Článek
Média nás v posledních dnech od rána do večera zahlcují zprávami o zdravotním stavu slovenského premiéra Roberta Fica, jako by byl atentát spáchán na Gándhího, nebo se reinkarnoval Ali Ağca, který se pokusil zavraždit papeže Jana Pavla II., či Mark David Chapman, kterému se to povedlo, když zbaběle zastřelil Johna Lennona.
Byly i jiné mediálně známé atentáty, jako například na Ronalda Reagana, kterého zranil pomatenec John Hinckley ve snaze zapůsobit na herečku Jodie Foster, jíž byl posedlý. Nakonec atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este je považovaný za jednu z příčin vypuknutí první světové války. V čem je útok na slovenského premiéra jiný je fakt, že se v našich končinách na takto vysoce postavené politiky nestřílí. A skutečnost, že se tento způsob vyjádření nesouhlasu s něčí politikou dostal až k nám. Děsí nás to stejně, jako nedávný útok na filozofické fakultě v Praze,
Rozdíl je ovšem v tom, že zatímco Gándhí se zasloužil o nezávislost Indie, papež a Reagan o vítězství nad říší zla a John Lennon hlásal světu, že má dát šanci míru, Fico se zasloužil pouze o to, že se jeho země vzdaluje demokratické Evropě a svobodnému světu. Poslední vyjádření na margo Ukrajiny jsou už za hranou všeho, co lze tolerovat. Ficovo chování k Petru Fialovi v rámci návštěvy lídrů V4 bylo degradující a jeho návštěva u Miloše Zemana hanebná. Nyní, když se od rána do večera dozvídáme detaily o tom, jestli se probral a s kým promluvil, jak dlouho mluvil a co mu budou operovat, jako by se úplně zapomnělo na jeden fakt:
Nikdo mu to nepřeje a nikdo to neschvaluje, ale přece jen je trochu rozdíl mezi ním a Jánem Kuciakem.
Slovensko je zemí, kde se vraždí novináři a lidé, kteří se hlásí k LGBTI+. Slovensko je zemí, kde byla napadena Hedviga Malinová jen kvůli tomu, že mluvila maďarsky. Na Slovensku se brutálně zabíjí psi i kočky, sama jsem skrytou kamerou natočila v Žiaru nad Hronom odpornou praktiku vraždění psů a několik jich odtamtud odvezla, čímž byla zahájena tradice dovážení psů do Čech. Btw, také jedna naše fenka pochází z Handlové, kde v karanténní stanici čekala na smrt. Z té Handlové, kde Fico jednal s polovníky, tj. s lidmi, kteří obvykle pálí na vše živé a pěstují kult zbraní.
Fico není žádný beránek. Kvůli jeho znovuzvolení upadla řada mých přátel na Slovensku do deprese a další se připojili k těm, kteří se už dříve odstěhovali do Čech. Jenže všichni svobodomyslní lidí se odstěhovat nemůžou, stejně jako nemůžeme přivézt všechny psy a kočky, všechny novináře a všechny příslušníky LGBTI; nebo děti z romských osad, které nemají budoucnost, neřku-li že jim hrozí smrt, minimálně do té doby, než politiky typu Kaliňáka, Danka a Blahy vystřídají lidé jako je lídr Progresívného Slovenska Michal Šimečka.
Nepřeju Ficovi nic zlého, násilí neschvaluju ani na hraboších, natož na lidech. Přeju mu ať se brzo uzdraví a viníka ať stíhá zasloužený trest. V žádném případě si ale nepřeju, aby se co nejdříve vrátil do čela Slovenska, jak to slýcháme dnes a denně. Stačí si jen poslechnout nedávná Ficova slova, kde paroduje odpudivý text písně Hlinkovy gardy z dob Slovenského štátu, kdy se zpívalo.: „Rež a rúbaj do krve, nebude to poprvé, dokiaľ Slovák na Slovensku pánom nebude..“
Robertu Ficovi sice nepřeju nic zlého, ale mám potřebu říct. že je to on, kdo je za klima společnosti, která je na pokraji občanské války, odpovědný. Nesdílím proto žádný falešný smutek a lítost a neroním krokodýlí slzy. Koho skutečně lituju, to je Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová. Ti si zaslouží úctu, soucit a empatii. Nejen proto, že jejich vražda dodnes nebyla uspokojivě objasněna a potrestána.
Zdroj:
https://monikalefay.cz/
https://www.youtube.com/shorts/UZnzOs8AcJo