech dokonce technicky nemožné. Mnoho firem, kde je sledování televize nebo poslech rádia zakázán, bude zatíženo nespravedlivými náklady.
Navýšení poplatků může být považováno za nedovolenou státní podporu, což by vyžadovalo notifikaci Evropské komise.
Součástí navrhované novely je také ustanovení o automatickém navyšování poplatků v závislosti na míře inflace. Podle návrhu by se poplatky automaticky zvyšovaly o 6 %, pokud by součet ročních mír inflace přesáhl 6 %. Takový mechanismus je nebezpečný precedent, který může vést k nekontrolovanému růstu nákladů pro domácnosti a firmy.
Opozice, zejména hnutí ANO a SPD, proti novele bojuj argumentem, že veřejnoprávní média by měla být financována ze státního rozpočtu, což by podle nich zajistilo spravedlivější systém a vyloučilo by nemravné zavádění skrytých daní, zdanění internetu apod.
Co bych musel udělat, abych neplatil koncesionářské poplatky? Samozřejmě vyhodit televizi i rádio, to platí již dnes. Dále bych nesměl vlastnit počítač s napojením na internet a pouze tlačítkový telefon. To vše bych musel těmto médiím dokazovat, abych se vyhnul pokutám a exekuci. Musel bych se fakticky registrovat u těchto médií jako neplatič, což je skutečně kocourkovská logika. Je to téměř totéž, jako kdyby se tu usadila loupežnická banda a říkala všem obyvatelům této země. Budete nám platit výpalné za to, že vás nezničíme, nebo uvidíte.
Na závěr je třeba dodat, že já osobně koncesionářské poplatky platím a poctivě přiznávám, že se občas díky internetu podívám na nějaký film (zpravodajství a diskusní pořady nepovažuji za nezávislé ani za objektivní). Platím za něco, co užívám, ale považuji za zvrácený princip, podle něhož by měl platit každý jen za to, že by mohl užívat, když by mu to bylo možné jednoduše zatrhnout. Chápu, že k odběru tohoto zboží bych se měl registrovat a zaplatit za něj, ale považuji za zvrácený princip, podle něhož bych se měl registrovat k neodebírání tohoto zboží. Budeme snad muset chodit do obchodů a zdůvodňovat a registrovat se k tomu, že jejich zboží nechceme?
Autor: Jan Drnek
Článek vznikl v rámci legislativního procesu novely mediálního zákona